Českou ekonomiku v září podpořila obnovená výroba aut (Analýza makroindikátorů,Komentář)

Průmyslová produkce v září sice poklesla, nicméně méně než se čekalo. Výsledky vylepšil automobilový průmysl, jehož výstup byl meziměsíčně o jedno procento vyšší. Export automobilů pomohl i zahraničnímu obchodu. Vyšší ceny ropy a zemního plynu však bilanci i tak poslaly do záporu. Stavební produkce v září opět prohloubila svůj pokles, a to jak v oblasti inženýrského tak pozemního stavitelství.

Průmyslová produkce v České republice v září meziměsíčně klesla o 0,2 % po předchozích 0,8 %. V meziročním vyjádření její růst zpomalil z 10,3 % na 8,3 %, zatímco se čekalo 7,2 % (NSA). Směrem vzhůru meziroční dynamiku nadále tlačí nízká srovnávací základna loňského roku. Za pozitivní překvapení se dnešní výsledek dá považovat i s ohledem na minulý týden zveřejněný předběžný odhad HDP, podle kterého tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 %.

V samotném zpracovatelském průmyslu se produkce v září meziměsíčně snížila o 0,1 %, zatímco ještě v srpnu rostla svižným tempem o 1,7 %. Nebýt automobilového průmyslu, který rostl meziměsíčně o 1 %, byl by pokles průmyslové produkce hlubší. Pokles produkce nadále vykazují zejména energeticky náročná odvětví jako je hutnictví, slevárenství a těžké strojírenství. Tuzemský průmysl zatím zůstává poměrně odolný, trend jeho vývoje je však negativní. To souvisí s poklesem poptávky po průmyslovém zboží vlivem vysoké inflace a zvýšené ekonomické nejistoty. Hodnota průmyslových zakázek sice pokračovala v meziměsíčním růstu (v září o 4 %), to však pravděpodobně souviselo se zvyšujícími se cenami průmyslové produkce. Letos čekáme růst celkové průmyslové produkce v ČR o 2,2 % a v příštím roce o 3,5 %.

Bilance zahraničního obchodu skončila v září deficitem 13,9 mld. CZK, tedy zhruba tak, jak trh očekával. Negativně se na výsledku projevil meziročně hlubší deficit obchodu s ropou a zemním plynem (o necelých 11 mld. CZK), který reflektoval růst cen na světových trzích. Hlubší byl i deficit s počítači, elektrickými a optickými přístroji (o 2,4 mld. CZK) a s farmaceutickými výrobky (o 2,1 mld. CZK). Naopak pozitivně se na saldu odrazil vyšší přebytek s motorovými vozidly ( o 16,7 mld. CZK) a elektřinou (o 7,7 mld. CZK). Celkové exporty se po sezónním očištění meziměsíčně zvýšily o 0,9 %, importy o 1,3 %. Za prvních devět měsíců letošního roku zahraniční obchod vykázal schodek 146 mld. CZK ve srovnání s přebytkem 20 mld. CZK ve stejném období loňského roku. Za celý letošní rok očekáváme deficit 212 mld. CZK. Zhoršující se bilance zahraničního obchodu s vyhlídkami na další snižování úrokového diferenciálu tak nebude svědčit české koruně. Její kurz v závěrečném čtvrtletí letošního roku očekáváme v průměru na 24,7 CZK/EUR.  

Stavební produkce v září dále prohloubila svůj reálný meziroční pokles (-3,7 %). Meziměsíčně klesla (-1,7 %) a navázala tak na vytrvalý trend panující od března letošního roku (kromě srpna). K meziměsíčnímu poklesu došlo v obou segmentech, tedy jak v pozemním (-1,8 %), tak i v inženýrském stavitelství (-1,4 %). Počet stavebních povolení sice meziročně klesl o 9,9 %, jejich orientační hodnota byla však o více než 16 % vyšší, a to především díky výstavbě dopravní infrastruktury. Počet zahájených bytů byl meziročně o 43,4 % nižší, zejména v segmentu bytových domů (-68,3 %). Počet dokončených bytů byl pak meziročně vyšší o 48,5 %, což odráží početnější výstavbu v předchozích letech, která by měla podpořit růst počtu dokončených staveb i v dalších měsících.

Nedostatek a vysoké ceny stavebních materiálů spolu s dražším financováním by měly i nadále být hlavními faktory pro pokračující negativní vývoj ve stavebnictví po zbytek roku. Poptávka by měla i nadále slábnout vlivem dražšího financování a zhoršující se finanční situace domácností, zatímco nabídka bude v nejbližším horizontu podpořena výstavbou načatou v předchozích letech.