Bulharsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Bulharská armáda čelí dlouhodobému problému nedostatečného financování a neefektivního využívání prostředků. Vybavení je zastaralé, často ještě sovětské provenience. Zhoršená bezpečnostní situace v regionu i v globálním měřítku si stále naléhavěji žádá investice do modernizace letectva, protivzdušné obrany, pozemních sil, námořnictva i speciálních složek.

V příštích letech plánuje armáda velké projekty modernizace výzbroje a vybavení v hodnotě téměř 2 mld. eur. Probíhají výběrová řízení na nákup obrněných vozidel pěchoty (pro pozemní síly), rozbíhá se modernizace tanků T-72 a čím dál naléhavější je modernizace radiolokátorů pro protivzdušnou obranu (zde se například hovoří o zakázce na 3D radary v hodnotě cca 400 mil. BGN, kde existuje potenciál propojení s pasivními technologiemi). Poptávka se v souladu s těmito plány zřejmě zaměří zejména na:

• leteckou techniku – Bulharsko podepsalo s USA dohodu o dodávkách letounů F-16 (v první fázi osm strojů, ve druhé existuje opce na dalších osm strojů), s tím jsou spojeny příležitosti pro české firmy např. ve výcviku pilotů, modernizaci infrastruktury (letiště);
• obrněná vozidla – největší podíl má zakázka na OVP pro pozemní síly, která byla prozatím odložena a není vyloučen nový tendr, zajímavá je i zakázka pro speciální síly;
• kybernetickou bezpečnost – možnost spolupráce s českými firmami při vytváření systému ochrany proti kybernetickým útokům;
• komunikační, informační a navigační systémy – zde se jedná zejména o příležitosti pro firmy nabízející radiolokátory pro protivzdušnou obranu, ale i např. skladovací systém, systém komunikace a velení bojových jednotek;
• bezpilotní stroje – Ministerstvo obrany vypsalo tendr na dodávku mini a malých dronů, počítá se s dalšími tendry;
• optoelektroniku – modernizace systému komunikace a velení;
• ochranu bezpečnostní infrastruktury – např. systémy ochrany proti dronům, pasivní i aktivní monitoring atd;
• další možnosti – ruční palné zbraně, protiletadlové komplety, dělostřelectvo aj.

Kromě dodávek pro obranu tvoří velmi zajímavý a blízký segment dodávky pro bezpečnostní sektor – Ministerstvo vnitra a jemu podřízené složky (policie, pohraniční stráž, vězeňská stráž, speciální jednotky, hasiči). Namátkou lze zmínit bezpilotní stroje, ruční palné zbraně, vozidla se zvýšeným stupněm ochrany, ochrana bezpečnostní infrastruktury atd.

Zdravotnictví disponuje dobře dimenzovanou kapacitou lůžek a nemocničních zařízení. Slabinou je však nedostatek kvalifikovaného personálu, zastaralé vybavení, nedostatek moderních přístrojů. Kromě naléhavé potřeby investic do vybavení vyžaduje pozornost i digitalizace zdravotnictví, kde se mohou uplatnit česká řešení. Zdravotnictví patří mezi prioritní oblasti v rámci unijního Národního plánu obnovy a odolnosti.

Bulharsko nabízí dobré příležitosti pro modernizaci vybavení nemocnic ve veřejném i soukromém sektoru. V blízké se očekává dořešení otázek kolem projektu výstavby nové pediatrické nemocnice v Sofii a vyhlášení tendru jak na stavbu, tak i na vybavení a zařízení (cca 50 mil. eur).

V souvislosti s pandemií covidu-19 se ukázala slabá místa v systému zdravotnické péče, jež by měla v nadcházejícím období vláda akutně řešit – lze očekávat investice do:

• vybavení infekčních oddělení (např. filtrační a klimatizační jednotky),
• budování mobilních zařízení,
• jednotek intenzivní péče,
• vybavení rychlé zdravotnické pomoci (sanitní vozy, zdravotnické vybavení),
• posílení zásob ochranných prostředků (roušky, respirátory, plicní ventilátory, ochranné obleky),
• zdravotnických lůžek.

Železniční doprava trpí podfinancováním a urgentně potřebuje modernizaci. Za předchozí vlády se podařilo vyřešit akutní problémy se zadlužeností státních železnic. To umožnilo rozjet odkládané a nezbytné investiční projekty. Bulharsko pořídilo nové lokomotivy Siemens, probíhá modernizace železničních vagónů a starších lokomotiv. Významný objem prostředků včetně fondů EU směřuje do výstavby a modernizace tratí a jejich zabezpečení.

Rekonstrukce železničních tratí v zemi je prioritou v rámci financování z fondů EU v současném finančním období, kompletní rekonstrukcí prochází zejména hlavní trať spojující Evropu s Tureckem. Dále si žádá investice do obnovy vozový park, proto BDŽ od roku 2019 postupně vyhlašují jak výběrová řízení na údržbu a opravy (137 mil. BGN v průběhu pěti let), tak i na nákup nových lokomotiv (16 souprav za 247 mil. BGN), obojí platí pro nákladní i osobní dopravu.

Další oblastí kolejové dopravy, kde existuje potenciál pro uplatnění (např. soupravy), je rozvoj městské hromadné dopravy v hlavním městě Sofii, tj. metra, kde tvoří cca dvě třetiny z celkové částky 500 mil. eur investované do výstavby linky č. 3 (etapy 1 a 2) prostředky z fondů EU, v plánu je i rozšíření této linky.

Země se potýká s neúměrně vysokými ztrátami v zásobování pitnou vodou, dochází i k výpadkům v dodávkách pro obyvatelstvo a průmysl, v některých oblastech hrozí i sucha. Přetrvávají problémy se znečišťováním vodních zdrojů, stále ještě není dokončena výstavba odpovídajícího počtu čistíren odpadních vod i úpraven pitné vody. Experti varují i před horšícím se technickým stavem vodních nádrží, jezer a přehrad.

Vodohospodářský sektor země je ve velmi špatném stavu, ztráty při dodávkách pitné vody dosahují nejvyšší hodnoty v EU – 61,5 %. Studie Světové banky odhaduje, že v nejbližších deseti letech by se v sektoru mělo investovat více než 6 mld. eur, z čehož fondy EU by měly pokrýt 30–40 % této částky. V současném programovém období je pro sektor vyčleněno 1,2 mld. eur na výměnu stávající a výstavbu nové sítě vodovodů a kanalizací, čističek odpadních vod, ale i opravu a údržbu přehrad a jezer.

Na počátku roku 2020 bulharská vláda zřídila státem vlastněný Bulharský holding vodovodů a kanalizací („Balgarski ViK holding“ EAD) jako zastřešující subjekt pro realizaci Strategie rozvoje vodohospodářského sektoru Bulharska, Národního plánu obnovy a odolnosti a boje s klimatickými změnami. Holding vyhlašuje centralizovaně veřejné zakázky pro vodní sektor a odpadní průmysl.

Bulharský energetický mix je podobný českému a země řeší i podobné problémy. Jedná se zejména o výzvy spojené s energetickou bezpečností (zajištění dodávek energie, závislost na dodávkách plynu z Ruska), plněním plánu Green Deal (útlum těžby a spalování uhlí), nízkou efektivitou výroby elektrické energie a podobně. Vláda navíc řeší klíčovou otázku jaderné energetiky – zda postavit novou jadernou elektrárnu v Belene, dostavět další blok(y) v Kozloduji či se těchto projektů vzdát a zaměřit se na jiné zdroje. V Bulharsku existuje i zajímavý potenciál pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie – počínaje fotovoltaikou přes větrné elektrárny až po geotermální zdroje.

Bulharská energetika má před sebou nelehké období, kdy bude muset dohánět promarněný čas při restrukturalizaci zastaralého energetického mixu, a výzvy v podobě energetické strategie EU Green Deal. Klíčový problém spočívá ve vysoké závislosti na ekologicky problematických uhelných zdrojích, což je spojeno i se sociálně citlivými dopady na některé regiony. Na druhé straně vzniká prostor pro uplatnění zkušeností a řešení z českého prostředí (např. rekultivace).

V oblasti jaderné energetiky je stále ve hře výstavba nové JE v Belene nebo reaktorů ve stávající JE Kozloduj, pokračuje i likvidace odstavených reaktorů v Kozloduji a modernizační projekty.

Energetika si vyžádá v následujících letech značné investice do obnovy výrobních zařízení, přenosové i rozvodné sítě včetně zemního plynu; existuje zde i zajímavý nevyužitý potenciál pro budování nových kapacit (zejména solární a fotovoltaické zdroje, větrné parky).

Další kapitolou je energetická efektivita, např. projekty zateplování bytových i kancelářských budov, snižování energetických ztrát, větší využití obnovitelných zdrojů energie (tepelná čerpadla, fotovoltaika, solární kolektory atd.).