Letos u příležitosti Světového dne duševního zdraví 10. října prezentovali zástupci pojišťovny výsledky analýzy zdravotní ankety mezi rakouskou populací. Ty pocházejí z konce července a pomohl je zpracovat rakouský Gallup Institut do podoby zprávy „Zdravotní studie 2022“. Dotazování proběhlo na 1000 respondentech ve věku od 16 do 70 let on-line a jeho výstupy mají reprezentativní charakter.
Celosvětový fenomén
Podle Siegfrieda Meryna, univerzitního profesora a zakladatele kliniky Future Health Lab, jsou čísla způsobená koronavirovou pandemií „šokující“. Citoval přitom ze zprávy World Mental Health Report organizace WHO z června letošního roku, podle níž panuje nesporná a naléhavá potřeba zaktivizovat se v zájmu zlepšení mentálního zdraví. Každý osmý obyvatel planety je dnes postižený v mentální oblasti, čímž je potvrzen celosvětový fenomén. WHO navrhuje prevenci, která zahrnuje aktivity k zabránění sebevraždám, speciální opatření pro děti a mládež, ochranu mentálního zdraví na pracovišti, speciální ochranu pro skupiny osob se zvýšeným rizikem a zavedení nabídek k péči o postižené.
Situace v Rakousku
Potřeba prevence se u našich jižních sousedů týká celkem 6,4 milionu osob. U 1,2 milionu lidí byly mentální problémy diagnostikovány, 900 000 lidí aktuálně prochází léčbou. A tendence je rostoucí: za poslední 3 roky se zvýšil počet postižených o 12 %. To spolu nese velké náklady a omezené možnosti tyto částky vydat. Přitom podle Doris Wendler, předsedkyně představenstva Wiener Städtische, by velká část z částky odhadnuté na 12 miliard EUR ročně mohla být uspořena účinnou prevencí a péčí o ohrožené.
K tomu negativnímu je třeba dále přičíst fakt, že dvě třetiny psychicky nemocných si nezbytnou péči a léčení svého mentálního zdraví nemohou dovolit. Rovněž musíme zohlednit i to, že kontinuální nárůst pracovních neschopností z důvodů psychických diagnóz už omezuje a nepříznivě ovlivňuje trh práce a firmy.
Každý pátý Rakušan je psychicky nemocný
38 % dotázaných v aktuální studii uvedlo, že už sami trpěli nějakou psychickou nemocí; dalších 9 % si „nebylo jistých“. A 20 % oslovených připustilo, že jsou aktuálně psychicky nemocní. Podle demografických hledisek přitom panují velké rozdíly. Ženy se cítí psychicky více zatížené než muži; zejména v posledních třech letech byly „extrémně zkoušeny“. Také osoby žijící single a osoby s nižší úrovní vzdělání jsou postiženy nadprůměrně.
Naopak 62 % dotázaných považovalo svoji psychickou kondici jako dobrou nebo velmi dobrou. Na druhou stranu ale celých 11 % označilo své psychické zdraví jako (velmi) špatné. „Pro ně je třeba nabídnout řešení,“ burcuje Doris Wendler.
Situace se zhoršuje
Od poloviny roku 2021 do poloviny roku 2022 zaznamenal každý čtvrtý účastník ankety zhoršení svého psychického stavu. Stalo se tak přesto, že můžeme užívat opět svobodnějšího života po koronavirových omezeních, například ve školách nebo na dovolené. Ovšem i tak uvádí studie jako nejdůležitější příčiny zhoršení mentálního zdraví na jedné straně covidovou pandemii s nejrůznějšími opatřeními, očkováním a povinností nosit respirátor: 23 % z těch, kdo hovořili o zhoršení vlastního zdraví, připisují změnu právě tomu. Pro 15 % respondentů jsou zátěží i další zdravotní problémy, a to i kvůli posunutí návštěv u lékaře a odloženým operacím. Dodatečný tlak pociťovali účastníci kvůli válce na Ukrajině (12 %) nebo kvůli inflaci a finančním starostem (11 %). V rámci těchto vyjádření byly možné i vícečetné odpovědi.
Děti a mládež trpí silně
Otřesným poznatkem je psychická zátěž dětí a mládeže. Nejvíce se na nich podepsaly pandemie covidu a válka na Ukrajině. Podle profesora Meryna je dnešní svět, v němž žijeme, pro mnohé mladé sám o sobě velkou výzvou, zejména ve zranitelné fázi dospívání. 43 % rodičů s dětmi do 18 let ve společné domácnosti připustilo, že jsou výrazně nebo velmi výrazně zatíženy. U mladých ve věku od 15 do 18 let je to dokonce 56 %. A u 21 % mladých do 18 let se jejich situace za poslední rok zhoršila.
Velké rozdíly byly zaznamenány v závislosti na úrovni vzdělání rodičů. 24 % z nich, kteří mají ukončenou jen povinnou školní docházku, hovořilo o zhoršení kondice dětí, zatímco u rodičů s maturitou to bylo jen 18 %.
Stigma a odmítání odborné pomoci
„Zatímco s bolestí zubů si člověk samozřejmě dojde k zubaři, u „mentální bolesti“ se jedná o určité společenské tabu,“ připomíná Doris Wendler. Podle aktuální studie odmítají zcela profesionální pomoc 4 z 10 respondentů, kteří připustili zhoršení psychické kondice. Mezi mladými 16-25 let to je dokonce 47 % takových, kteří se trápí sami a k lékaři nepůjdou. Z těch, kdo odmítá profesionální pomoc, hovořilo 75 % ve smyslu, že si poradí i bez ní, a 31 % vypovědělo, že je terapie pro ně příliš drahá.
Rozdílně hodnotí účastníci ankety podchycení psychicky nemocných lidí veřejným zdravotním systémem: zatímco 30 % je velmi nebo spíše spokojeno s péčí, naopak 31 % uvádí naprostou nespokojenost nebo spíše nespokojenost. Hlavní partnerskou osobou, s níž svůj problém dotyčný postižený řeší, je partner nebo partnerka, případně rodinný příslušník (podíl 70 % oslovených). Každý pátý nicméně přiznal, že se nesvěřuje nikomu.
Digitální pomoc
Celosvětově stoupá potřeba pomocné infrastruktury. Stávající nabídkou nelze potřebu pokrýt. Proto roste role digitální formy, zejména mimo velká města. Více než třetina dotázaných ve studii si umí představit nasazení digitálních aplikací a pomůcek v oblasti mentálního zdraví. A 9 % už rovnou takové technologie k prevenci používá, 13 % je využívá k porozumění problému a k redukci mentální a psychické zátěže.
Za tímto účelem navázala pojišťovna Wiener Städtische Versicherung před nedávnem kooperaci se dvěma poskytovali digitálních medicínských produktů pro případ psychických onemocnění. Jde o meditační a uvolňovací aplikaci pro děti a také psychologický on-line trénink k boji se stresem a prevenci depresivních stavů klientů. Obě pomůcky jsou nyní k dispozici klientům pojišťovny.
RSS
Přebírání zpráv
