Inflace v eurozóně zpomalila, jak zareaguje ECB?
Listopadová inflace v eurozóně překvapila mírnějším růstem, když z říjnových 10,7 % zpomalila na 10 %. Jádrová inflace očištěná o volatilní složky jako energie nebo potraviny nicméně dopadla dle očekávání a setrvala na 5 %. I tak již inflace v eurozóně pravděpodobně dosáhla svého vrcholu, z části však – podobně jako v českém případě – díky příznivým statistickým efektům vyplývajících z vládních opatření proti drahým energiím. Jeden příklad za všechny – listopadová inflace v Nizozemsku poklesla oproti říjnu o mohutných 5,6 p.b. na 11,2 %...
Příznivá inflační čísla v kombinaci s absencí významnějších signálů o ne-ukotvenosti inflačních očekávání hrají do karet holubičím členům Rady guvernérů ECB. A ti by na prosincovém zasedání rádi zpomalili tempo zvyšování úrokových sazeb ze 75 na 50 bazických bodů. V podobném duchu situaci zaceňuje také peněžní trh, který na nejbližším zasedání očekává další růst sazeb toliko o 50bps.
Naproti tomu jestřábí letka bude argumentovat potřebou agresivní reakce měnové politiky, ať již ve světle stále vysoké jádrové inflace nebo přetrvávajících inflačních rizik. Na druhou stranu, i varianta růstu sazeb o 50bps může být nakonec pro jestřábí křídlo přijatelný kompromis výměnou za o něco příznivější podobu tzv. kvantitativního utahování (např. načasování jeho spuštění nebo velikost), jehož základní principy má ECB představit právě v prosinci. Koneckonců, k podobnému kompromisu došlo již v červenci, kdy vyšší růst sazeb prošel výměnou za vznik nového anti-fragmentačního nástroje TPI.
Shrnuto, podtrženo, listopadová inflační čísla hovoří spíše ve prospěch 50bps zvýšení sazeb na prosincovém zasedání. Depozitní sazba by se tím dostala na 2 %, tj. horní hranici odhadovaného pásma neutrální sazby, nad níž by měla měnová politika působit restriktivně. Míru měnové restrikce v příštím roce zřejmě prohloubí i proces kvantitativního utahování, třebaže očekávání jsou nastavena spíše směrem k relativně pozvolnému a opatrnému snižování velikosti bilance ECB (10-15 mld. euro měsíčně).
Skupina ČSOB je vedoucím hráčem na trhu finančních služeb v České republice
Skupina ČSOB je součástí mezinárodní bankopojišťovací skupiny KBC, která aktivně působí především v Belgii a v regionu střední a východní Evropy. Na českém trhu působí skupina ČSOB zejména pod obchodními značkami ČSOB, Era, Poštovní spořitelna, Hypoteční banka a ČMSS. Své služby skupina ČSOB poskytuje všem typům zákazníků, a to jak fyzickým osobám, tak malým a středním podnikům, korporátní a institucionální klientele. Do produktového portfolia skupiny ČSOB patří financování potřeb spojených s bydlením (hypotéky a půjčky ze stavebního spoření), pojistné produkty a penzijní fondy, produkty kolektivního financování a správa aktiv i specializované služby (leasing a factoring). Skupina ČSOB pečlivě naslouchá potřebám svých klientů a nabízí jim nikoliv produkty, ale nejvhodnější řešení. V rámci konceptu bankopojištění nabízí také produkty sesterské ČSOB Pojišťovny.
Více informací na: www.csob.cz
Okomentovat na facebooku
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?