Rumunsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Národní plán oživení a odolnosti (NPO) počítá na transport s celkovou sumou asi 7,2 mld. EUR. Pro Rumunsko je klíčové, že 27 % z fondů NPO směřuje na infrastrukturu. Pro české firmy v tomto sektoru mohou být perspektivní například smart technologie v řízení dopravy, výroba a dodávka dopravní techniky i souvisejících technologií pro postupnou výstavbu železničních a dálničních koridorů, stavební mechanizace, stroje a technologie, železobetonové a mostní konstrukce.

Rumunsko klade velký důraz na dopravní průmysl a infrastrukturu, počítá s tzv. udržitelnou dopravou, na kterou je vyčleněna suma přesahující 20 mld. EUR. Pro Rumunsko je rovněž důležité, že na infrastrukturu směřuje z fondů Národního plánu oživení a odolnosti (NPO) prakticky jedna třetina z celkového schváleného rozpočtu, jedná se tak i o evropskou prioritu.

Vládní programy kromě samotné výstavby dálnic explicitně zmiňují pro období let 2020–2030 rovněž financování propojení historických regionů Rumunska s pan-evropskými dopravními cestami v celkové výši cca 31 miliard EUR.

Pro období 2020–2030 se předpokládají vládní dotace ve výši 18 miliard Eur také pro investice do 3 000 km železnic.

Vzhledem k velikosti Rumunska a stále poddimenzované železniční a silniční infrastruktuře hraje významnou roli poměrně hustá síť regionálních letišť. Velvyslanectví identifikovalo jako velké téma jejich vybavení resp. modernizaci. V letecké dopravě se počítá s rozšířením a budováním terminálů pro cestující a stavby nákladových zón v celkové výši 2,9 mld. EUR.

A 4,3 mld. EUR je vyčleněno pro modernizaci a rozšíření infrastruktury námořních a říčních přístavů, zvláště klíčového námořního přístavu Constan?a.

Pro Rumunsko je prioritou revitalizace oblasti delty Dunaje, regionu celosvětového významu. Dokončuje se projekt mostu přes Dunaj do města Brăila, připravuje se konsolidace nábřeží a přístavní infrastruktury ve městě Tulcea, modernizuje přístupová silnice Valea Teilor - Nicolae Bălcescu.

Rovněž je důležité, že dle zákona z 18. ledna 2019 platí, že elektrické dopravní prostředky musí představovat nejméně 30 % budoucích akvizic veřejné dopravy uskutečněných obcemi. Kromě toho musí být alespoň 20 % vozidel zakoupených veřejnými orgány pro vlastní potřebu založeno na ekologických technologiích.

Toto významně nahrává českým dodavatelům elektro-ekologických koncepcí např. dodavatelům trolejbusů pro mnohá rumunská města. Důležité bude v tomto kontextu sledovat vývoj v hlavním městě Bukurešti.

České firmy mohou participovat na rozvoji dopravní infrastruktury konkrétně dodávkami a subdodávkami materiálů a technologií, strojů a zařízení a případně i formou dodávek stavebních prací, ekologickou elektromobilitou, dodávkami obalů a obalové techniky, výrobních linek, strojů a zařízení nebo export konkrétních komponentů pro výrobce vozidel, elektrovozidel nebo jejich subdodavatele.

Národní plán oživení a odolnosti počítá v rámci zalesnění, boji proti nezákonnému odlesňování a biologické diversitě s investicemi ve výši 1,2 mld. EUR. Pro české firmy může být perspektivní například zdravá výživa, technologie pro zpracovatelský průmysl, dodávky pekárenských strojů, nápojářských linek, výroba a dodávka zemědělských strojů a další technické vybavení farem a zemědělských provozů, výroba a dodávka zavlažovacích technologií, vybavení vepřínů, drůbežáren, a podobně. Za perspektivní považujeme příležitosti v oblasti chytrého zemědělství, zvláště systémy na zefektivnění vodního hospodářství a hnojení.

Rumunské zemědělství je velmi specifickým, ovšem klíčovým hospodářským sektorem. Pro ilustraci, jak důležitý sektor to je, uvádíme, že podíl na tvorbě HDP je 4,5 %, a podíl tvorby pracovních míst je 23%, což je zdaleka nejvíce v celé EU. Rumunsko je také hlavním vývozcem obilovin mezi členské státy Evropské unie a lídrem pokud jde o vývoz pšenice a kukuřice do jiných zemí.

Klíčovým imperativem rumunské vlády během pandemie covid-19 byla a stále je potravinová bezpečnost.

Vládní programy obnovy počítají s největšími částkami v rámci zemědělské kapitoly především na náročná vodní inženýrská díla, na celkovou rehabilitaci zavlažovací a odvodňovací infrastruktury a na protierozní opatření a to ve výši 5 mld. EUR.

V rámci nejrůznějších grantů na rozvoj zemědělství a zemědělsko-potravinářského průmyslu se uvažuje o financování skladů zemědělských produktů, plánuje se podpora podnikání na venkově, včetně podpory mladých lidí, kteří se rozhodnout přestěhovat se na venkov za účelem obdělávání půdy.

S ohledem na význam zemědělského sektoru a plánovanou vládní podporu zemědělství a potravinářského průmyslu je zřejmé, že pro české firmy může být tento trh velice perspektivní. Zájemci by měli sledovat např. jak možnosti exportu potravinových výrobků, tak strojního vybavení do potravinářských výrobních a zpracovatelských závodů.

Šanci na úspěch mají s ohledem na chystanou masivní finanční podporu dodávky zemědělské techniky a technologií, zemědělských strojů, zařízení a zemědělských hnojiv.

České subjekty mohou být úspěšné i při participaci na samotné výrobě potravin, nápojů, perspektivní jsou i dodávky kvalitního potravinářského sortimentu.

Do Rumunska se již dovážejí traktory, zemědělské nástavby, ale možnosti jsou daleko širší. Výběrová řízení se objevují v oblasti vybavení vepřínů, drůbežáren a zavlažovacích technologií, která stojí v centru pozornosti rumunských představitelů.

V Rumunsku je také živý a naléhavý problém dvojí kvality potravin. Nechybí příklady, kde produkce i následný prodej potravin v porovnání se západními zeměmi trpí dvojím standardem.

V Rumunsku existuje povědomí, že Česká republika zvedla problematiku dvojí kvality potravin na evropské úrovni. Snahu oceňují, což českým producentům otevírá možnosti pronikání na rumunský trh, případně se zapojovat do různých forem spolupráce.

Rumunsko je aktivní i na poli prevence potravinářského sektoru.

Rumunsko poskytuje na obranu 2 % HDP. Probíhají významné akvizice, další se chystají. Patří sem i nákupy moderního hasičského vybavení, pátracích a záchranných vrtulníků, speciálních vozidel či sanitek. Pro české firmy mohou být zajímavou příležitostí účast na přezbrojování, dodávky vybavení letišť, speciálního materiálu nebo zdravotních potřeb.

Rumunsko pro nadcházející roky vyčlení značný rozpočet na modernizaci svých ozbrojených sil a také na sektory civilní obrany a také na reakce na mimořádné události.

Zásadní 2 % hranici HDP země dosahuje již šestým rokem v řadě. Rozpočet je v souladu s novou strategií národní bezpečnosti na období 2020–2024. Tvorba rozpočtu vychází z klíčového rámce zvýšení strategické důležitosti Rumunska v rámci NATO, EU a strategického partnerství s USA, a z potřeby posílení obranného postu spojenců v jihovýchodní Evropě a v zóně Černého moře.

Pro rumunské představitele je důležité, aby z těchto schválených prostředků na obranu šlo minimálně 20 % na zásobování a modernizace a 2 % na výzkum, rozvoj a inovace.

Dle verifikovaných informací plánuje Rumunsko postupnou, rozsáhlou modernizaci komplexně chápaného bezpečnostního sektoru. Otevírá se tak široké pole působnosti pro české firmy z obranného a bezpečnostního odvětví ať už se jedná o střelné zbraně, vybavení letišť, nákladní automobily, software apod. Pro zájemce je důležité sledovat dokumenty Generálního ředitelství pro vyzbrojování. Nabízí se také, aby se české firmy zúčastnily Mezinárodní výstavy a konference Black Sea Defense & Aerospace 2022 v Bukurešti. Tato akce se těší podpoře ze strany rumunského ministerstva obrany, vnitra, ekonomiky a dalších státních institucí. Vystavovatelé budou mít možnost představit své produkty z oblastí pozemní, vzdušné a mořské obrany, kybernetické bezpečnosti a mnoha dalších odvětví. Velkou výhodou výstavy jsou, podobně jako v případě Dnů NATO, její prostory, které umožňují i vystavení rozměrných strojů a zařízení.

Jde o unikátní příležitost pro české exportéry cíleně představit své produkty a také seznámit se s velmi atraktivním rumunským obranným trhem.

Jaký význam přikládají v Bukurešti bezpečnostním otázkám, ukazuje rovněž umístění sídla nového Evropského centra pro kybernetickou bezpečnost, kde se soustředí na ekosystémy technologické a průmyslové bezpečnosti členských států EU. Je to první evropská agentura dislokovaná v Rumunsku.

Rovněž Departament pro mimořádné situace Ministerstva vnitra hledá, jak zlepšit své možnosti. I v tomto segmentu mají české firmy co poskytnout, např. ochranné oděvy a příslušenství, nanoprodukty, hasičské vybavení apod.

Národní plán oživení a odolnosti počítá pro rozvoj a modernizaci zdravotní infrastruktury s částkou asi 2,5 mld. EUR . Pro české firmy se naskýtají šance na export lékařských přístrojů a zařízení, zdravotnického materiálu, pomůcek a vybavení zdravotnických pracovišť, včetně specifických dodávek, jako jsou například ochranné prostředky v boji proti pandemii nemoci covid-19. Na trhu jsou všeobecně žádána moderní parafarmaceutika, volně prodejné doplňky stravy a spotřební materiál.

Pro všechny rumunské vlády je reforma zdravotnictví absolutní prioritou.

V Rumunsku je 367 veřejných nemocnic s cca 125 000 lůžky, počet soukromých nemocnic je 187, lůžek 6 600. Tyto kapacity jsou nedostatečné.

V Rumunsku je zdravotní sektor financován z veřejných a soukromých finančních zdrojů. Konkrétně je z cca 85 % financování zajištěné Národního jednotného fondu zdravotního pojištění, které je doplněné částkami ze státního rozpočtu a z rozpočtu státního sociálního pojištění, resp. z příjmů obyvatel.

Veřejný zdravotní sektor disponuje mimo zdravotního pojištění také příjmy ze spotřební daně z tabáku a alkoholických nápojů. Ze státního rozpočtu jsou financované jenom určité služby (např. prevenční).

V případě soukromého sektoru je většina částek peněz získaná z přímých plateb, spoluúčasti a tarifů za služby. Řetězce největších soukromých nemocnic: Regina Maria, Medlife, Medicover, Sanador, Gral Medical.

Vládní prioritou je reforma zdravotnictví v oblasti nákladově neefektivní ambulantní a primární péče a racionalizaci nemocniční infrastruktury. Rostoucí počet obyvatel ve velkých městech a nemoci moderní společnosti vytvářejí tlak na vznik nových a modernizaci stávajících zdravotnických zařízení. Obecným trendem je pak aktuálně využívání služeb soukromých poskytovatelů zdravotní péče. Např. roční tempo růstu soukromého trhu zdravotnických služeb se pohybuje na úrovni 12 %.

Pro české firmy existují předpoklady pro export lékařských přístrojů a zařízení, zdravotnického materiálu, pomůcek a vybavení zdravotnických pracovišť. Na trhu jsou všeobecně žádána moderní parafarmaceutika, volně prodejné doplňky stravy a spotřební materiál.

Aktuální situace s probíhající epidemii covid-19 je stále rámcem pro detailnější spolupráci a příležitosti pro specializované zdravotní firmy. Např. Ministerstvo zdravotnictví uvolnilo fondy na pořízení ochranných prostředků pro všechny župy.

Projekt ekonomické diplomacie propojil představitelé českého zdravotnického a farmaceutického průmyslu s představiteli státní správy, samosprávy, resp. potenciálními odběrateli ze zdravotnických zařízení.

V Národním plánu oživení a odolnosti je na výzkum a inovace vyčleněno asi 1,9 mld. EUR . Pro české firmy mohou být perspektivní možnosti dodávek technologií, respektive specializovaného softwaru pro řízení průmyslových provozů a call center, dodávky softwaru řešení pro ochranu firemních dat. Trendem jsou také smart technologie. Zajímavým tématem je digitalizace bankovnictví a služeb.

Odhaduje se, že do roku 2025 bude sektor ICT přispívat 12 % do HDP.

V Rumunsku probíhá reforma a modernizace veřejné správy včetně její digitalizace.

Rumunští zákonodárci citlivě vnímají nutnost řízení rizik a hrozeb ve virtuálním prostředí, kladou důraz na zvýšení odolnosti civilních spojů včetně 5G sítí a ICT sektoru obecně. Rumunsko je jednou ze zemí, které vyhověly americkým požadavkům ke kybernetické bezpečnosti. Pro další rozvoj sektoru ICT je podstatné, že Rumunsko má podepsané s USA Memorandum o porozumění pro vývoj technologie 5G, které stanoví kritéria transparentnosti pro poskytovatele, kteří budou vybráni k rozvoji sítí 5G.

Potenciál sektoru ICT v Rumunsku zvyšuje i rozsáhlá síťová infrastruktura, díky které země patří k evropským lídrům v rychlosti internetu, což v posledním období přilákalo nové hráče na trhu.

Např. společnost Orange uvedla, že si vybrala pro svou expanzi Rumunsko, „protože se jedná o jakési Silicon Valley ve střední a východní Evropě, s ICT sektorem, který představuje téměř 6 % HDP země, a protože má radiové spektrum dvojnásobné ve srovnání s ostatními konkurenty.“

Pro české firmy může být v souvislosti s rozvojem ICT perspektivní participace na projektech vládního programu digitální agendy. Konkrétně např. jde o možnosti dodávek technologií, specializovaného softwaru pro řízení průmyslových provozů a call-center, dodávky SW řešení pro ochranu firemních dat, SW pro ochranu a řízení 5G sítí apod.

Velké téma je smart technologie pro municipality, od “chytrých” laviček, elektromobility, po sofistikované řízení dopravy a skladů. Smart technologiím se bude věnovat i projekt ekonomické diplomacie, jenž zastupitelský úřad plánuje uspořádat v roce 2022 a může být příležitostí pro české firmy k prezentaci svých produktů a navázání kontaktů na rumunské partnery a včetně samospráv.

Finanční prostředky na stavebnictví jsou v Národním plánu oživení rozděleny průřezově ve výši asi 15 mld. EUR . Pro české firmy mohou být zajímavou příležitostí například výroba a dodávka stavebních materiálů a technologií, strojů a zařízení. Poptávány jsou stavební suroviny a materiály a konstrukční technologie staveb, průmyslové a technické vybavení stavenišť, dodávky stavebních prací nebo stavební supervize podle požadavku investora.

Stavební sektor je průřezový a zasahuje prakticky do všech oblastí. V Rumunsku probíhá rozšiřování výrobních a obchodních kapacit, výstavba nových průmyslových parků a objektů, modernizuje se a rozšiřuje silniční a železniční infrastruktura, pokračuje expanze obchodních řetězců i projektů občanské vybavenosti ve velkých městech.

Energetika

Pro české firmy může být perspektivní výstavba nových elektráren, rekonstrukce a modernizace stávajících neefektivních energetických kapacit. Konkrétně se lze podílet dodávkami technologií, stavebních materiálů, strojů a zařízení a případně i formou stavebních subdodávek. Příležitosti se nabízejí i v postupné ekologizaci energetiky a v projektech na zvyšování energetické účinnosti, OZE, malých vodních elektráren, rozvodné energetické páteřní sítě, atd.

Infrastrukturní stavby

Infrastrukturních staveb je a bude po celém Rumunsku mnoho. Vládní program obnovy kromě dálnic explicitně zmiňuje například pro období let 2020–2030 propojení historických regionů Rumunska s pan-evropskými dopravními cestami pomocí dálnic a expresních silnic v délce cca 3 000 km. Pro období 2020–2030 se předpokládají vládní dotace také pro investice do cca 3 000 km železnic. V letecké dopravě se počítá s rozšířením a budováním terminálů pro cestující a stavby nákladových zón. Počítá se s modernizací a rozšířením infrastruktury námořních a říčních přístavů, zvláště klíčového námořního přístavu Constan?a.