OBLIBA ZNAČKY „MADE IN ITALY“ DÁL ROSTE

OBLIBA ZNAČKY „MADE IN ITALY“ DÁL ROSTE

Stejně jako pandemie proměnila svět a akcelerovala trendy, které se náhle staly běžnou součástí života, změnila se během několika posledních let i Itálie. A to o něco více než okolní státy.

Budovu Muzea Enza Ferrariho v Modeně projektoval Jan Kaplický. Foto: Shutterstock

Minulá italská vláda připravila ambiciózní plán obnovy, financovaný nejvyšším objemem prostředků ze zemí Evropské unie. Cílem je modernizovat zemi, nasměrovat ji do budoucnosti a zachovat ekonomický růst. Stovky projektů budou financovány z prostředků EU a (post)pandemická nálada přeje reformám, které Itálie pro svou modernizaci potřebuje. Takové reformy si připsalo do programu několik předchozích vlád a několik předchozích vlád je také odložilo.

OŽIVENÍ A DALŠÍ KRIZE

Osmá největší ekonomika světa měla za sebou dekády stagnace. V minulosti vláda usilovala o hospodářské oživení třeba v podobě růstu hrubého domácího produktu o 0,1 % a při sestavování rozpočtu jí hrozilo kárné řízení ze strany Evropské komise. Dnes má Itálie jeden z nejvyšších hospodářských růstů v Evropě, který loni činil 6,6 % a letos se očekává kolem tří procent. Itálie ztratila v důsledku pandemie v roce 2020 necelou desetinu HDP, ale podařilo se jí zotavit.

Třetí nejsilnější ekonomika eurozóny je devátým největším světovým exportérem a desátým největším světovým dovozcem. Terciární sektor generuje 69 % HDP (z čehož turismus tvoří 12 %) a zaměstnává 70 % osob. Světová obliba značky „Made in Italy“ nadále roste, a to i díky výhře na fotbalovém EURO v roce 2021, písňové Eurovision a zvolení Itálie zemí roku časopisem The Economist. Rok 2022 však trajektorii růstu narušil. V důsledku ruské agrese na Ukrajině, skokového růstu energií a inflace sílí tlaky na výrobu a dodavatelské řetězce, klesá důvěra spotřebitelů, snižují se investice i průmyslová výroba, což oslabuje dynamiku HDP a revidují se odhady růstu.

Itálie je na špičce řady významných či strategických oborů. Rodinné i velké firmy se řadí mezi nejúspěšnější ve strojírenském, automobilovém a farmaceutickém průmyslu, zemědělsko-potravinářském sektoru, obraně a robotice. Rekordních hodnot dosáhl v roce 2021 vývoz sýrů, export vín dosáhl hodnoty 7,1 miliardy eur.

SNAHA OHROMIT

Napsat, že Itálie patří k předním tvůrcům designu a luxusních výrobků, by sice byla pravda, ale nepostihovala by zcela realitu země. Design, vzhled, povrch, snaha ohromit, která prostupuje italským průmyslem, se zrcadlí v ikonických výrobcích a jsou přítomny v každodenním životě. Itálie určuje trendy a otevírá nové cesty, třeba tím, že zřídila ministerstvo inovací. V letošním roce si například italský svět designu připomíná 90 let od chvíle, kdy podnikatel David Campari smíchal legendární Campari v ideálním poměru se sodou a chystal se nápoj Campari Soda nabízet v objemu necelého decilitru. Obrátil se v roce 1932 na futuristického umělce Fortunata Depera s žádostí o návrh lahve. Výsledkem byl kultovní obal bez tradiční papírové etikety, který měl zásadní podíl na úspěchu produktu a ve kterém je nápoj nabízen dodnes.

Italský trh designu je samozřejmě výzvou pro české firmy. Jan Kaplický projektoval budovu Muzea Enz Ferrariho v Modeně, prosazují se tradiční hráči z Česka jako Lasvit (v roce 2018 získal cenu Milan Design Award), Preciosa, Moser, Ton a mmcité (městský mobiliář ve městě Fabriano). Úspěch mají i společnosti Vulcanus Design nebo KiwiWalker. České firmy začínají pronikat i do oblasti nábytku, v níž je vstupní branou na italský trh veletrh Salone del Mobile. Tam se vedle zavedených českých firem představují i menší designéři.

České firmy se v Itálii prosazují i v řadě dalších oblastí. Společným česko-italským úspěchem je například zakázka Dopravního podniku hl. m. Prahy na nákup nových městských autobusů, kterou získal podnik Iveco Czech Republic ze skupiny Iveco Group.

OBNOVA PŘINÁŠÍ ŠANCE

Další příležitosti pro české firmy dnes skýtají především projekty Národního plánu obnovy a odolnosti (PNRR). Itálie získala na obnovu ekonomiky po pandemii největší díl z Fondu obnovy EU, a to ve výši 191,6 miliardy eur (69 miliard granty a 122,6 miliardy půjčky). Na realizaci vytyčených cílů v příštích šesti letech přidá Itálie dalších 30 miliard eur z vlastních fondů. Itálie hodlá investovat do digitalizace, inovací, zelené transformace, infrastruktury i zdravotnictví. Italské ministerstvo hospodářského rozvoje připravuje pobídky pro firmy, které se chystají investovat a využívat technologie umělé inteligence, blockchainu a internetu věcí.

V rámci rozvoje italské železniční dopravy se mohou dál prosazovat tradice a kvalita českého železničního průmyslu. Součástí plánu obnovy budou masivní investice do obnovy a rozšíření železniční infrastruktury, včetně městské hromadné dopravy. Plán se zaměřuje také na strategickou iniciativu ke zvýšení energetické autonomie a vytvoření jednotného řízení mezinárodních aktivit.

ZIMNÍ OLYMPIÁDA

Většina českého vývozu míří tradičně do severních regionů Itálie, kde se připravují projekty pro zimní olympijské hry v roce 2026 a chystají se zásadní investice do infrastruktury. Rýsuje se výstavba nového zimního stadionu, místo nádraží Porta Vittoria vznikne v Miláně knihovna za více než 100 milionů eur. Dalším projektem v tomto městě je Poli Campus s naplánovaným otevřením v roce 2025. Také v tomto případě dosáhne investice 100 milionů eur. Projekt je rozdělen na dva prostory: v jedné části bude sídlit přibližně 200 začínajících firem, druhá část bude určena pro sport a volný čas. V parku Lambretta se počítá s vytvořením nových pěších zón a zelených ploch. V historické oblasti bývalých jatek vznikne obytná čtvrť a centrum zaměřené na vědu. Vedle hlavního milánského nádraží vyroste místo původního hotelu nová 90 metrů vysoká věž s kancelářemi a coworkingovými prostory. Vše s ohledem na udržitelnost a oběhové hospodářství.

V Římě se pak připravují investice v souvislosti s církevním jubilejním rokem 2025 a mimořádným jubileem v roce 2033. Řím zároveň usiluje o pořadatelství světové výstavy Expo v roce 2030.

Česko-italský obchodní obrat dosáhl v roce 2021 rekordního objemu 15 miliard eur. Potenciál obchodní výměny však zdaleka není naplněn a stále se objevují nové příležitosti. Při vývozu do Itálie je třeba pamatovat, že ač se jedná o jeden trh v zemi se šedesáti miliony obyvatel, země se skládá z dvaceti regionů, které se od sebe značně liší, stejně jako jsou značné rozdíly mezi italským severem a jihem. Jen málo distributorů pokrývá svou sítí celou Itálii a je proto vhodné si jako nový exportér vytipovat pro začátek ty regiony, které svým charakterem či solventností odpovídají zemím, kam již vývozce vstoupil.

MARCEL SAUER, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Římě