Srí Lanka, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Rozsáhlé oblasti země trpí dlouhodobým devastujícím suchem. Dalším negativním jevem jsou každoroční záplavy, které přispívají k zamoření rozsáhlých vodních zdrojů. Oblast hospodaření s pitnou vodou je jednou z rozvojových priorit vlády.

Evropská unie na začátku roku 2022 oznámila, že ve spolupráci se Světovou bankou spouští pětiletý investiční plán, ze kterého bude financovat projekty v Jižní Asii a mimo jiné na Srí Lance. Program „Urychlení klimaticky chytré a inkluzivní infrastruktury (ACSIIS)“ v celkové hodnotě 850 milionů USD půjde na investice do projektů v oblasti vodohospodářského a odpadového průmyslu.

Srílanské Ministerstvo zásobování vodou vypsalo tendr na výstavbu kanalizace a zajištění dodávek vody ve městě Jaffna-Kilinochchi na severu Srí Lanky. Cílem projektu je zajistit obyvatelům města Jaffna a jeho okolní městské a venkovské oblasti bezpečnou pitnou vodu pro 300 000 lidí a hygienická zařízení pro přibližně 80 000 lidí. Do tendru se mohou hlásit firmy s technologiemi v oblasti budování a správy kanalizací a centrálního řídícího systému SCADA.

Poptávka po energii roste stálým tempem, zhruba o 6 % ročně. Národní energetická politika a strategie má za cíl do roku 2025 vyrábět 10 % elektrické energie z alternativních zdrojů.

Srílanská vláda si klade za cíl být do roku 2030 energeticky soběstačným státem. Cílem je do roku 2025 zvýšit kapacitu výroby elektřiny v zemi ze stávajících 4 043 megawattů (MW) na 6 900 MW s výrazným nárůstem obnovitelné energie. Srí Lanka již dosáhla konektivity sítě 98 %, což je na jihoasijské poměry poměrně vysoká úroveň. Elektřina na Srí Lance se vyrábí pomocí tří primárních zdrojů: tepelné energie (která zahrnuje uhlí a topný olej), vodní energie a dalších nekonvenčních obnovitelných zdrojů energie (solární a větrná energie).

V letech 2018-2037 plánuje Srí Lanka přidat 842 MW z velkých vodních elektráren, 215 MW z mini vodních elektráren, 1 389 MW ze solární energie, 1 205 MW z větru, 85 MW z biomasy, 425 MW energie na bázi ropy, 1 500 MW ze zemního plynu a 2 700 MW z uhelné energie. Celková roční spotřeba elektřiny je asi 14 150 gigawatthodin (GWH). Očekává se, že roční poptávka po elektřině se během příštích 20 let zvýší o 4,9 %.

Navzdory dlouhodobým plánům zažila Srí Lanka kontinuálně od roku 2018 četné výpadky elektřiny, protože energie z vodních zdrojů dosáhla své maximální kapacity a začala klesat kvůli malým srážkám. V důsledku těchto faktorů Srí Lanka plánuje během příštích 10 let vybudovat nové zdroje elektrické energie, včetně elektráren na zkapalněný zemní plyn (LNG). Vláda pracuje na rozvoji zařízení pro dovoz LNG a souvisejících elektráren a zvažuje modernizaci stárnoucí ropné rafinérie. Vláda se v září 2021 zavázala, že nebude stavět žádné nové uhelné elektrárny, ale s ohledem na současnou energetickou krizi se vláda může pokusit o modernizaci stávajících uhelných elektráren.

Příležitosti v energetickém sektoru zahrnují: větrné a solární elektrárny, LNG elektrárny, přeměna automobilových dieselových elektráren na elektrárny s duálním palivem (kapalný zemní plyn), mini vodní elektrárny, domácí solární systémy, větrná energie, elektrické měřiče a spínače, přenos energie a řídicí systémy a napájecí kabely.

Srí Lanka má 15 letišť, z nichž největší je mezinárodní letiště v Kolombu a Matale. Řada letišť potřebuje modernizaci, aby zajistila lepší komfort cestujícím. Pro české firmy je perspektivní oblastí účast na modernizaci či budování letišť, dále dodávky mobilních letišť, radarových systémů či malých letadel.

Mezinárodní letiště Bandaranaike v Katunayake na Srí Lance aktuálně prochází velkou rekonstrukcí a nabízí českým firmám řadu příležitostí v oblasti zlepšování letištní infrastruktury. Cílem modernizačních snah je výstavba druhé budovy terminálu pro cestující, která má zvýšit odbavovací kapacitu letiště z devíti milionů na patnáct milionů cestujících ročně. Projekt rozšíření letiště v hodnotě 550 milionů USD obsahuje dva balíčky, a očekává se, že bude dokončen do roku 2023.

Projekt zahrnuje výstavbu nové vícepodlažní budovy terminálu s podlahovou plochou přibližně 180 000 m2, dvěma novými odletovými moly a spojovacím koridorem navazujícím na stávající terminál. Příletové a odletové prostory budou vertikálně odděleny. Nová budova terminálu mezinárodního letiště Bandaranaike bude obsahovat 96 odbavovacích přepážek, osm pásů pro výdej zavazadel, sedm karuselů na líčení zavazadel, kontaktní nástupní brány, nástupní mosty pro cestující a brány autobusů.

Ministerstvo cestovního ruchu má plány na modernizaci a rozšíření regionální letiště Ratmalana poblíž hlavního města Kolomba. Letiště Ratmalana má primárně sloužit pro potřeby vnitrostátních letů. Současná vláda plánuje rozvoj tohoto letiště o místní letecký uzel, středisko rekreačního letectví a letecké výcvikové středisko. Součástí projektu je také vybudování řídícího centra s letovými navigačními zařízeními a řídící věží letového provozu. Celkové náklady na projekt se odhadují na 1 milion USD. Očekává se, že po dokončení projektu se kapacita doků a účinnost vzletové a přistávací dráhy letiště zvýší asi o 75 %.

Regionální letiště Kolombo Ratmalana bylo v posledních desetiletích v historii využíváno pro letecký výcvik. Na letišti studuje přibližně 450 studentů v oboru létání a leteckého inženýrství a přibližně 5 % z nich jsou zahraniční studenti. Najdou zde uplatnění české firmy, které se podílí na výcviku pilotů a letištního personálu.

Zemědělství a zpracování potravin patří mezi vysoce dotované oblasti srílanské ekonomiky. Existuje poptávka po technologiích v potravinářském průmyslu (který roste tempem 8 % ročně), například na zpracování cukrové třtiny, které musí země dosud 95 % dovážet z Indie. Vláda plánuje rozšíření potravinových programů zaměřených na podporu farmářů a venkovských komunit. Sucha a záplavy způsobují často nízkou úrodu základních zemědělských plodin a z toho vyplývající zvýšený import ze zahraničí.

Sektor zemědělství se na národním HDP Srí Lanky podílí 7,4 %, z toho sektor rybolovu asi 1,3 % a sektor chovu hospodářských zvířat 0,9 %. Více než 30 % obyvatel Srí Lanky je zaměstnáno v zemědělském sektoru. Přestože je Srí Lanka úrodnou tropickou zemí s potenciálem pro pěstování a zpracování různých plodin, problémy, jako je nízká produktivita a ziskovost, brzdí růst potravinářského průmyslu.

Jednou z hlavních priorit současné vlády je zvýšení produktivity v zemědělství. Srí Lanka pomalu zavedla mechanizované zemědělství. Vláda chce zvýšit mechanizaci a pěstovat tržní plodiny vyšší hodnoty, jako je ovoce, květiny a další plodiny orientované na export. Nedostatek soukromých investic do zemědělství kvůli nejistým politikám omezuje expanzi odvětví.

Dovoz potravin a nápojů představoval v roce 2020 9,7 % z celkového dovozu, přičemž celkový dovoz potravinářských a zemědělských výrobků dosáhl 1,6 miliardy USD. Od začátku pandemie zavedla vláda Srí Lanky dočasná omezení na mnoho zemědělských dovozů. Někteří vládní představitelé veřejně požadovali, aby omezení byla trvalá a aby se rozšířila na všechny potravinářské produkty.