Záchranáři mohou jít do důchodu dříve, na výchovné dosáhne více lidí - Sněmovna potvrdila úpravu důchodů

Sněmovna dnes schválila návrh zákona, který snižuje důchodový věk zdravotnickým záchranářům. Úprava začne platit od 1. ledna 2023. Současně se rozšířil i nárok na zvýšení starobního důchodu o výchovné ve výši 500 korun například pro všechny, kteří pobírali invalidní důchod a ten se změnil na starobní. Sněmovna také odsouhlasila návrh ministra Jurečky na snížení důchodů komunistických prominentů. Jedná se o další dílčí krok v rámci prvního legislativního balíčku důchodové reformy.

Snížení důchodového věku pro záchranáře

První návrh reaguje na prodlužování důchodového věku, který se v Česku postupně zvyšuje až k 65 letům. Vychází z logiky, že lidé v těžkých profesích nebudou schopni tak dlouho pracovat, zároveň u nich není v důsledku celoživotní fyzické zátěže účelná další rekvalifikace. „Profese zdravotnického záchranáře je fyzicky, ale hlavně psychicky neobyčejně náročná. Vyžaduje bezchybný zdravotní stav, proto je správné jim časnější odchod do důchodu umožnit,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Snížení důchodového věku se zatím bude týkat členů výjezdové záchranářské skupiny, operátorů zdravotnických operačních středisek a záchranářů horské služby. Celkem se jedná o zhruba 6 500 zaměstnanců. Dřívější nárok na starobní důchod je však vázán na zvýšené pojistné placené zaměstnavateli za dobu výkonu práce zdravotnického záchranáře. Ostatní zaměstnanci, kteří tyto výhody nemají, tak nebudou na snížený důchodový věk vybrané skupiny doplácet.

Obecné řešení snižování důchodového věku u ostatních tzv. náročných profesí bude součástí komplexních změn, které by měly být předloženy příští rok.

Změny v nároku na výchovné

Už od 1. září bylo možné žádat o zvýšení starobního důchodu za vychované dítě (tzv. výchovné). Na výchovné ve výši 500 korun bude mít od 1. ledna 2023 nárok ten z rodičů, který o dítě pečoval v největším rozsahu.

Cílem je ocenit zásluhy pečujících osob o výchovu nového přispěvatele do důchodového systému a zároveň paušálně kompenzovat snížení důchodu, které nastalo v důsledku kariérních výkyvů souvisejících s výchovou. Docílí se zároveň snížení statistického rozdílu mezi průměrným starobním důchodem žen a mužů.

„Oceňuji, že poslanci napříč politickým spektrem podpořili mé pozměňovací návrhy, které umožní čerpat výchovné i těm osobám, u kterých se transformuje invalidní důchod na starobní. Umožní také čerpat výchovné u vdovských důchodů," uvedl předseda výboru pro sociální politiku Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).

Výchovné bude na základě této úpravy přiznáno i příjemcům starobních důchodů, které vznikly transformováním z invalidních důchodů. Na nekrácené výchovné budou mít nárok i vdovy, které pobírají krácený starobní důchod v souběhu s vyšším pozůstalostním důchodem. Úpravy bude muset ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Snížení důchodů komunistických prominentů

Snížení důchodů lidem, kteří před rokem 1989 působili ve vysokých politických funkcích, či v řadách STB, SNB, u Pohraniční stáže nebo v Hlavním štábu Lidových milicí, navrhl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Jde o narovnání s totalitní minulostí, stejně jako to udělali v jiných postkomunistických zemích. „Funkcionáři byli před rokem 1989 nadstandardně odměňováni a současně požívali i různé další výhody. Z toho profitují i při následném pobírání starobního důchodu, který je často nadprůměrný,“ zdůvodnil návrh Marian Jurečka.

Starobní důchody by se podle něj měly krátit paušální částkou 300 Kč za každý i jen započatý rok doby, po kterou dotyčná osoba zastávala post vysokého funkcionáře a těžila z přímé podpory tehdejšího režimu. „Úprava nepřinese výraznou úsporu státnímu rozpočtu, má ale důležitý symbolický rozměr,“ dodává ministr.

Snížení starobního důchodu se poprvé promítne do splátky důchodů v březnu 2024. Krácení se nebude provádět u osob, které jsou aktuálně v invalidním důchodu. Návrh se dotkne jednotek tisíc osob. Konkrétní seznam dotčených osob sestaví ÚSTR ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek.