Fisher o zachování inflačního cíle, nezávislosti centrální banky a vývoji sazeb - Víkendář (video)

Na CNBC připomněli, že v tuto dobu mělo podle některých dřívějších názorů již probíhat snižování sazeb. Inflace se ale například podle JPMorgan drží stále vysoko na to, aby centrální banka sazby snižovala a „možná tak bude skutečně třeba, aby na další pokles inflace vzrostla nezaměstnanost.“

Bývalý prezident Fedu v Dallasu Richard Fisher k tomu uvedl, že nezaměstnanost se z historického pohledu stále nachází mimořádně nízko. „Když jsem já seděl v centrální bance, mysleli jsme si, že když inflace klesne pod 6 %, vyvolá to inflační tlaky. Časy se změnily, došlo k technologickému pokroku a podobně. Ale současná nezaměstnanost leží i přesto hodně nízko,“ míní ekonom. K tomu dodal, že na CNBC rozporoval dřívější predikce, podle kterých měly sazby v letošním roce klesnout šestkrát a přehnané se mu zdály i úvahy o jejich trojím poklesu.

Fisher si podle svých slov momentálně není jistý tím, zda sazby letos vůbec klesnou, nebo zůstanou beze změny. Pravděpodobnost se podle něj vychyluje směrem ke scénáři jednoho poklesu, nebo stabilních sazeb. Je přitom vůbec monetární politika v současnosti nastavena restriktivně? Na tuto otázku ekonom odpověděl, že pokud se podíváme na finanční trhy včetně rizikových spreadů, nezdá se, že by probíhala nějaká výrazná restrikce. Je tak namístě uvažovat o tom, proč v takovém prostředí vůbec sazby snižovat. Fisher také míní, že problémem jsou nyní aukce vládních dluhopisů, protože se u nich počítalo s poklesem sazeb, ke kterému nedochází. Výnosy se proto také drží na vyšších úrovních.

Ekonom odpovídal na dotaz, zda podle něj v delším období dělá „spíše správná rozhodnutí“. Odpověděl, že když seděl ve vedení centrální banky, stavěl se proti třetímu kolu kvantitativního uvolňování a nesouhlasil s dlouhodobým držením sazeb u nuly. Taková politika totiž ničí cenotvorbu na trzích. Hovořil také o důležitosti nezávislé centrální banky, která by se neměla dostávat pod kontrolu politiků. Pokud někdo navrhuje, aby k takové změně došlo, „nemá ponětí o tom, co se dělo v minulosti.“ Tedy například v Argentině či v USA v době, kdy v čele centrální banky stál Arthur Burns. Podle Fishera je přitom nyní na šéfa americké centrální banky Powella vyvíjen tlak z obou stran politického spektra a „je vlastně hezké vidět, jak je tento tlak symetrický.“

Fisher míní, že by bylo chybou odchýlit se od inflačního cíle ve výši 2 %. Nejde totiž podle něj dávat takové pevné cíle a pak s nimi hýbat, protože to poškozuje důvěryhodnost centrální banky. Nebezpečným konceptem jsou pak podle něj úvahy o snížení dluhové zátěže přes vyšší inflaci.

Zdroj: CNBC