Litva, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Země nabízí dobré příležitosti při rozšiřování a modernizaci mezinárodních letišť ve Vilniusu, Kaunasu a Palanze. Vláda odhaduje tyto investice do roku 2028 na asi 700 mil. EUR. Poptávka se zřejmě zaměří zejména na dodávku a montáž letištních zařízení a technologií. V roce 2022 má vláda přijmout rozhodnutí o výstavbě nového letiště mezi Vilniusem a Kaunasem, což by představovalo příležitost pro uplatnění projektantů a stavitelů.

Litevská vláda spatřuje v rozvoji letecké dopravy a s tím spojených podpůrných činností jeden z potenciálních směrů do budoucna. Z toho důvodu patří oprava a údržba letadel mezi prioritně podporované směry pro podporu přímých zahraničních investic v Litvě. Firmy se sídlem na letištích ve Vilniusu a Kaunasu nabízejí základní údržbu, přestavbu kabin, údržbu součástek i pozemní letištní služby pro střední i větší letadla (až po A320 či B737). Příležitosti v tomto sektoru nabízejí i další litevská města, např. na sportovním letišti v Prienai působí firma Termikas provádějící opravy menších motorových letounů a firma Sportovní aviatika (Sportine Aviacija) vyrábějící jednomístné kompozitové kluzáky LAK. Firma Termikas do r. 2000 opravovala rovněž české výcvikové dvousedadlové celokovové kluzáky Blaník. Litva má zájem o opětovné zprovozuschopnění cca 100 Blaníků ve spolupráci s českým partnerem.

Většina současných investic směřuje na renovaci hlavních litevských mezinárodních letišť – v r. 2022 budou dokončeny hlavní rekonstrukční práce na letištích Vilnius a Palanga a obnova čeká letiště Kaunas. Letiště Kaunas se bude v dalších letech rozšiřovat – architektonická řešení směřují především ke zvýšení komfortu cestujících a zdvojnásobení počtu odbavených cestujících na cca 2 miliony za rok. Během rekonstrukce je plánováno vybudování dvou nových přístaveb a zvětšení hlavní budovy letiště ze stávajících 7300 m ² na 10 800 m ² .

Mezinárodní letiště Šiauliai s největší vzletovou a přistávací dráhou v pobaltských státech, dosud sloužící jako největší parkoviště odstavených letadel v severní Litvě, uzavřelo v r. 2021 s litevskou kapitálovou společností J&C Aero dohodu o výstavbě nového hangáru pro údržbu, opravy a modernizaci letadel s předpokládanou minimální investicí 25 mil. eur.

V r. 2022 má litevská vláda na základě posouzení kapacitních požadavků letecké dopravy, logistiky celkového konceptu dopravního řešení (dopravní návaznosti) a požadavků ochránců přírody přijmout konečné rozhodnutí o výstavbě nového mezinárodního letiště mezi Vilniusem a Kaunasem. Jde o investičně i logisticky schůdný projekt, v případě nového letiště Litva uvažuje o partnerství veřejného a soukromého sektoru. Předpokládá se, že nové letiště by vzniklo v lokalitě Kaišiadorys mezi dvěma největšími litevskými městy a bylo by napojeno na vysokorychlostní železniční trať Rail Baltica. Stavba by měla být zahájena v letech 2025–2026 a výstavba by měla trvat přibližně pět let.

Na větší využívání obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti a konkurenceschopnosti energetického sektoru chce vláda v dalších letech investovat až 311 mil. EUR. Na využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných a obytných budovách poskytne země 10 mil. EUR. Další příležitosti (např. ukládání jaderného odpadu) jsou spojené s pokračováním postupného odstavování atomové elektrárny Ignalina, které je financováno z větší části z EU.

V r. 2018 Litva schválila novou národní strategii energetické nezávislosti. Hlavní vizí dokumentu je zajistit v oblasti energetiky úplnou nezávislost země, čehož chce Litva docílit posílením propojení s kontinentální Evropou, odpojením od dosavadního systému rozvodné sítě BRELL (Rusko, Bělorusko a Pobaltí), diverzifikací dodávek energetických surovin, posílením domácí výroby elektrické energie a dosažením úplné nezávislosti na fosilních palivech do roku 2050. Vláda plánuje dosáhnout odpojení od BRELL a synchronizace s kontinentální elektrickou rozvodnou sítí do r. 2025.

V r. 2050 má být veškerá spotřebovaná elektrická energie vyráběna v Litvě. To představuje konkrétní příležitosti pro zahraniční firmy v podobě podporovaného rozvoje obnovitelných zdrojů energie (do r. 2030 má podle plánu tento podíl činit 45 % a v r. 2050 až 80 %), zejména větrné a solární energie. V současnosti Litva vyrábí cca 15 % elektřiny z větru. Očekává se, že toto číslo během příštích tří let vzroste na 50 % a v tom případě se Litva může velmi rychle stát zemí vyvážející elektřinu.

Začaly přípravy na výstavbu 700 MW větrné elektrárny v Baltském moři. Větrná farma situovaná cca 30 km od pobřeží, do které se investice odhaduje na 1 mld. eur, má být postavena do r. 2030. Očekává se, že několik v pobřežních vodách v Baltském moři, které patří Litvě nebo leží v její výhradní ekonomické zóně, budou na ploše 644 km2 vybudovány celkem čtyři větrné elektrárny. Investoři budou vybráni prostřednictvím výběrového řízení.

Chystá se rovněž obnova a modernizace přečerpávací vodní elektrárny Kruonis – zlepšení se má týkat energetické efektivity, snižování spotřeby a ztrát při výrobě, přenosu a spotřebě a využívání moderních technologií (Smart Grids).

V lednu 2022 EU schválila podporu druhé fáze energetických projektů pro pokračování synchronizace litevské elektroenergetické soustavy s kontinentální evropskou. Litevský provozovatel elektrické přenosové soustavy společnost Litgrid obdrží z unijního fondu Connecting Europe Facility (CEF) dalších 41 mil. eur. Evropské investice mají být v Litvě vynaloženy na posílení a modernizaci místní elektrorozvodné sítě, na zařízení pro regulaci frekvence a na modernizaci IT řídicích systémů. Financovány mají být např. rozvodna Darbenai, rekonstrukce přenosového vedení 330 kV Klajpeda–Grobine a systémy informačních technologií přenosové soustavy. Společnost Litgrid zatím realizovala 3 ze 14 strategických státních projektů, které mají zajistit synchronizaci energetického systému Litvy s kontinentální Evropou. Synchronizace vyžaduje nejen vybudování nového spojení s Polskem, ale také posílení vnitřních elektrických přenosových sítí, přípravu systémů na odpojení od sítě IPS/UPS a nezávislý frekvenční management. Litgrid zveřejnil přehled uvažovaných projektů s předpokládanými termíny jejich realizace.

Nejméně po celé další desetiletí ještě bude probíhat odstavování jaderné elektrárny Ignalina financované z větší části z EU, tendry jsou vyhlašovány průběžně.

Litva chce do roku 2030 investovat do inovací a moderních technologií a do obnovy vozového parku 7 mld. EUR. Většina lokomotiv i vagónů je zastaralá a vyžaduje modernizaci či výměnu, bude pokračovat elektrifikace tratí (nyní pouze 7 %), modernizace signalizačního a zabezpečovacího zařízení a také robustní investice do projektu Rail Baltica, zahrnující výstavbu vysokorychlostní železniční infrastruktury.

Železniční síť v Litvě dosahuje méně než poloviny průměru EU (27 km/1 000 km2) s celkovou délkou tratí 1869 km, z čehož je pouze 152 km elektrifikovaných. Odhaduje se, že cca 850 km kolejí potřebuje opravu a modernizaci. Pokračují mohutné investice ze státního rozpočtu a především z fondů EU do projektu Rail Baltica (propojení pobaltských států s EU a sjednocení rozchodu kolejí), jehož celkové náklady se odhadují na 5,8 mld. eur a plánované dokončení je v r. 2026.

Kromě tohoto projektu investují Litevské železnice do obnovy vozového parku, elektrifikace a modernizace signalizačního a zabezpečovacího zařízení. Nejzajímavější příležitosti pro zahraniční firmy představují projekty Rail Baltica, elektrifikace tratě Vilnius–Klajpeda, vilniuský intermodální terminál a modernizace lokomotiv a vagonů.

Prioritou v osobní železniční dopravě jsou v Litvě do budoucna vysokorychlostní vlaky. S tím souvisí potřeba upgradovat či vybudovat odpovídající infrastrukturu pro umožnění přepravy v rychlostech přes 200 km/h. Jde o konkrétní příležitost v poměrně blízkém horizontu pro zahraniční firmy mající zkušenost s výstavbou vysokorychlostních železniční infrastruktury. Úspěšným příkladem česko-litevské spolupráce v této oblasti je probíhající rekonstrukce jednoho z nejdůležitějších železničních mostů v zemi českou firmou.

Litva spolu s Lotyšskem, Estonskem a pobaltským společným podnikem RB Rail AS podaly v r. 2021 žádost o dodatečné financování EU na projekt Rail Baltica v úhrnné výši téměř 1,5 mld. eur, 686,7 mil. eur je určeno pro Litvu. Celková délka železniční trati Rail Baltica v pobaltských státech je 870 km, z čehož na Litvu připadá 392 km.

V současné době se Litva intenzivně připravuje na vybudování části evropské železnice z Kaunasu k lotyšským hranicím. V tomto úseku je již ukončen výkup pozemků a byla vyhlášena výběrová řízení na výstavbu 29 km železniční infrastruktury v okrese Jonava – vybudování chodníků, inženýrských staveb a souvisejících komunikací. Průběžně probíhá zadávání veřejných zakázek na výstavbu železničního uzlu Panevežys, územní plánování regionálních stanic a posuzování vlivu na životní prostředí. Plánuje se, že součástí tratě bude jeden z nejdelších železničních mostů v pobaltských státech (1,5 km).

Konstrukční rychlost vlaků, které budou jezdit po nové železnici Rail Baltica, dosáhne 249 km/h, proto bude při výstavbě této tratě věnována zvláštní pozornost bezpečnosti. Celá trať bude chráněna plotem, součástí projektu má být řada mimoúrovňových přechodů a průchodů pro chodce a zvířata a viaduktů pro automobilovou dopravu. Z prostředků EU má být v rámci výstavby vysokorychlostní tratě Rail Baltica financována rovněž výstavba přípojky Kaunas–Vilnius.

Litva vyčleňuje do rozpočtu ministerstva obrany, z něhož je určeno přes 20 % na akvizice a modernizaci výzbroje, ročně 2 % HDP země. Současná vláda i parlament podporují navyšování rozpočtu až na úroveň 2,5 % HDP do roku 2030. Armáda průběžně investuje napříč celým resortem. V nadcházejícím období se poptávka zřejmě zaměří na modernizaci protivzdušné obrany včetně radiolokátorů, navigační systémy, kybernetickou bezpečnost, prostředky elektronického boje, posílení bezpečnosti strategického a komunikačního systému obrany státu, ochranu proti jaderným, biologickým a chemickým zbraním nebo nákup bojových vozidel pěchoty, nákladních vozidel a osobních zbraní.

Litevský obranný sektor je v současnosti jedním z nejrychleji rostoucích. Výdaje na obranu v r. 2022 budou 1,323 mld. eur a dosáhnou 2,05 % HDP a v r. 2023 ještě mírně vzrostou na 2,07 % HDP. Cílem Litvy je postupné navyšování obranných výdajů až na 2,5 % HDP do r. 2030. V r. 2022 se největší část litevského obranného rozpočtu plánuje na nové akvizice pro armádu se zaměřením na logistiku a protivzdušnou obranu. Zvláštní pozornost má být nadále věnována posilování spolupráce mezi obrannými strukturami, státem, vědou a byznysem a využívání potenciálu Litvy v oblasti laserových technologií a zpracování dat. V této souvislosti lze zmínit úspěchy českého obranného a bezpečnostního průmyslu – v roce 2022 bude např. Litevská armáda vybavena moderními optickými zaměřovači za téměř 4 mil. eur.

V rámci programu rozvoje pozemních sil je v r. 2022 plánován nákup a integrace nově pořízené výzbroje v hodnotě 365,9 mil. eur.

Na infrastrukturu pro začlenění samohybných dělostřeleckých systémů, výstavbu budov, garáží, rekonstrukce a rozvoj inženýrských staveb a ženijních objektů je vyčleněno 209,5 mil. eur.

V r. 2022 je plánována také modernizace výzbroje jednotek protivzdušné obrany, budou instalovány protiletadlové raketové systémy středního dosahu NASAMS, pořízeno vyspělejší komunikační zařízení protivzdušné obrany a získána nová bojová vozidla. Plánuje se modernizace systému sledování vzdušného prostoru, pořízení mobilních radarů, modernizace naváděcích a přistávacích systémů, nákup speciální a logistické techniky, vozidel aj. v celkové výši 106,6 mld. eur.

V r. 2022 má být na Ministerstvu národní obrany Litvy zřízeno Národní koordinační centrum (NCC), jehož úkolem bude podporovat rozvoj průmyslu kybernetické bezpečnosti v zemi. NCC má hrát roli koordinátora v oblasti kybernetické bezpečnosti a poskytovat odbornou podporu. Od r. 2023 bude ministerstvo vyhlašovat výběrová řízení na financování projektů v oblasti kybernetické bezpečnosti. Plánuje se, že litevské komunitě kybernetické bezpečnosti budou během následujících dvou let přiděleny až 2 mil. eur.

Země postrádá dostatek vlastních kapacit pro nezbytnou masivní rekonstrukci a zateplování zejména obytných budov, jejímž cílem je zvýšit stále kriticky nízkou energetickou účinnost. Tento proces bude podporován jak ze státního rozpočtu, tak z fondů EU. Mezi další zajímavé stavební projekty patří mimo jiné plánovaná výstavba nového národního stadionu (multifunkční komplex za cca 153 mil. EUR), modernizace a propojení železničního a autobusového nádraží Vilnius, renovace a rozšíření přístavu v Klaipedě nebo výstavba nového národního koncertního sálu v hlavním městě, která představuje příležitost zvláště pro dodavatele technologických zařízení staveb.

V r. 2021 bylo v Litvě podáno 784 žádostí o renovaci bytových domů celkové hodnotě cca 435 mil. eur. Přes 100 mil. eur z plánovaných státních prostředků na financování obnovy bytových domů míří do Vilniusu. Tempo renovace v litevském hlavním městě dosáhlo v r. 2021 rekordního zrychlení a očekává se, že tento trend bude pokračovat i v roce 2022 a dalších letech. Magistrát již dva roky opravuje celé čtvrti – rekonstruuje nejen domy, ale i zpevněné plochy, zeleň, instaluje lavičky a další městskou infrastrukturu. Občané se stále více zajímají nejen o prostou renovaci domů, ale také o inovativnost řešení. V poslední době v této souvislosti roste zájem o obnovitelné zdroje energie.

Do konce r. 2024 se ve Vilniusu plánuje postavit fotbalový stadion s multifunkčním sportovním areálem splňující podmínky UEFA, který by kromě národního stadionu tvořilo dalších 15 sportovišť – atletické hřiště, šest basketbalových hal, tři fotbalová tréninková hřiště, házenkářské a boxerské haly. Má vzniknout také sportovní muzeum, knihovna a školka. Magistrát plánuje v r. 2022 zpracovat technický návrh, samotná výstavba by začala ještě koncem r. 2022, dokončení se předpokládá do konce r. 2024. Hlavní město přispěje ze svého rozpočtu cca 100 mil. eur, 53,4 mil. eur pokryje stát.

V příštích letech by měl být ve Vilniusu dokončen další dlouhodobý projekt – výstavba Národní koncertní síně (tzv. Národní dům). Přestože měl projekt původně stát cca 50 mil. eur, náklady vzrostly na 74 mil. eur. Očekává se, že stavební práce skončí v r. 2024.

Řada dalších velkých projektů buď již probíhá, nebo je plánována ve druhém největším litevském městě Kaunasu. V r. 2023 má být připraven technický návrh Koncertního centra M. K. Čiurlionise, poté bude vypsáno výběrové řízení na práce a zahájena výstavba. Multifunkční prostory budou určené nejen pro špičkové hudební akce, ale také pro kongresy a sympozia. Na ostrově Nemunas vznikají projekty dvou nových významných veřejných objektů – vědeckého a inovačního centra (tzv. Ostrov vědy) a centra vodních sportů.

V r. 2021 byly zahájeny práce na rekonstrukci vlnolamů námořního přístavu Klajpeda, celková hodnota projektu činí 49 mil. eur. Jedná se o největší projekt přístavní infrastruktury zaměřený na dlouhodobou perspektivu rozvoje litevské ekonomiky. Během výstavby je plánováno zpevnění stávajících vlnolamů bez změny jejich konfigurace. Vlnolamy mají být zvýšeny a v některých sekcích osazeny opěrné zdi. Na molu mají být instalovány dvě vyhlídkové plošiny pro obyvatele města a turisty.

Země si stanovila dlouhodobý cíl dosáhnout do roku 2050 nulových emisí oxidu uhličitého. Bylo schváleno 20 plánů udržitelné mobility, které mají být do roku 2030 realizovány v pěti největších městech (Vilniusu, Kaunasu, Klaipedě, Šiauliai a Panevežysu), deseti středně velkých městech a čtyřech lázních. Města budou rozvíjet svoji dopravní infrastrukturu, která nebude představovat pro životní prostředí emisní zátěž. Do roku 2026 mají ekologické autobusy tvořit 80 % nákupů, do roku 2030 potom 100 %. Podle vládního programu bude veškerá veřejná doprava v Litvě muset od roku 2027 využívat obnovitelné zdroje energie.

Litevská města aktivně vyvíjejí nové strategie, které mají pomoci přejít k ekologičtějším a udržitelnějším dopravním systémům, podporovat zdravý životní styl a implementovat ustanovení mezinárodní dopravní politiky. V hlavním městě Vilniusu se cca 50 % všech cest uskutečňuje autem, cca 24 % veřejnou dopravou, stejný podíl a pěšky a cca 2 % na kole. Cílem Plánu udržitelné mobility města Vilnius je, aby do r. 2030 vzrostl podíl chodců cca na 30 %, veřejná doprava by zajišťovala rovněž cca 30 % (stejně jako osobní auta) a cca 7,5 % by tvořili cyklisté, resp. uživatelé jiných nemotorových vozidel. Menší města si kladou ještě ambicióznější cíle, např. Taurage plánuje do r. 2030 zvýšit podíl cestujících na kole nebo jiném nemotorovém vozidle až na 30 %.

Plánuje se, že do r. 2030 budou ve Vilniusu tvořit nejméně 55 % všech vozidel tvořit trolejbusy (159) a elektrické autobusy (221) a 45 % vozidla poháněná alternativními palivy (299 plynových autobusů). Město chce efektivně využívat stávající síť trolejbusů a další infrastrukturu systému veřejné dopravy. Na nákup autobusů a trolejbusů Vilnius v letech 2022–2031 plánuje celkem 245 mil. eur včetně soukromých investic. Město chce nakoupit elektrické a plynové autobusy a trolejbusy, z nichž některé mají být autonomní. Na novou infrastrukturu nebo její renovaci – na instalaci zastávek vybavených video displeji, obnovu trolejového vedení, nabíjecí stanice a čerpací stanice na plyn a nový systém elektronických jízdenek se plánuje vyčlenit cca 52 mil. eur.

Odhaduje se, že pro realizaci celého balíčku opatření předpokládaných v Plánu udržitelné mobility města Kaunasu (druhé největší litevské město) do r. 2030 budou potřeba investice ve výši cca 300 mil. eur. Záměr počítá v blízkém časovém horizontu s novou platformou řízení dopravy integrující inteligentní parkovací systém a upřednostňující veřejnou dopravu na světelně řízených křižovatkách a přechodech. Během několika příštích let chce Kaunas investovat do inteligentních dopravních systémů, renovace pěší infrastruktury, pilotního projektu úschoven kol na sídlištích a informačních tabulí MHD v reálném čase cca 12 mil. eur. Největší výzvou a inovací bude vytvoření nízkoemisní zóny. V další fázi implementace Plánu udržitelné mobility města Kaunasu mají hlavní investice směřovat do veřejné a nemotorové dopravy a její adaptace pro osoby se speciálními potřebami.

V současné době je v Litvě registrováno přes 8 tisíc minibusů, autobusů a trolejbusů, z nichž 88 % je poháněno naftou a pouze 5 % elektřinou a 3 % zemním plynem. Zbytek MHD pohání kombinovaná paliva.

Na podporu ekologické městské veřejné dopravy mimo městské aglomerace a zvýšení podílu ekologických autobusů plánuje vláda vyčlenit do r. 2026 z Plánu ekonomické obnovy (RRF) na nákup 230 nových elektrobusů 69 mil. eur a 6 mil. eur na dobíjecí infrastrukturu. Tato finanční pobídka je určena malým obcím, které nemají vytvořené plány udržitelné mobility.

Velká města se schválenými plány udržitelné městské mobility, která chtějí modernizovat svůj vozový park, obdrží z fondů EU na období 2021–2027 cca 160 mil. eur, což by jim mělo umožnit pořídit až 630 ekologických městských autobusů.