ČNB: Inflace v listopadu 2022 zrychlila - cenová hladina meziročně vzrostla o 16,2%

Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v listopadu 2022

Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v listopadu 2022 cenová hladina meziročně o 16,2 %. Inflace tak ve srovnání s říjnem stoupla a nacházela se nadále vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní byly spotřebitelské ceny v listopadu meziročně vyšší o 14,8 %. Listopadová inflace zaostala za podzimní prognózou ČNB o více než dva procentní body. Zápornou odchylku způsobil primárně vývoj regulovaných cen, ve kterém se projevil říjnový propad cen elektřiny vlivem statistického promítnutí příspěvku na úsporný tarif, se kterým prognóza ČNB takto explicitně nepočítala. Výraznější, než podzimní prognóza očekávala, bylo listopadové zpomalení růstu cen pohonných hmot. Také jádrová inflace zvolnila oproti očekávání o něco více. Výrazně rychlejší byl naopak růst cen potravin. Primární dopady změn nepřímých daní se vyvíjely v souladu s prognózou.

Hodnota inflace v listopadu byla stejně jako v předchozím měsíci značně ovlivněna započtením dopadu vládních opatření na pomoc s vysokými cenami energií do cenového vývoje. Bez těchto opatření (úsporný tarif schválený do konce roku 2022 a odpuštění poplatku na podporované zdroje energie zavedené do konce roku 2023) by listopadová inflace byla o 3,6 procentního bodu vyšší. Urychlení cenového růstu v listopadu ve srovnání s říjnem přitom podzimní prognóza ČNB očekávala, neboť se v celkové inflaci projevil vliv loňské snížené srovnávací základny, kdy v posledních dvou měsících roku došlo k odpuštění DPH u cen elektřiny a zemního plynu.

Jádrová inflace v listopadu poklesla, zůstává však nadále vysoká. Projevuje se v ní postupné odeznívání růstu zahraničních průmyslových cen a utlumování domácí poptávky. Dynamika cen zboží v rámci jádrové inflace v listopadu poprvé po dlouhé době zvolnila, ve zpomalování pokračoval růst cen služeb, ve kterém se projevil další pokles příspěvku nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Růst cen potravin však dále akceleroval. K tomu přispěla vysoká úroveň cen agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců odrážející rostoucí náklady na energie i další ekonomické dopady válečného konfliktu na Ukrajině. Dynamika cen pohonných hmot v listopadu v meziročním vyjádření dále zvolnila a odrážela vývoj na trhu s ropou i pokles marží ve zpracovatelském a distribučním řetězci, což v souhrnu vedlo k poklesu cen u čerpacích stanic během listopadu.

Meziroční cenový růst bude v nejbližších měsících kolem přelomu roku nadále rozkolísaný. Zahrnutí úsporného tarifu do cenového vývoje znatelně snižuje vykázanou inflaci v posledním čtvrtletí roku ve srovnání s podzimní prognózou ČNB, v opačném směru dle očekávání působí vliv loňského odpuštění DPH v oblasti energií pro domácnosti. Zastropování cen elektřiny a plynu od počátku příštího roku navazující na úsporný tarif bude dle prognózy do určité míry tlumit růst regulovaných cen. Ostatní složky inflace budou zvolňovat. Kolem poloviny příštího roku se inflace sníží na jednociferné hodnoty díky pokračujícímu zmírňování nákladových tlaků, zchlazení zahraničního ekonomického růstu i domácí poptávky a trhu práce, na které bude působit i zpřísněná měnová politika. Na horizontu měnové politiky, jímž je v podzimní prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží do blízkosti 2% cíle ČNB.

Petr Král, ředitel sekce měnové