Evropané vyjadřují silnou podporu energetické politice EU a reakci EU na ruskou invazi na Ukrajinu a jsou optimističtější, pokud jde o ekonomiku - Eurobarometr

Nejnovější standardní průzkum Eurobarometr, který byl proveden v červnu 2023 a který byl dnes zveřejněn, ukazuje, že občané EU i nadále v naprosté většině podporují energetickou transformaci a očekávají masivní investice do obnovitelných zdrojů energie.

Nadále v širokém měřítku schvalují opatření, která EU přijala na podporu Ukrajiny a jejích obyvatel. Podporují rovněž užší spolupráci EU v oblasti obrany a vyšší výdaje na obranu.

I když inflace zůstává velkým problémem, vnímání ekonomické situace a očekávání ohledně ekonomiky se zlepšují. Většina Evropanů se domnívá, že NextGenerationEU, plán EU na podporu oživení financovaný 800 miliardami eur, může pomoci účinně řešit současné hospodářské výzvy. Podpora eura zůstává vysoká.

Široká podpora pro transformaci energetiky

Více než osm z deseti občanů EU se domnívá, že by EU měla masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie, např. do větrné a solární energie (85 %), a že zvýšení energetické účinnosti budov, dopravy a zboží sníží závislost na výrobcích energie mimo EU (82 %). 80 % dotazovaných se navíc domnívá, že by členské státy EU měly v zájmu lepších cen nakupovat energii z jiných zemí společně.

Kromě toho 81 % respondentů souhlasí s tím, že snížení dovozu ropy a zemního plynu a investice do energie z obnovitelných zdrojů jsou důležité pro naši celkovou bezpečnost, a 82 % respondentů uvádí, že EU by měla co nejdříve snížit svou závislost na zdrojích energie z Ruska.

Silná podpora pro reakci EU na invazi Ruska na Ukrajinu

Respondenti nadále ve vysoké míře schvalují opatření přijatá v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

88 % občanů EU se vyslovuje pro poskytování humanitární pomoci lidem postiženým válkou a 86 % je pro přijetí lidí prchajících před válkou do EU. 75 % z nich schvaluje finanční podporu Ukrajině a 72 % podporuje hospodářské sankce vůči ruské vládě, společnostem a jednotlivcům.

Kromě toho 66 % souhlasí s tím, aby bylo v EU zakázáno vysílání státních sdělovacích prostředků, jako jsou Sputnik a Russia Today, a 64 % podporuje financování nákupu a dodávek vojenského vybavení na Ukrajinu. 64 % rovněž souhlasí s tím, aby EU udělila Ukrajině status kandidátské země jako potenciálního člena EU.

Celkem 56 % respondentů je spokojeno s reakcí EU na ruskou invazi na Ukrajinu a 54 % je spokojeno s reakcí vlády své země.

Podpora silnější evropské obrany

Pokud jde o obranu, 77 % Evropanů se vyjadřuje pro společnou obrannou a bezpečnostní politiku. 80 % se domnívá, že spolupráce v oblasti obrany na úrovni EU by měla být posílena, 77 % se domnívá, že nákup vojenského vybavení členskými státy by měl být lépe koordinován, 69 % si přeje, aby EU posílila svou kapacitu pro výrobu vojenského vybavení, a 66 % uvádí, že na obranu by v EU mělo být vynaloženo více finančních prostředků.

Silnější Evropa ve světě

77 % souhlasí s tím, že by EU měla vytvářet partnerství se zeměmi mimo EU s cílem investovat do udržitelné infrastruktury a propojit lidi a země po celém světě. Kromě toho se 69 % domnívá, že EU má dostatečnou moc a nástroje k obraně ekonomických zájmů Evropy v globální ekonomice.

Od zimy 2022–2023 výrazně vzrostla míra důvěry v EU ve většině kandidátských zemí. Nejvíce důvěry vyslovuje Albánie (77 %, +6), dále pak Bosna a Hercegovina (57 %, +7), Černá Hora (54 %, +7), Severní Makedonie (48 %, +1), Moldavsko (44 %, +2), Turecko (41 %, +12) a Srbsko (32 %, +2).

Lepší ekonomické prostředí

Vnímání ekonomiky se výrazně zlepšilo. 45 % respondentů se nyní domnívá, že situace evropské ekonomiky je dobrá (+5 procentních bodů od období leden až únor), což mírně převažuje nad počtem respondentů, který se domnívá, že je špatná (44 %, –7 p.b.). 40 % popisuje ekonomickou situaci ve své vlastní zemi jako dobrou (+5 p.b.) a 58 % jako špatnou (–8 p.b.).

55 % Evropanů se domnívá, že plán EU na podporu oživení financovaný 800 miliardami eur, NextGenerationEU, může být účinným opatřením v reakci na současné ekonomické výzvy.

V eurozóně se jednotná měna nadále těší velmi vysoké podpoře (78 % oproti 17 %), zatímco v EU jako celku je mírně nižší (71 % oproti 23 %).

Inflace je stále velkým problémem, ale méně než na začátku roku

27 % Evropanů se domnívá, že „rostoucí ceny/inflace/náklady na život“ jsou jedním ze dvou nejdůležitějších problémů, kterým EU v současné době čelí (–5 procentních bodů od období leden až únor). Na druhém místě je mezinárodní situace s 25 % (–3 p.b.), těsně za ní následuje přistěhovalectví (24 %, +7 procentních bodů) a „životní prostředí a změna klimatu“ (22 %, +2 p.b.). Dodávky energie (16 %, –10 p.b.) se staly výrazně méně palčivým problémem a jsou nyní na šestém místě (namísto třetího).

Na dotaz ohledně dvou nejdůležitějších problémů, s nimiž se potýká jejich země, 45 % respondentů uvedlo „rostoucí ceny/inflaci/životní náklady“ (–8 p.b.) a toto téma tedy představuje výrazně větší problém než ekonomická situace (18 %, +1 p.b.), „životní prostředí a změna klimatu“ (16 %, +2 p.b.), přistěhovalectví (14 %, +5 p.b.) a zdraví (14 %, beze změny). Obavy o dodávky energie se prudce snížily (12 %, –7 p.b.) a klesly z druhého na páté místo.

Celkové vnímání EU zůstává stabilní

Většina obecných ukazatelů zůstává stabilní. 47 % obyvatel EU vyslovuje EU podporu, zatímco 32 % spíše důvěřuje vládám členských států. 45 % spíše EU nedůvěřuje.

45 % občanů EU vnímá EU pozitivně, 18 % ji vnímá negativně a 37 % neutrálně. Ve všech členských státech převažuje pozitivní vnímání nad negativním.

63 % respondentů z EU uvádí, že jsou ohledně budoucnosti EU optimističtí, a 34 % uvádí, že jsou pesimističtí.

Souvislosti

„Standardní Eurobarometr z jara 2023“ (EB 99) byl proveden prostřednictvím osobních rozhovorů mezi 31. květnem a 21. červnem 2023 ve 27 členských státech EU. V EU bylo dotázáno 26 425 občanů EU. Některé otázky byly položeny i ve dvanácti dalších zemích nebo územích.

Další informace

Standardní průzkum Eurobarometr 99

https://europa.eu/eurobarometer/surveys/detail/3052

https://europa.eu/!YC9fKc