čekání na světlo na konci tunelu - PMI

Na konci měsíce se ekonomika měří pomocí indikátorů důvěry PMI.

Na konci měsíce se ekonomika měří pomocí indikátorů důvěry PMI. Tento ukazatel se v Evropě již několik měsíců pohybuje v červených číslech. Od července se celkový index aktivity S&P Global EMU PMI pohybuje pod hranicí 50, která označuje hranici mezi růstem a poklesem. V minulém měsíci to bylo doprovázeno i zrychlením cenových tlaků. V říjnu bohužel pokračoval trend poklesu z předchozích měsíců, i když se objevily některé odlišnosti. (Kompozitní) index produkce dále klesl pod hranici 50 na 47,1 (ze 48,1). Zejména (energeticky náročný) zpracovatelský průmysl stále klesá (46,6 ze 48,4), ale ani sektory služeb již dávno nevyužívají postcovidového oživení (48,2 ze 48,8). Pokud odhlédneme od extrémního poklesu na počátku covidové krize, jsou oba indexy na nejnižších úrovních od července 2012, resp. září 2013. Podle odvětví uvádí S&P Global růst v oblasti technologií, průmyslových služeb a farmaceutického průmyslu, naopak silně negativně je zasažen chemický průmysl. Objednávky zboží i služeb klesají již čtvrtý měsíc v řadě. V důsledku toho se nyní zaměřují především na dokončování stávajících objednávek, které se rychle snižují. Nedostatek některých výrobních komponentů přetrvává, ale ukazatel zpomalení dodavatelských řetězců klesl na nejnižší úroveň za poslední dva roky. To sice (mírně) omezuje cenové tlaky, ale samozřejmě to nepřeváží trvale vysoké náklady na energie a vyšší mzdy, které podniky stále více přenášejí na ostatní. V důsledku toho zůstává výrobní inflace na úrovni, která nebyla před pandemií (od jejího vzniku v roce 2002) nikdy zaznamenána. Ve srovnání se zářím však došlo k nepatrnému zlepšení. Navzdory hospodářskému poklesu, společnosti z výrobního sektoru i ze sektoru služeb stále nabírají nové zaměstnance. Tempo náboru se však výrazně zpomaluje a některé společnosti naopak snižují počet pracovních míst nebo se zdráhají přijímat nové zaměstnance. Až do dalšího oznámení společnosti také vidí v příštím roce jen malé zlepšení. Ze dvou zemí eurozóny, za které byly zveřejněny individuální údaje, si Francie vede i nadále relativně dobře. Celkový ukazatel vyšel přesně na "bodu zvratu" mezi růstem a poklesem (50). Růst v sektoru služeb zde stále jen vyrovnává pokles výrobní aktivity. V Německu však aktivita nadále silně a rychleji klesá jak ve zpracovatelském průmyslu (45,7), tak ve službách (44,9).