Pokles počtu důchodců se zastavil. Očekávat lze naopak nárůst zpět k maximům a další tlak na státní rozpočet

Rozpočet České republiky tradičně nejvíce zatěžují výdaje na vyplácené důchody. Částka se v absolutních číslech prakticky neustále zvyšuje. Primárně díky valorizací penzí, z dlouhodobého hlediska však rovněž vlivem stárnutí populace, potažmo prodlužováním průměrného věku života. Zatímco ještě například v roce 2000 Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplácela „jen“ 1,9 milionu starobních důchodů, v roce 2010 již 2,26 milionu a ke konci loňského roku pak téměř 2,38 milionu.

Nicméně v první polovině letošního roku pokračoval vlastně atypický pokles počtu vyplácených starobních důchodů. Historicky nejvíce jich totiž ČSSZ vyplácela naposledy v posledním čtvrtletí roku 2019, kdy se počet vyšplhal na takřka 2,415 mil. osob. Od té doby, až na jedno čtvrtletí, se počet snižoval. V polovině letošního roku počet osob pobírajících starobní důchod činil 2 363 406, tedy vůbec nejméně za 7 let. Ve 3. čtvrtletí však již naopak došlo k nárůstu o téměř 4,4 tis. osob. Vzhledem vlastně k současné nesmyslnosti výhodnosti požádat si o předčasný důchod letos místo až v „nárokovém“ roce 2023, lze v návaznosti na zájem lidí využít situaci, očekávat další nárůst počtu starobních důchodů. A také v kontextu početně populačně silných ročníků z padesátých let.

Čtěte také: Požádat letos o předčasný důchod může být výhodnější, než čekat na příští rok. Přehledná tabulka.

I přes zmiňovaný letos zatím podprůměrný počet vyplácených důchodů celkové výdaje na ně dosáhnou nového historického maxima. Počítá se letos s vyplacením téměř 556 mld. Kč. Pro představu na každého obyvatele České republiky, včetně nemluvňat, lze hovořit o částce takřka 53 tis. Kč. Oproti vybranému sociálnímu pojistnému od zaměstnanců a zaměstnavatelů má „sekera“ na vyplacených důchodech dosáhnout okolo 40 mld. Kč...  

Ženy převažují

V kontextu dřívějšího odchodu do důchodu, a také vzhledem ke statistice delšího dožití, převažují v počtu vyplácených starobních důchodů ženy. Ke konci minulého čtvrtletí pobíralo důchod 1,415 mil. žen, zatímco mužů bylo „jen“ 952,5 tis. Více než čtvrtinu důchodců (28,5 %) pak tvoří ti, kteří odešli do důchodu předčasně. V úvodu článku zmiňovaný jinak dlouhodobý trend nárůstu počtu důchodců přitom ještě vlastně o něco mírní postupné zvyšování věkové hranice pro odchod do penze. Každý rok se oddaluje u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři. Vláda nicméně důchodový věk v předminulém volebním období zmrazila na 65 letech.

Přehled v kolika letech můžete odejít do důchodu, včetně jeho výpočtu, naleznete zde.

Populace stárne

Demografický vývoj do budoucna nijak pozitivně nevyznívá. Tedy v kontextu vidiny počtu obyvatel v produktivním věku, kteří vlastně vydělávají na důchodce, a právě nárůstu důchodců. Podíváme-li se do poválečných let, tehdy byl podíl dětí na celkové populaci mnohem výraznější než podíl osob starších 65 let. Například v roce 1950 děti ve věku do 14 let, což jsou právě vlastně již dnešní důchodci, tvořila takřka čtvrtinu populace. Tento nadprůměrný podíl vydržel celá padesátá léta, než následně začal postupně klesat. V tomto století se již pohybuje o deset procentních bodů níže.

Přesně obrácený vývoj je však při pohledu na podíl osob starších 65 let. Zatímco v roce 1950 tvořily 8,5 % populace, v roce 2000 již téměř 14 % a v posledních dvou letech jejich podíl dokonce přesáhl hranici 20 %. Jak také plyne z níže uvedeného grafu, podíl nejstarších osob oproti dětem začal být u nás vyšší v roce 2007.

^{Zdroj grafu: ČSÚ}

Průměrný věk obyvatel ČR v tomto století vzrostl o desetinu

Na stárnutí populace konkrétně ukazují další data. Dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 2021 průměrný věk obyvatel České republiky dosáhl nového rekordu 42,8 let, zatímco ještě v roce 2000 činil 38,8 let. Vzhledem k vyššímu dožití jak známo údaj dlouhodobě více navyšují ženy. Loni u nich průměrný věk dosáhl již 44,2 let vs. 41,3 let u mužů. Podíváme-li se o 30 let zpět, v roce 1991 činil u žen 38,1 let, oproti 34,7 let u mužů. Za zmiňované tři dekády průměrný věk každopádně stoupl o více než 6 let (z tehdejších 36,5 let).

Jak plyne z výše uvedených dat, bez navyšování věku odchodu do důchodu či změně stávajícího důchodového systému je z logiky věci zkrátka systém neudržitelný.

Okomentovat na facebooku