Světový energetický výhled 2022 ve znamení energetické krize rozpoutané ruskou invazí na Ukrajinu

WEO pracuje s třemi možnými scénáři vývoje, které jsou založeny na hodnocení dopadů předpokládaných vládních politik v oblasti energetiky a klimatu. První konzervativní scénář deklarovaných politik (Stated Policies Scenario, SETPS) odráží vývoj na základě stávajících opatření. Druhý scénář oznámených závazků (Announced Pledge Scenario, APS) předpokládá, že dojde v termínu k splnění všech ambiciózních cílů, které vlády doposud deklarovaly v rámci svých klimatických a energetických politik. Poslední scénář nulových emisí do roku 2050 (Net Zero Emissions by 2050 Scenario, NZE) mapuje způsoby, jak dosáhnout stabilizace nárůstu průměrné teploty o 1,5 °C a zajištění univerzálního přístupu k moderním energiím.

Jednotlivé scénáře reflektují zásadní změny, kterými prochází dnešní energetické systémy v souvislosti s probíhající bezprecedentní energetickou krizí, jejímž spouštěčem byla ruská nezákonná invaze na Ukrajinu. Mezinárodní obchod s energiemi prochází zásadní reorientací, na kterou má vliv zejména snaha evropských zemí se zbavit závislostí na ruských fosilních palivech. Poraženým z dané krize bude jednoznačně Rusko, které bylo před invazí největším světovým vývozcem fosilních paliv, ale na základě všech tří modelovaných scénářů se jeho vývozy už nikdy nevrátí na úroveň z roku 2021. Role Ruska na globální energetické scéně se sníží.

Energetická krize významným způsobem akcelerovala zavádění obnovitelných zdrojů energií a zvyšování energetické účinnosti. Dle STEPS scénáře dojde do roku 2030 k zvýšení ročních investic do čisté energie o více než 2 miliardy USD, což představuje nárůst o více než 50 % oproti současnosti. Poprvé ve světové historii v rámci STEPS scénáře dosáhne globální poptávka po fosilních palivech buď svého vrcholu, nebo zůstane nezměněná. Od začátku průmyslové revoluce v 18. stolení rostly společně s HDP také globální emise skleníkových plynů. Zvrácení tohoto trendu, a tedy odpojení růstu od emisí CO₂ od hospodářského růstu_, bude důležitým momentem pro lidstvo. Do roku 2030 klesne podíl fosilních paliv na celosvětovém energetickém mixu pod 75% a do roku 2050 se dostane na úroveň okolo 60%. Tento vývoj by měl vést k snížení globálních emisí CO₂ do roku 2050 na 32 miliard tun, což ovšem stále nebude dostatečné k stabilizaci růstu globální teploty na 1.5°C, pro které je nutné do roku 2050 snížit emise na čistou nulu.

Aby se svět udržel na cestě k dosažení nulových emisí, ale také zabránil budoucím cenovým výkyvům a volatilitě na trhu, bude potřebné zvýšit investice do projektů čisté energie a potřebné infrastruktury na 4 biliony USD do roku 2030 na základě NZE scénáře. Klíčové bude, aby vlády zabezpečily jasné strategické směřování, které by mělo podpořit soukromý kapitál k investování do energetického sektoru, bez jehož přispění nebude možné dosáhnout daných cílů. Nedostatky v investicích jsou zejména znatelné v rozvojových ekonomikách, což představuje znepokojující signál.

V rámci přechodu na čisté energie je klíčové, aby se vlády v budoucnu vyhnuly novým zranitelnostem, a to zejména ve vztahu k závislostem na příliš koncentrovaných dodavatelských řetězcích klíčových technologií a kritických minerálů. Na základě scénáře ASP se poptávka po kritických minerálech do roku 2030 zdvojnásobí, proto je nezbytné aktivně předcházet možným zranitelnostem. Neřešení těchto problémů může totiž významným způsobem zpomalit čistou energetickou transformaci, ale také ohrozit energetickou bezpečnost jednotlivých zemí.

Plné znění WEO včetně doplňujících statistik a grafů naleznete na níže uvedeném odkazu:

https://www.iea.org/reports/world-energy-outlook-2022