ČSÚ: Registr osob funguje už 10 let

Letos v červenci uběhlo přesně deset let od zahájení provozu systému základních registrů. Jeho součástí je i registr osob (ROS), který spravuje ČSÚ.

Jedním z hlavních cílů ROS bylo sjednotit roztříštěné a vzájemně nekonzistentní evidence podnikajících fyzických osob, právnických osob a orgánů veřejné moci (dále jen osoby). Pro část těchto subjektů nebylo dokonce stanoveno žádné agendové místo, které by vedlo jejich systematickou evidenci.

Určený cíl se definitivně podařilo naplnit v roce 2017, kdy byly do registru zaznamenány příspěvkové organizace. V současnosti tak ROS eviduje údaje o přibližně 3 864 000 osob, které tam ze svých evidencí zapsalo až několik tisíc různých orgánů veřejné moci (obce, kraje, ústřední orgány státní správy, rejstříkové soudy, profesní komory nebo ministerstva). V rámci přípravy dat pro naplnění ROS se také podařilo pro všechny osoby stanovit příslušného editora, a odstranit většinu nekonzistencí (např. duplicitní IČO, zápis adres na různé úrovni detailu atd.).

Snížení administrativní zátěže

Dalším důležitým cílem při implementaci ROS bylo snížit administrativní zátěž spojenou s přidělováním IČO. Část ekonomických subjektů totiž nedostávala IČO přímo při registraci, ale musely o něj dodatečně požádat ČSÚ. Nyní se IČO přiděluje osobám vždy při registraci prostřednictvím příslušné služby ROS. Od roku 2012 tak bylo IČO přiděleno více než 1,1 milionu osob, aniž by jediná z nich o něj musela dodatečně žádat ČSÚ.

O pozitivních vlivech na administrativní zátěž však nelze mluvit pouze v souvislosti s přidělováním IČO. Implementace ROS vytvořila podmínky pro realizaci nových strategií a nástrojů v oblasti digitalizace a eGovernmentu ČR. Zavedení registru

výrazně zkvalitnilo nebo zjednodušilo fungování více než 220 agend veřejné správy zaměřených na podnikající fyzické osoby, právnické osoby nebo orgány veřejné správy (např. daně, dotace, registrace vozidel atd.). V mnoha případech ROS umožnil vznik nových digitálních služeb veřejné správy. Pro klienty těchto agend to většinou znamenalo snížení nároků na dokladování údajů, a zároveň rychlejší vyřizování požadavků. U orgánů veřejné moci přitom došlo k úsporám kapacit. Rostoucí zájem o využívání ROS přinesl také nové požadavky na rozšiřování množiny evidovaných referenčních údajů a poskytovaných služeb. Zatímco v roce 2012 ROS evidoval 15 referenčních údajů osoby, v současnosti je jich 24 a o zařazení dalších se jedná. Od zahájení provozu do konce roku 2021 bylo v rámci ROS zpracováno více než 210 milionů transakcí.

Vývoj počtu transakcí (mil.)

Zvýšení transparentnosti

Zahájení provozu ROS dále podstatným způsobem zvýšilo transparentnost sdílení dat v rámci veřejné správy. Každý rok obdrží osoby do své datové schránky záznam o využívání údajů registru osob, z něhož se dozvědí, které orgány veřejné moci si o nich v uplynulém kalendářním roce vyžádaly informace, pod jakou agendou, a proč se tak stalo. To jim umožňuje zkontrolovat, zda je využívání jejich dat řádně zdůvodněno nebo zda nedošlo k jejich zneužití. Osoby, které nemají datovou schránku, mohou o výpis požádat prostřednictvím kontaktních míst CzechPoint. V roce 2021 bylo vydáno přibližně 783 tisíc záznamů o využívání údajů z ROS.

Větší nabídka digitálních služeb a silnější ochrana

Vybudování ROS také rozšířilo nabídku digitálních služeb poskytovaných veřejnosti. O výpis z ROS může požádat zástupce osoby, orgány veřejné moci nebo veřejnost prostřednictvím kontaktních míst CzechPoint, datových schránek a nově i Portálu občana. Do konce roku 2021 bylo vydáno více než 145 tisíc neveřejných a téměř 32 tisíc veřejných výpisů z ROS. Kromě toho je osobám s aktivní datovou schránkou při každé změně jejich dat automaticky zaslán výpis z ROS, který slouží ke kontrole, zda je tato změna v souladu se skutečností. Od roku 2016 bylo vydáno téměř 1,5 milionu výpisů o změně údajů v ROS.

V neposlední řadě znamenala implementace ROS výrazné posílení ochrany a bezpečnosti údajů osob. Po schválení zákona o kybernetické bezpečnosti se ROS stal informačním systémem kritické informační infrastruktury. Postupně byly implementovány všechny požadavky, které výše uvedený zákon a jeho vyhlášky od tohoto typu informačního systému vyžadují. Podobně jako v případě registru obyvatel, byl pro identifikaci údajů fyzických osob zaveden bezvýznamový identifikátor (AIFO) platný pro danou agendu. Jedná se o ochranný prvek, který zabraňuje neoprávněnému propojování osobních údajů v rámci různých agend.

Mezi úspěchy projektu ROS patří i vybudování editorského informačního systému ROS-IAIS, který poskytuje editorům ROS nástroj pro zápis osob a získávání změn vybraných referenčních údajů základních registrů, bez nutnosti vytvářet nebo upravovat pro příslušnou agendu vlastní informační systém. ROS-IAIS je nabízen bezplatně, zaručuje potřebnou ochranu vedených údajů a k jeho využití postačí připojení na internet. V současné době jej využívá několik tisíc orgánů veřejné moci, zejména obecní a krajské úřady. Dalším důležitým úspěchem bylo zajištění obnovy technické infrastruktury ROS nebo implementace bezodstávkového provozu v režimu active/active.

Další plánovaná zlepšení

Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že vize, které vedly k vybudování ROS, se z velké části podařilo naplnit. Rozvoj ROS se však nezastaví ani po deseti letech jeho fungování. Zvyšující se počet uživatelů ROS, další projekty eGovernmentu nebo i nedávno schválené legislativní normy zaměřené na rozšíření poskytování digitálních služeb a elektronizaci postupů orgánů veřejné moci přinášejí nové výzvy, které je potřeba naléhavě řešit. V současnosti tak probíhá realizace projektu ROS 2020+, jehož cílem je implementovat nové požadavky vyplývající z výše uvedené legislativy a usnesení vlády „Základní registry 2.0“. V rámci projektu se připravuje několik výstupů, mimo jiné vybudování analytického modulu pro publikaci otevřených dat z ROS nebo bezodstávkový provoz v režimu cache. Dalším probíhajícím projektem je ROS-IAIS 2020+, který je zaměřený na modernizaci uživatelského rozhraní této aplikace a rozšíření funkcionalit tak, aby se zjednodušily a sjednotily postupy vedoucí k zápisu, opravě, odstranění nebo aktualizaci vedených osob. Oba výše uvedené projekty jsou financovány z prostředků Evropské unie v rámci Nástroje pro oživení a odolnost EU.
Článek si můžete přečíst v říjnovém vydání časopisu Statistika&My.