Novými místopředsedy RVVI se stali profesor Jiří Homola a profesor Tomáš Polívka

V úvodu jednání byli přivítání noví členové RVVI, kteří byli na návrh ministryně Langšádlové jmenovaní vládou ke dni 16. září 2022. Jsou jimi dr. Adéla Gjuričová, prof. Dana Hamplová, prof. Jiří Homola, dr. Martin Hrdlička, prof. Ladislav Krištoufek, dr. Miloslav Nič, prof. Kateřina Ronovská a prof. Martin Weiter.

Na pozice místopředsedů RVVI byli zvoleni prof. Jiří Homola, který je vedoucím vědeckým pracovníkem v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR a patří mezi nejcitovanější české vědce, a prof. Tomáš Polívka, profesor biofyziky na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a od roku 2021 zároveň i hlavní koordinátor hodnocení podle Metodiky 2017+.

„Jsem ráda, že mohu přivítat v předsednictvu Rady špičkové a široce respektované odborníky a těším se na spolupráci,“ uvedla k výsledku volby ministryně Helena Langšádlová.

Nový místopředseda Rady prof. Jiří Homola po svém zvolení uvedl: „Jako místopředseda Rady se budu především věnovat agendě rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. Důležitý je nejen státní rozpočet na příští rok, ale i střednědobý výhled, který výzkumným organizacím poskytuje stabilní a předvídatelné prostředí pro jejich činnost.“

Prof. Tomáš Polívka, který byl také zvolen místopředsedou Rady, řekl: „Mým úkolem v Radě je věnovat se zejména hodnocení vědy a výzkumných organizací v ČR, což je činnost, které se věnuji už přibližně 10 let.“

RVVI také projednávala budoucnost výzkumu v oblasti energetiky. Schválený materiál „Energetický výzkum v ČR” mj. uvádí, že vědeckovýzkumná infrastruktura energetického výzkumu je připravena reagovat na požadavky státu a společnosti. RVVI se podrobně zabývá situací v české energetice a stavem veřejně financovaného energetického výzkumu v debatě s odborníky od konce roku 2021. Energetický výzkum je dnes stěžejně realizován Akademií věd ČR, ve výzkumných organizacích a na vysokých školách. Podílejí se rovněž malé a střední podniky.

„Řešená témata jsou mimořádně aktuální zejména s ohledem na očekávanou transformaci energetiky i celé ekonomiky,“ popsala současnou situaci ministryně Langšádlová.

Hlavními směry rozvoje v oblasti energetického výzkumu jsou vodíkové hospodářství, zvyšování energetické účinnosti, průmyslová tepelná čerpadla, obnovitelné zdroje, akumulace energie atd. Celý materiál bude dále konzultován s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

V dalším z hlavních bodů jednání Rada schválila stanovisko k materiálu „Návrh velkých výzkumných infrastruktur ke schválení poskytování účelové podpory v letech 2023–2026”. V součinnosti předsednictva RVVI a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bude pokračovat jednání k dopracování materiálu se zohledněním připomínek členů Rady.

Členové RVVI následně schválili stanovisko k „Aktualizované koncepci výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva životního prostředí na léta 2016–2035 s výhledem do roku 2050”. Koncepce bude průběžně rozpracovávat priority a reagovat na aktuální společenské potřeby.

V závěru jednání RVVI projednala blížící se slavnostní setkání u příležitosti 30 let činnosti Rady.