Konec domácího cyklu zvyšování úrokových sazeb? (Ranní zpráva z finančního trhu)
ČNB na dnešním zasedání zřejmě stejně jako na tom srpnovém ke změně úrokových sazeb nesáhne. Holubičí většina v bankovní radě bude patrně dále akcentovat pozorované zpomalování inflace a rizika pro ekonomický růst. Úrokové sazby však podle nás ve výsledku budou muset setrvat na stávající úrovni po delší dobu, než ukazuje poslední prognóza ČNB. Zatímco v USA se indikátory sentimentu zlepšují, ekonomická důvěra v eurozóně v září pravděpodobně dále poklesla. Do značné míry to souvisí s přetrvávajícím vysokým růstem cen. Německá inflace v září dokonce výrazně zrychlila a dosáhla sedmdesátiletého maxima.
ČNB dnes znovu ponechá úrokové sazby beze změny
Repo sazba podle nás i trhu po dnešním zasedání ČNB zůstane na 7 %. Tomuto rozhodnutí bankovní rady nahrává zejména vývoj inflace, která se v srpnu v meziměsíčním vyjádření snížila již počtvrté v řadě. V poslední době se také zmírnil tlak na oslabování koruny a s tím i na intervence ČNB na devizovém trhu. To nás v kombinaci s přetrvávající neochotou většiny bankovní rady k dalšímu nárůstu sazeb vede k očekávaní jejich stability. Na současné úrovni budou nicméně muset podle nás sazby setrvat déle, než naznačuje prognóza ČNB, konkrétně až do poloviny příštího roku. Tomu bude nahrávat kromě pozvolného a déletrvajícího průsaku cen energií do inflace i aktuálně nedostatečné utažení měnové politiky. Rizika naší prognózy vidíme vychýlená ve směru vyšších sazeb, a to hlavně s ohledem na další vývoj mezd a zahraničních sazeb, který může opětovně zesílit depreciační tlaky na korunu. Otazníky nadále vzbuzuje i to, do jaké míry jsou momentálně ukotvena inflační očekávání. Více k dnešnímu jednání bankovní rady zde: https://bit.ly/3LCO6sg.
Ekonomická důvěra v eurozóně se v září zřejmě dále zhoršila. K tomu podle nás přispěl jak průmysl, tak služby. Pesimismus spojený především s vysokou mírou inflace doléhá i na spotřebitele. Zářijových -28,8 bodu představuje nejnižší hodnotu v tomto roce a zároveň úroveň 3,3 směrodatné odchylky pod průměrem. Ačkoli není pravděpodobné, že by se spotřebitelská důvěra v nejbližší době výrazně zlepšila, dopad na spotřebitelské výdaje mohou zmírňovat vysoké kumulované úspory domácností (7,0 % HDP ve 2Q22), zrychlení růstu mezd v důsledku historicky napjatého trhu práce a podpůrná opatření vlád.
Německá inflace v září výrazně zrychlila v důsledku vypršení platnosti několika opatření tlumících růst cen. Inflace již v srpnu vyšplhala na 8,8 % y/y, nyní však očekáváme, že dosáhne nového 70letého maxima ve výši 10,2 % y/y, a to především v důsledku vyšších nákladů na energie a dopravu. Ukončení platnosti devítieurové měsíční jízdenky na veřejnou dopravu a také snížení daně na pohonné hmoty pro silniční dopravu mohly zvýšit míru inflace v září o cca 1 pb.
Sentiment v USA se zlepšuje, v Německu se dále propadá
Důvěra amerických spotřebitelů od Conference Boardu se v záři výrazně zvýšila. Ze srpnových 103,6 bodů vzrostla na 108 bodů, zatímco trhy očekávaly 104,5 bodů. Pokračovalo tak odeznívání prvotního silně negativního efektu války na Ukrajině. Rovněž investiční aktivita v zámoří zůstává poměrně odolná. Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v USA v srpnu sice klesly o 0,2 % m/m. Hodnota objednávek kapitálového zboží bez letadel a vojenské techniky však vzrostla nejvíce od ledna, a to přes pokračující růst úrokových sazeb. Naopak v Německu se říjnová spotřebitelská důvěra podle GfK dále propadla na nové historické minimum (od počátku měření v roce 2005). Po překvapivě špatném Ifo indexu za září zveřejněném v pondělí se tak jedná o další varovný signál v tomto týdnu z klíčové evropské ekonomiky.
Představitelé Fedu pokračují v jestřábí rétorice. Dosavadní vystoupení členů FOMC v tomto týdnu potvrzují odhodlání bojovat s inflací dalším zvyšováním úrokových sazeb. V kombinaci se solidními daty z americké ekonomiky a zvýšenou nervozitou na trzích to pomáhá udržovat americký dolar v páru s eurem nadále bezpečně pod paritou. Včera však dolar poprvé v tomto týdnu ztratil. Částečnou úlevu totiž na trhy přinesla Bank of England, která prohlásila, že nakoupí dlouhodobé státní dluhopisy v jakémkoli množství, aby ukončila výprodeje odstartované vládními plány na snížení daní, což kromě dluhopisů ocenily také americké akciové trhy. Nervozitu nicméně dál budí situace okolo zemního plynu. Cena referenčních futures v EU po týdnu opět překonala 200 EUR/MWh.
Maďarská centrální banka (MNB) v úterý zvýšila základní úrokovou sazbu o 125 bb na 13 %, zatímco tržní konsenzus trhu činil 12,75 %. Ve svém vyjádření MNB uvedla, že se pravděpodobně jednalo o poslední hike v rámci současného cyklu zpřísňování měnové politiky. Přísnější měnové podmínky chce nicméně udržet po delší dobu a dále je podporovat stahováním likvidity. Bezprostřední reakcí forintu sice bylo vzhledem k většímu než očekávanému hiku posílení, nakonec ale pokles tamních tržních sazeb převážil a od začátku týdne tak maďarská měna k euru ztratila již 2 %. O něco menší ztrátu inkasoval polský zlotý (1,5 %). S podporou ČNB si nadále vlastním životem žije česká koruna, která na pohyby regionálních měn nereagovala a obchoduje se stále poblíž 24,65 CZK/EUR.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři