Údaje za letošní září hlásí zrychlení meziročního růstu cen průmyslových výrobců (16.11.2022)

Údaje za letošní září hlásí zrychlení meziročního růstu cen průmyslových výrobců, toto zrychlení se ale netýkalo výrobních cen ve zpracovatelském průmyslu.

Za zmínku zároveň stojí, že v červenci a srpnu meziroční růst cen v tuzemském průmyslu zpomalil a celkově byl růst cen průmyslových výrobců v letošním třetím čtvrtletí viditelně pod prognózou ČNB.

V zemědělství došlo třetí měsíc v řadě ke zpomalení meziročního růstu výrobních cen a růst zemědělských cen za celé třetí čtvrtletí byl výrazně pod prognózou české centrální banky.

Výrobní ceny v tuzemském průmyslu v září zaznamenaly zrychlení meziročního růstu z 25,2 % na 25,8 %,  když finanční trh očekával zmírnění růstu cen na úroveň 24,3 %.

ČNB ve své prognóze z počátku srpna očekávala, že ceny průmyslových výrobců v letošním třetím čtvrtletí vzrostou meziročně v průměru o 28,4 % poté, co ve druhém čtvrtletí vzrostly meziročně o 27,7 %.

Skutečný meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu ve třetím čtvrtletí činil 25,9 % a byl tedy viditelně pod odhadem centrální banky, která očekávala růst 28,4 %.

Zrychlení meziroční růstu cen v tuzemském průmyslu bylo v září taženo zejména cenami elektřiny, páry a klimatizovaného vzduchu, a dále také vývojem cen v těžbě a dobývání.

Zpracovatelský průmysl v září vykázal další zpomalení meziročního růstu výrobních cen: ze srpnových 20,0 % na 18,9 %, když zmírnění růstu cen zaznamenala velká řada odvětví zpracovatelského sektoru.

V případě potravinářského průmyslu pokračovalo meziroční zrychlení růstu cen i v září, ze srpnových 22,6% na 23,9 %, nicméně vývoj cen v zemědělství naznačuje, že by růst cen v potravinářském průmyslu mohl brzy dosáhnout vrcholu.

V případě zemědělských výrobců meziroční růst výrobních cen v září zpomalil z 38,3 % na 33,6 %, když v meziměsíčním vyjádření ceny klesly o 1,3 %.

Září představuje již třetí měsíc v řadě, kdy zemědělství hlásí meziměsíční pokles cen a zpomalení tempa meziročního růstu cen, přičemž zpomalení meziročního cenového růstu bylo v září opravdu viditelné.

V rostlinné výrobě meziroční růst výrobních cen v září zpomalil ze 47,4 % na 34,0 %.

Živočišná výroba ovšem hlásí další zrychlení meziročního růstu výrobních cen: ze srpnových 28,0 % na 33,0 %.

ČNB ve své srpnové prognóze počítala pro letošní třetí čtvrtletí s meziročním růstem cen v zemědělství o 43,5 %, když ve druhém čtvrtletí byl vykázán meziroční růst výrobních cen o 39,1 %.

Skutečný meziroční růst výrobních cen v zemědělství ve třetím čtvrtletí činil 37,0 % a byl tedy výrazně nižší, než růst na úrovni 43,5 % očekávaný centrální bankou.

Česká ekonomika čelí cenovým tlakům ze strany energií, data o vývoji výrobních cen za letošní třetí čtvrtletí ale příjemně překvapila slabším meziročním cenovým růstem jak v zemědělství, tak v průmyslu.

Na cenový vývoj může dopadat kombinace ochlazování hospodářského růstu a předchozího zpřísňování měnových podmínek prostřednictvím zvyšování úroků ČNB, výrazný je ale také statistický efekt meziroční srovnávací základny, jenž bude působit i v dalších měsících.

V loňském druhém pololetí ceny meziměsíčně výrazně rostly, což nyní čistě matematicky působí coby brzda meziročního cenového růstu, ať již hovoříme o cenách výrobců anebo o cenách pro konečné spotřebitele.

Statistiky o vývoji výrobních cen mohou být důležitou zprávou pro ČNB při rozhodování o dalších krocích na poli měnové politiky, konkrétně úrokových sazeb.

Většina členů bankovní rady ČNB se přiklání k názoru, že již není třeba dále zvyšovat úrokové sazby a data o cenách výrobců za letošní třetí čtvrtletí mohou tento názor podpořit.

Osobně sdílím názor, že ČNB svou dvoutýdenní repo sazbu ze stávající úrovně 7 % již letos dále nezvýší, a že v průběhu prvního pololetí 2023 bude zahájen proces postupného snižování úroků.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.