Dánsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Masivní rozvoj elektromobility v Dánsku je úzce spojen s rostoucí potřebou budování správně dimenzované sítě nabíjecích stanic. Ta se týká jak rychlonabíjecích stanic na dálnicích, tak stanic s nižší rychlostí nabíjení na parkovištích. Především ve městech pak existuje prostor pro kreativní řešení, jež přizpůsobí existující infrastrukturu nové funkci (nabíjení ze sloupů veřejného osvětlení a podobně).

Přímou souvislost s důrazem Dánska na snižování objemu emisí CO ₂ má strmě rostoucí zájem o pořizování elektromobilů na úkor automobilů se spalovacími motory či hybridních automobilů. Počty prodaných elektromobilů meziročně rostou násobně až řádově, na čemž má podíl nejen individuální poptávka občanů, ale též korporátní sféra. Je jen otázkou času, kdy se k tomuto trendu masivně přidají úřady státní správy (vozový park ministerstev a úřadů, ale též policie) a místní samosprávy.

V návaznosti na prudce se zvyšující zájem o elektromobily tak logicky roste i poptávka po dobíjecích stanicích, jejichž síť se v Dánsku sice stále rozšiřuje, ale zdaleka nepokrývá předpokládané budoucí kapacitní potřeby. Dánsko si je tohoto deficitu plně vědomo a nutnost jeho řešení zohledňuje jednak v národním Infrastrukturním plánu pro období do roku 2035, ale též v plánech rozvoje infrastruktury jednotlivých regionů a místních samospráv. Dánsko bude pokračovat v dynamickém rozvoji sítě nabíjecích stanic, a to jak rychlonabíjecích stanic na hlavních silničních a dálničních tazích, tak stanic s nižší rychlostí nabíjení pro zastavěné oblasti.

Rozvoj elektromobility a s ní související podpůrné infrastruktury v Dánsku vytvářejí významnou příležitost pro výrobce a exportéry v oblasti Smart Cities, respektive Cities for the Future, a pro jejich kreativní řešení, jež umožňují mj. rozšíření existující infrastruktury o dodatečné funkce (např. nabíječky ve sloupech veřejného osvětlení apod.).

S pokračujícím přechodem dánského energetického sektoru od fosilních k obnovitelným zdrojům energie je spojena potřeba řešení úložišť. Ta vyplývá z vysokého podílu větrné energie, u níž vlivem počasí nelze zaručit stabilní produkci. Se strmě rostoucím podílem obnovitelných zdrojů tak bude otázka ukládání energií stále naléhavější. Dánsko bude poptávat nejen úložiště, ale i technologie umožňující využití momentálních přebytků energie k produkci jiných čistých zdrojů (vodík).

Dánsko je jedním z evropských i světových lídrů ve využívání obnovitelných zdrojů energie, přičemž jejich podíl na dánském energetickém mixu aktuálně dosahuje 50 %. Trend zrychlování přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům s jednoznačným cílem snižovat emise CO ₂ a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality bude v postcovidovém období ještě více akcentován.

Přestože je Dánsko současně i předním výrobcem komponent pro větrné elektrárny, jeho domácí výrobní kapacity v žádném případě nepokryjí rostoucí poptávku po bezemisních technologiích obecně. Dánsko se přitom více soustředí na diverzifikaci dodávek ve prospěch evropských producentů a tím i na snižování přetrvávající závislosti na třetích zemích.

Výrazně vyšší důraz bude bezesporu kladen také na budování nezbytných kapacit pro ukládání energie, produkované solárními a větrnými farmami, přičemž ani zde domácí produkce nedokáže uspokojit rostoucí poptávku, což vytváří jedinečnou příležitost pro výrobce a exportéry komponent či kompletních celků pro oblast ukládání elektrické energie.

Dánsko bude mimoto poptávat technologie a kapacity, jež umožní využití přebytkové energie z větrných farem (v období se silně větrným počasím) pro k bezemisní „zelené“ produkci vodíku, jakožto dalšího z čistých zdrojů energie.

V této oblasti je navíc značný prostor pro originální inovativní řešení a nové technologie, jež z povahy věci často díky obrovskému kreativnímu potenciálu přinášejí začínající firmy – start-upy. Navíc, jak již prokázala zkušenost, taková řešení se těší pozornosti dánských investorů, což vytváří příhodné prostředí pro zavedení inovací do praxe.

Dánsko jako země se značným podílem zemědělské a potravinářské produkce řeší problematiku snižování emisí skleníkových plynů právě v tomto sektoru. Současně hledá možnosti efektivního zachycování, ukládání a případného využití metanu a dalších skleníkových plynů k produkci biopaliv, opětovně recyklovatelných plastů či zemědělských hnojiv. Nadále trvá poptávka po systémech, které umožňují úsporu paliv u zemědělských strojů a efektivní aplikaci hnojiv či pesticidů (stroje se satelitní navigací, drony).

Podobně jako ostatní odvětví dánské ekonomiky, také zemědělský a potravinářský sektor usilují o postupné snižování emisí skleníkových plynů s cílem. Dánské zemědělství usilovně hledá efektivní a udržitelná řešení především pro snižování emisí metanu v zemědělské produkci (změnou skladby krmiv), ale též pro zachycování a další zpracování neodbouratelných emisí.

Dánsko má eminentní zájem na získání a aplikaci dalších technologií, jež by umožnily takto zachycený plyn použít jako zdroj biopaliv, která by mohla být zpětně využívána v sektoru zemědělství. Vedle toho rozvíjí technologie, umožňující přeměnu metanu – ať už se jedná o vedlejší a nevyužitý produkt při těžbě ropy, či o metan vzniklý v zemědělské výrobě – v bílkoviny, jimiž hodlá ve stále větší míře nahrazovat z pohledu ekologie a ochrany klimatu problematickou sóju. V tomto ohledu se jako perspektivní jeví také technologie pro získávání bílkovin z trávy, jež se tak má stát další alternativou k nadužívané sóji.

Dánský trh zemědělských strojů patří v poměru k velikosti země k největším v Evropě a pro české výrobce se, vedle trvající obchodní příležitosti v dodávkách zemědělské techniky (traktory, secí stroje, pluhy, návěsy) a náhradních dílů na již dodané zemědělské stroje, nabízí zajímavá příležitost v podobě systémů satelitní navigace zemědělských strojů. Právě s využitím satelitní navigace a dalších progresivních systémů, jako jsou např. drony, chce dánské zemědělství jednak omezit svou uhlíkovou stopu (cestou úspory paliv), a jednak i minimalizovat objem použitých hnojiv a pesticidů díky jejich efektivnější aplikaci.

Země seriózně zvažuje vybudování kapacit pro výrobu vakcín (ve spolupráci s Izraelem a Rakouskem), což vytváří významnou příležitost pro výrobce jednotlivých komponent vakcín. Podobná šance na trhu existuje také ve vztahu k ochranným pomůckám a prostředkům.

Pandemie koronaviru covidu-19 zcela otevřeně poukázala na riziko, jež pro veřejné zdraví představuje přetrvávající závislost Dánska na třetích zemích ve vztahu k produkci vakcín. Na základě jednání s partnery v Rakousku a Izraeli dánská vláda zvažuje možnost vybudování vlastních výrobních kapacit a k vlastní produkci licencovaných vakcín.

Jelikož Dánsko nemá ambice být v tomto ohledu zcela soběstačné a zajistit pro produkci všechny komponenty z vlastních zdrojů, skýtá se příležitost pro české producenty podílet se na výrobě vakcín právě dodávkami účinných, pomocných či reziduálních složek, jež vakcínu tvoří (stabilizátory, konzervans, zahušťovadla, reaktogeny, indikátory kontaminace atd.).

Omezování závislosti na třetích zemích se ovšem týká i jiných oblastí, takže součástí vládní strategie k zajištění domácí strategické výroby zdravotnických ochranných prostředků a pomůcek je mobilizace vlastních výrobních kapacit v privátním sektoru.

Dánští producenti jsou přitom nakloněni inovativním a progresivním řešením, novým technologicky vyspělým materiálům i výrobním technologiím. Jako spolehlivě perspektivní se v tomto ohledu jeví především nanomateriály, tj. nanovlákna a tkaniny z nich vyrobené, a dále pak 3D tisk a komponenty pro něj.

Vládní strategie mimoto směřuje k vytvoření strategických zásob zdravotnických ochranných prostředků (obdoba Státní správy hmotných rezerv), v nichž mají být zastoupeny všechny jejich kategorie, tj. od nejnižšího stupně ochrany (roušky) až po respirátory a ochranné oděvy pro specializovaný zdravotnický personál.

V souvislosti se zhoršujícím se bezpečnostním prostředím v Evropě a jejím sousedství a se zvyšujícím se geopolitickým významem Arktidy bude Dánsko posilovat své obranné kapacity v tomto regionu. Ministerstvo obrany plánuje pořízení radarové techniky na Faerské ostrovy k pokrytí oblasti mezi Norskem a Islandem. Mimoto země zvažuje pořízení bezpilotních vzdušných prostředků pro dislokaci v Grónsku.

Ve zřejmé souvislosti se zhoršujícím se bezpečnostním prostředím v Evropě a jejím sousedství a ve spojitosti s rostoucím geopolitickým významem Arktidy hodlá Dánsko v nadcházejících letech významným způsobem zlepšit své kapacity sledování vzdušného a námořního prostoru v Arktidě. V souvislosti s tím plánuje např. instalování nových radarových a dalších sledovacích systémů k monitorování vzdušného prostoru, přičemž důraz klade na nedostatečně pokrytou oblast mezi Islandem a Norskem. V praktické rovině tak má dojít k instalaci radarových přehledových systémů na Faerských ostrovech.

S cílem posílit své schopnosti pro sledování pohybu plovoucích a vzdušných cílů v oblasti Arktidy, která se vlivem tání ledového příkrovu v důsledku klimatických změn stává nejen významnou námořní trasou, ale též předmětem geopolitického zájmu světových mocností, hodlá Dánsko nejen zvýšit svou vojenskou přítomnost v regionu, ale též ve větší míře využívat bezpilotní vzdušné prostředky. Tyto by měly být postupně dislokovány v autonomním Grónsku.

V uvedené souvislosti se tak jako perspektivní z hlediska možnosti exportu jeví segment radarových technologií, ať už aktivních, či pasivních, a bezpilotních vzdušných prostředků (dronů), schopných nést zařízení k monitorování situace ve vzduchu i na moři s využitím k tomu potřebných technologií.

S ohledem na skutečnost, že probíhající zelená tranzice se dotkne také sektoru obrany, jenž už nyní hledá řešení, díky nimž by mohl snížit emise skleníkových plynů, považujeme za perspektivní také technologie, využitelné právě v ozbrojených silách, jako např. alternativy k palivům z fosilních zdrojů, kapacity k ukládání elektrické energie apod.