Nizozemsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Energetika stále tvoří značnou část HDP a zaměstnanosti v zemi. Vláda důsledně uplatňuje přechod k obnovitelným zdrojům energie (jejich podíl dosud tvoří jen málo přes 10 %); dochází k postupnému uzavírání všech uhelných elektráren i k ukončování těžby zemního plynu. Nejdůležitějším trendem je decentralizace energetických zdrojů. Do odborné diskuze se vrací jaderná energetika (zejména malé modulární reaktory, ale i několik tradičních) a výrazný nástup hlásí vodíkové technologie. Nizozemsko má také dlouhodobě ambici působit jako logistický uzel energetické infrastruktury pro oblast západní/severozápadní Evropy.

Nizozemská vláda důsledně uplatňuje přechod k obnovitelným zdrojům energie, dochází k postupnému uzavírání všech uhelných elektráren i k ukončování těžby zemního plynu. Nejdůležitějším trendem je decentralizace energetických zdrojů, tj. více menších zdrojů na více místech. Do odborné diskuze se vrací jaderná energetika (zejména malé modulární reaktory) a výrazný nástup hlásí vodíkové technologie. Jedním z významných cílů energetické politiky Nizozemska je přechod k nízkouhlíkovému hospodářství. Podíl obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu Nizozemska v r. 2019 činil 8,7 % a v r. 2020 kolem 10-12%. V rámci strategie Evropa 2020 se Nizozemsko zavázalo vyrábět do roku 2020 minimálně 14 % energie z obnovitelných zdrojů, avšak momentálně výrazně zaostává za průměrem EU. V příštích letech lze očekávat zvyšování tohoto podílu.

Nizozemsko se taktéž v roce 2019 ve svém novém „klimatickém zákonu“ zavázalo, že do roku 2050 bude jeho výroba elektřiny CO2 neutrální. Tohoto cíle však nelze dosáhnout pouze pomocí větrné a solární energie, protože u těchto obnovitelných zdrojů stále existuje nedostatek skladovací kapacity, která by zaručila dlouhodobou stabilitu dodávek. Naproti tomu jaderná energetika, přes všechny své nedostatky, zatím jako jediné z aktuálně dostupných „zelených“ řešení poskytuje dostatek stabilní energie k dosažení vytyčených klimatických cílů.

Nová NL koaliční vláda se tak v programovém prohlášení zavázala, že přidáním jaderné energie do energetického mixu země doplní solární, větrnou a geotermální energii, čímž bude NL méně závislé na dovozu plynu. Vládní strany se proto dohodly, že dosud jediná jaderná elektrárna v Borssele (na jihu země u belgických hranic) zůstane otevřena po delší dobu, samozřejmě za podmínky dodržení přísných bezpečnostních předpisů. Nová vláda navíc podniká nezbytné kroky k výstavbě dvou nových jaderných elektráren a bezpečného a trvalého úložiště jaderného odpadu.

V červnu 2019 nizozemská vláda ukončila sérii konzultací s několika klíčovými sektory hospodářství. Výsledný dokument National Climate Agreement (NCA) je dohoda mezi nimi o tom, jak tato odvětví přispějí k dosažení klimatických cílů. Je to unikátní typ konzultací, dohody a odvětví, která se na této dohodě podílejí a patří mezi největší znečišťovatele (energetika, průmysl, doprava a zemědělství). NCA mimo jiné obsahuje ambiciózní cíl pro implementaci vodíkových technologií v různých oblastech ekonomiky. Je předpoklad, že v zájmu plně udržitelných dodávek energie do roku 2050 budou muset energetické zdroje na bázi plynu tvořit alespoň 30 % konečné spotřeby energie.

Zelený plyn a vodík lze vyrábět s nulovými emisemi CO2, což je pro udržitelný rozvoj zásadní. Do roku 2025 předpokládá NCA vybudování 50 vodíkových čerpacích stanic, uvedení do provozu 15 000 osobních a 3 000 nákladních vozidel na vodíkový pohon a do roku 2030 pak již více než 300 000 vozidel. Na centrální i regionální úrovni jsou také vytvářeny dotační programy pro městskou dopravu a logistiku s nulovými emisemi, stejně jako pro nákladní přepravu. Svoji roli by měl také sehrát evropský Green Deal, který by měl podpořit používání vodíku v lodním průmyslu (jak v námořní, tak ve vnitrozemské dopravě) i v přístavech.

V oblasti výzkumu a vývoje často nizozemské společnosti a výzkumné ústavy spolupracují se zahraničními společnostmi na vývoji nových energetických technologií, jako je např. výroba potravin na bázi rostlin, fotonická IT řešení snižující spotřebu energie nebo infrastruktura pro čerpání syntetických paliv a nabíjení elektromobilů pro sektor dopravy. Pracují také na technologiích, které výrazně zvyšují energetickou účinnost průmyslových procesů, infrastruktury a budov. Ve všech těchto oblastech souvisejících s energetikou existují v Nizozemsku atraktivní příležitosti pro mezinárodní spolupráci.

Nizozemsko je šestým největším dodavatelem chemických produktů na světě, v zemi působí na 400 společností, zahrnujících celý dodavatelský řetězec. Sektor zaměstnává více než 45 tisíc osob a ročně generuje obrat přesahující 60 mld. EUR. Země je také sídlem prvotřídních institucí výzkumu a vývoje. Úspěch sektoru pak spočívá v integrovaném přístupu partnerství veřejné a soukromé sféry a otevřených inovací. Chemický průmysl se skládá z firemních klastrů, které jsou vzájemně propojeny, dochází tak k organické spolupráci velkých společností s malými a středními podniky, ale i s univerzitními startupy.

Nizozemsko, jeden z předních evropských výrobců a dodavatelů chemických produktů a služeb, se může pochlubit více než 400 špičkovými chemickými společnostmi v celém dodavatelském řetězci. Plných 19 z 25 největších světových chemických společností provozuje v zemi významné operace. Hlavní hráči v celosvětovém chemickém průmyslu těží z vynikající infrastruktury, přístupu k důležitým surovinám, z výzkumných a vývojových institutů světové třídy a tradice mezipodnikové integrace a regionálního seskupování.

V Rotterdamském přístavu – jednom z nejsilnějších rafinérských a chemických klastrů na světě – získávají chemické společnosti se sídlem v Nizozemsku strategický přístup do Severního moře. Rotterdam navíc leží přímo v centru oblasti Antverpy-Rotterdam-Rýn/Ruhr (ARRRA), jednoho z 5 největších chemických klastrů na světě, který hostí 30–40 % chemického obratu v Evropě. Tato ideální poloha přibližuje koncové trhy tohoto sektoru v automobilovém průmyslu, stavebnictví, zemědělství a spotřebitelském průmyslu.

Globální výzvy v oblasti změny klimatu, cirkulace, mobility, zdraví a potravin poskytují příležitost pro chemický průmysl. Tento ekosystém inovativních chemických startupů a malých a středních podniků nalézá partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), univerzitní kampusy a znalostní instituty zaměřené na hledání budoucích řešení. Tato nizozemská chemická síť může podpořit společnosti v jejich ambicích přispívat k řešení globálních výzev a kromě toho jim poskytnout ideální odrazový můstek pro dosažení zbytku Evropy. Srdcem nizozemského chemického ekosystému je prvotřídní vzdělání, špičkový výzkum a robustní partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a vývoje, která podporují výzkum mezi společnostmi a veřejný a soukromý výzkum.

Nizozemsko hostí klíčové výzkumné a vývojové laboratoře předních světových chemických společností a má také živý ekosystém inovativních chemických startupů a malých a středních podniků. Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), kampusy, iLabs, COCI a daňové pobídky stimulují výzkum a vývoj. PPP zahrnují konsorcia pro udržitelné zpracování, materiály, elektrochemii, biologické a nové chemikálie. Hledání spolupráce mezi výzkumnými ústavy, společnostmi a vládou je v genech nizozemského výzkumu a vývoje, což vede k novým řešením pro chemický průmysl v oblasti chytré výroby a digitalizace.

Oborová asociace Royal Association of the Dutch Chemical Industry (VNCI) s podporou nizozemské vlády vypracovala Roadmap 2050 „Chemistry for Climate“, v němž rozpracovává cesty ke snížení emisí skleníkových plynů z chemického průmyslu o 80–95 % v roce 2050 ve srovnání s rokem 1990. Předpokládá se, že pro dosažení cílů tohoto plánu bude třeba investic v celkové výši 26–30 mld. EUR a těsné spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Vzhledem k tomu, že chemický průmysl je úzce provázán s energetikou, musí jít tyto změny ruku v ruce s vývojem v energetice, např. při rozvoji čistých vodíkových technologií. Příležitosti pro české firmy a vědecko-výzkumné instituce se tak v tomto sektoru nacházejí zejména při spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje nebo transferu technologií.

Nizozemsko je považováno za jeden z nejvyspělejších trhů z hlediska používání internetu, téměř 98 % domácností a prakticky 100 % firem má internetové připojení. Země je také lídrem v oblasti kybernetické bezpečnosti – The Hague Security Delta je největším bezpečnostním klastrem v Evropě, který zahrnuje více než 300 veřejných i soukromých organizací. Možnost uplatnění českých firem je zejména v oblasti ICT služeb (antivirová ochrana, integrace informačních systémů a sítí, umělá inteligence, bezpečnostní systémy, zpracování velkého množství dat).

Nizozemský HDP z velké části tvoří sektor služeb, v němž mají dominantní význam dopravní a bankovní služby. Ty jsou v Nizozemsku na světové úrovni a z hlediska možností pro uplatnění českých firem zde existuje velký potenciál v případě software a IT technologií pro finanční instituce. Nizozemsko je také považováno za jednu z nejvíce internetově propojených zemí na světě, téměř 98 % domácností a prakticky 100 % společností má internetové připojení. V Amsterdamu mimo jiné sídlí AMS-IX (Amsterdam Internet Exchange), jeden z předních světových distributorů digitálních dat.

NL je evropským centrem pro přední společnosti v oblasti ICT. Více než 60 % společností Forbes 2 000, aktivních v IT průmyslu, zde již založilo nějakou formu svých operací. Globální IT společnosti v Nizozemsku využívají jedinečnou IT infrastrukturu, konkurenční daňové klima a technologicky zdatnou, anglicky mluvící pracovní sílu. Nizozemsko je také hotspotem pro společnosti působící v globálním herním průmyslu a je domovem světově proslulých herních společností.

V roce 2018 nizozemská vláda přijala digitalizační strategii nazvanou Dutch Digitalization Strategy. Tato strategie má za cíl jednak urychlení digitalizace ve strategických odvětvích jako je zdravotnictví, energetika a potravinářství, a také posílení kybernetické bezpečnosti, ochrany soukromí, zvýšení digitální gramotnosti obyvatel a ochrany hospodářské soutěže. Vybavení každého v Nizozemce správnými digitálními dovednostmi je jedním z klíčových principů strategie, která posiluje ambice Nizozemska stát se evropským digitálním lídrem.

Nizozemsko, které plní svou roli globálního majáku míru a spravedlnosti, je také předním centrem kybernetické bezpečnosti v Evropě. Je centrálním informačním centrem. Centrem odborných znalostí pro kybernetickou bezpečnost je Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCSC). NCSC podporuje spolupráci mezi vládou a podniky, s cílem zvýšit digitální odolnost země. Díky tomuto silnému ekosystému a vynikající digitální infrastrukturou zde založilo své operace mnoho mezinárodních bezpečnostních agentur, jako např. Europol a NATO.

Nizozemsko je také domovem největšího evropského bezpečnostního klastru, Haagské bezpečnostní delty (HSD), což je národní síť více než 300 veřejných a soukromých organizací, které spolupracují na řešení stále rostoucích výzev kybernetické bezpečnosti. V Haagu též aktuálně vzniká významné mezinárodní Centrum OSN pro umělou inteligenci a robotiku, zaměřené na využití AI při prevenci kriminality, trestním soudnictví, vymáhání práva a mezinárodní bezpečnosti.

Sektor ICT pro české firmy skýtá v Nizozemsku mnoho příležitostí pro uplatnění, zejména pak v oblasti antivirové ochrany a zabezpečení sítí, integrace informačních systémů a sítí, umělé inteligence, bezpečnostních systémů nebo zpracování velkého množství dat.

Nizozemsko patří mezi světovou špičku v oblasti inovací a v propojování soukromého a veřejného sektoru, univerzit a výzkumných institucí. V zemi je největší koncentrace inovativních firem v oblasti zdravotnictví na světě. Vzhledem k rozvinutému sektoru tak existují možnosti spolupráce v mnoha oblastech, jako například translační a regenerační medicína, genomika, onkologie, nanotechnologie, zobrazovací a monitorovací technologie nebo virologie. V zemi působí přes 420 biofarmaceutických společností a 3 100 výzkumných organizací v oboru zdravotnictví a life sciences. Výdaje na zdravotnictví představují 11 % HDP: jedná se o jedno z intenzivně podporovaných klíčových odvětví. Ve výzkumu je hojně rozšířen model PPP. Amsterdam se díky brexitu stal novým sídlem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).

Nizozemsko je oblíbenou destinací pro řadu významných biofarmaceutických společností, které se rozhodly zde založit sídlo pro výzkum, vývoj, výrobu, distribuci nebo logistiku. Jedná se celosvětově o jednu z nejvyšších koncentrací aktivity biologických věd a zdraví; vývoj léčiv zde zaměstnává přímo i nepřímo okolo 65 tisíc pracovníků. Mnohé firmy zřídily v Nizozemsku své evropské ústředí nebo investovaly do nizozemských malých a středních podniků.

Nizozemské výdaje na zdravotnictví aktuálně představují 18 % HDP země. Jedná se o jeden z podporovaných top sektorů, mezi priority patří translační medicína, regenerační medicína, genomika, onkologie, virologie, nanotechnologie a zobrazovací a monitorovací technologie. Podle obratu zahraničního obchodu se Nizozemsko řadí na 7. místo v Evropě s farmaceutickým vývozem v celkové výši 27 miliard EUR a dovozem ve výši 19 miliard EUR.

Nizozemsko má také jeden z nejefektivnějších zdravotních systémů (od r. 2005 se pravidelně umisťuje v rámci prvních tří příček EuroHealth Consumer Index) a počet místních firem a výzkumných organizací v oboru zdravotnictví a věd o živé přírodě dosahuje 3 100. Jejich činnost zasahuje do oblastí, jakými jsou např. výzkum rakoviny, kardiovaskulární, infekční a neurodegenerativní choroby, klinický výzkum, lékařské zobrazování v preventivní zdravotní péči apod.

Ve výzkumu je hojně rozšířen model partnerství veřejného a soukromého sektoru. Součástí systému je také řada specializovaných vědeckých parků, které jsou rozmístěny po celé zemi. Každý vědecký park je klastrem startupů, malých a středních i velkých podniků, spolu s univerzitami a univerzitními zdravotnickými centry. Příklady takových parků jsou Leiden Bio Science Park nebo Pivot Park.

Inovační proces je ze strany státu podporován pobídkami pro výzkum a vývoj, přičemž země ročně investuje přibližně 2 mld. EUR do výzkumu a vývoje v oblasti Life Sciences. Tento pokračující vztah k inovacím se vyplácí: Nizozemci jsou v současné době celosvětově na 4. místě v patentových přihláškách pro MedTech, na 6. místě v biotechnologických patentech a 8. místě ve farmaceutických patentech. NL je také světovým lídrem na trhu lékařských izotopů, zatímco společnosti a nemocnice využívají řešení orientovaná na budoucnost, jako je eHealth a personalizovaná medicína.

V důsledku Brexitu se novým sídlem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) stal Amsterdam. EMA dohlíží na standardy bezpečnosti, účinnosti a kvality všech léčivých přípravků dostupných na trhu EU. Nizozemská vláda očekává, že díky přilákání nových biofarmaceutických společností a poskytovatelů služeb dojde ve farmaceutickém průmyslu a sektoru služeb k vytvoření tisíce nových pracovních míst.

Nizozemským portálem věd o živé přírodě je Dutch Life Science. Informace o nizozemském zdravotnictví jsou na portálu Health Holland a katalog firem je k dispozici na Health Holland Guide. Nizozemskou oborovou asociací je Holland Bio, nejvýznamnější oborovou veletržní akcí je pak World of Healthcare, který se každoročně koná v Rotterdamu.

K oblastem se silným tržním potenciálem patří zdravotnický software, telemedicína a elektronické zdravotnictví. Zdravotnické IT je v počátečním stadiu s velkými příležitostmi v oblasti bioinformatiky a biologických věd. Úspěch lze očekávat u inovačních technologií, včetně minimálně invazivního a neinvazivního vybavení. Dochází tak k širokému využití nositelných a implantovaných monitorovacích zařízení a aplikací, jako jsou např. chytré tkaniny s vestavěnými senzory či vodivou přízí, nebo prsteny a náramky s měřiči.

Nizozemsko je po USA celosvětově druhým největším vývozcem zemědělské produkce, patnáct z dvaceti globálně nejvýznamnějších firem zde má své výrobní či výzkumné závody. Existuje zde významná základna výzkumu a vývoje – výzkumné instituty, zdravotnické univerzity a partnerství veřejného a soukromého sektoru. Země vyváží širokou škálu druhů ovoce a zeleniny, stejně jako vyhlášené mléčné produkty; důležité je i zahradnictví, které pro svou produkci využívá nejmodernější technologie (energeticky neutrální skleníky). Roste význam a zastoupení biopotravin na trhu. Země se chce výrazně zaměřit také na plošné zavedení technologií na snižování emisí CO2, metanu a dusíku.

Navzdory nevelké rozloze je Nizozemsko druhým největším exportérem zemědělských produktů na světě, hned po USA. Patří mezi světové lídry v zemědělství zejména díky inovativním technologiím. Země velký důraz na kvalitu potravin, udržitelné zemědělství a životní prostředí. Existence špičkových výzkumných ústavů, specializovaných univerzit a četných partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi vědou, průmyslem a vládou, přináší Nizozemsku pozici jednoho ze světových lídrů v zemědělsko-potravinářských inovacích (např. princip „From Farm to Fork“). Zemědělské společnosti neustále vyvíjejí nové technologie v oblasti živočišné výroby nebo vysoce efektivních pěstebních systémů. Nizozemští farmáři používají špičkové zemědělské i skladovací technologie s cílem maximalizace výnosů s minimálními vstupy a Nizozemsko patří k předním výrobcům v oblasti výživy na rostlinné bázi.

Pověstné místní zahradnictví je pak nejlepším důkazem o obrovském vlivu automatizace, robotizace a AI na aktuální změny ve způsobu potravinářské výroby. Podíl Nizozemska na světovém obchodu se zahradnickými produkty dosahuje téměř 50 %, více než tři čtvrtiny místní zahradnické produkce jde na vývoz. Zhruba 77 % všech květinových sazenic a cibulek tulipánů pochází z Nizozemska, největším světovým exportérem je Nizozemsko, také pokud jde o živé stromy, pokojové rostliny a řezané květiny. Trh roste každoročně tempem okolo 2 %. Skleníky jsou synonymem pro Nizozemsko. Nizozemci patří ke světové špičce v inovaci skleníků, včetně inteligentních, energeticky neutrálních skleníků s LED osvětlením, které lze nalézt například i v plovoucí podobě na místních kanálech nebo umístěné na střechách kancelářských budov.

V Nizozemsku je více než 4 tisíce maloobchodních prodejen potravin. Přibližně 80 % z nich tvoří supermarkety s plochou 500 až 1 500 m 2 , umístěné v centrech měst a v obytných oblastech. Zbývajících 20 % zahrnuje především menší obchody typu večerek, které se vyskytují poblíž kancelářských budov, stanic hromadné dopravy a dálnic. Nejvýznamnější dva místní maloobchodní řetězce potravin, Albert Heijn a Jumbo, mají tržní podíl 55 %. Podíl německých diskontů Aldi a Lidl dohromady vzrostl na 17 %, nezávislé potravinářské obchody stále více opouštějí scénu. V poslední době naproti tomu strmě stoupá význam on-line nákupů, který zaznamenal skokový nárůst zejména v době protipandemických opatření v letech 2020–2021.

Během uplynulého desetiletí nabízeli nizozemští maloobchodníci s potravinami čím dál větší množství potravinářských produktů, které jsou buď udržitelně vyráběny, nebo získané udržitelným způsobem. Širší škála certifikovaných produktů a měnící se preference spotřebitelů tím, jak je věnována stále větší pozornost udržitelnosti a zdraví, vysvětlují trvalý růst spotřeby těchto produktů. Trh s biopotravinami v Nizozemsku lze z evropského pohledu charakterizovat jako středně pokročilý. V rámci EU se jedná o sedmý největší trh a v roce 2021 představoval hodnotu 1,9 mld. EUR. Většina nákupů se uskutečňuje v supermarketech, především díky větší dostupnosti udržitelných produktů. Nejdůležitějšími dodavateli biopotravin pro maloobchod jsou velkoobchodníci Udea, s vlastní sítí prodejen Ekoplaza, a Natudis, se svými prodejnami Natuurwinkel a Marqt. Největšími společnostmi v prodeji organických balených potravin a nápojů jsou nadnárodní Royal Friesland Campina a Koninklijke Wessanen. Hlavní asociací organických potravin je Bionext.

Stejně jako na ostatních evropských trzích stoupá i v Nizozemsku podíl trhu s výrobky privátních značek. V roce 2018 to bylo 30 % (srovnatelné s 33 % ve Francii, ovšem nižší než 40 % v Německu, či 53 % ve vedoucím Spojeném království). Privátní značky tak představují pro potraviny významný potenciál. Osvědčeným způsobem seznámení se místní realitou je návštěva veletrhu. V případě biopotravin je jediným specializovaným veletrhem v NL veletrh Bio-beurs, v případě potravin obecně lze pak doporučit oborový veletrh Vakbeurs Food Specialiteiten. Pro privátní značky je pak hlavní akcí každoroční veletrh PLMA v Amsterdamu.

Infrastruktura země patří k nejlepším na světě a podporuje růst podnikání v zemi prostřednictvím letišť, přístavů, digitální sítě a železničních, silničních a vodních spojení. Prvotřídní nizozemské logistické uzly usnadňují obchod a dopravu na globální trhy. Letiště Schiphol, které poskytuje přímý přístup do 333 destinací po celém světě, je druhým nejlépe propojeným letištěm na světě a 4. největším nákladním letištěm v Evropě, největším evropským námořním přístavem je Rotterdam. Země je protkaná hustou sítí cyklistické infrastruktury. Vládní strategie „National Smart City“ pak má za cíl další zlepšení kvality života v nizozemských městech a zavedení inovativních řešení pro zvýšení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti.

Nizozemská infrastruktura patří k nejlepším na světě a podporuje růst podnikání prostřednictvím sofistikovaných letišť, přístavů, digitální sítě a železničních, silničních a vodních spojení. Tato infrastruktura je domovem předních dopravních uzlů s největším evropským přístavem v Rotterdamu a hlavním letištěm Amsterdam Schiphol, které je podle nezávislých hodnocení považováno za 2. nejlépe propojené letiště na světě a 4. největší nákladní letiště v Evropě.

Prostřednictvím svých prvotřídních letišť a vysokorychlostních železnic, silnic a vodních cest otevírá NL infrastruktura příležitosti ve zbytku Evropy i mimo ni. Poskytuje přístup 170 milionům spotřebitelů v okruhu 500 km a 244 milionům spotřebitelům v okruhu 1 000 km od NL.

S 23 miliony kol na 17 milionů obyvatel je Nizozemsko světově proslulé jako země přátelská k cyklistům a lídr v oblasti udržitelné dopravy. Více než 33 000 km nizozemských silnic a stezek je věnováno cyklistické infrastruktuře, což podtrhuje zdravý životní styl a vysokou kvalitu života v zemi a přináší velké příležitosti k uplatnění českých firem, působících v oblasti infrastrukturních staveb a jejich vybavení, stejně jako vybavení pro cyklistiku, včetně sportovního oblečení a bezpečnostních a zabezpečovacích doplňků.

Národní strategie Smart City byla zveřejněna v r. 2017 společnou iniciativou nizozemských měst, privátních společností i akademické sféry. Jejím cílem je zlepšit kvalitu života prozatím v pěti největších nizozemských městech (Amsterdam, Rotterdam, Haag, Utrecht a Eindhoven) a zavést inovativní řešení pro zvýšení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti. S tím, jak se nizozemská města rozšiřují, narůstá tlak na veřejnou občanskou vybavenost a infrastrukturu. Smart City Strategy má pět základních pilířů, a to:

• Bezpečná, standardizovaná digitální infrastruktura;
• Partnerství veřejného a soukromého sektoru s prostorem pro experimenty;
• Nové integrální modely veřejné správy se zapojením občanů;
• Vzdělání a zaměstnatelnost;
• Regionální spolupráce, při níž města fungují jako síť.

Rozpracováním této strategie pak například vznikla v hlavním městě Amsterdamu platforma Amsterdam Smart City , která nepochybně přispěla k tomu, že Amsterdam je v současnosti považován za jednoho ze světových lídrů v oblasti chytrých měst.

V r. 2019 byla také navázána bilaterální spolupráce ČR a NL v oblasti inovací a Smart Industries s názvem „Czech-Dutch Action Agenda 2021-2023“. Tento strategický dokument vytyčil několik prioritních oblastí spolupráce, jako např. Smart and Green Mobility and Transport, Smart Industry and Mobility Field Labs nebo Joint Manufacturing Campuses. I přes omezení daná koronavirovou pandemií se již v průběhu r. 2021 začala spolupráce reálně rozvíjet, přičemž jako jeden z prvních kroků bylo podepsáno Memorandum o spolupráci mezi Jihomoravským inovačním centrem (JIC) a Brainport Industries v Eindhovenu. Projekty, vyplývající z této strategie, však zdaleka nejsou omezeny jen na uvedené regiony a nabízejí mnoho příležitostí pro firmy a instituce z obou zemí v této perspektivní oblasti s vysokou přidanou hodnotou.