Irák, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Irák je extrémně závislý na exportu ropy, která je, stejně jako všechno ostatní nerostné bohatství, vlastněná státem. Kromě významných nalezišť ropy (asi 10 % světových zásob) jsou v zemi také významná naleziště fosfátů, síry a zemního plynu. Po dekádách válek a sankcí je těžba těchto surovin s výjimkou ropy minimální a zastaralá, Irák má ale zájem o modernizaci a rozšíření jejich těžby a zpracování, stejně jako o spolupráci s českými firmami zejména v oblasti petrochemického průmyslu, těžby fosfátů, síry a geologického průzkumu.

Irák je zemí extrémně závislou na těžbě a prodeji ropy. Za poslední dekádu příjmy z ropy tvořily 42 % irácké HDP, 85 % vládního rozpočtu a 99 % exportu země. Vzhledem k této závislosti na těžbě, zpracování a exportu ropy se proto jedná o nejdůležitější průmyslový sektor v zemi. V Iráku se nachází 10 % známých světových ropných rezerv (143 miliard barelů) v osmdesáti známých ropných polích. Kromě toho jsou v Iráku také méně významná naleziště zemního plynu (cca 2 % známých světových rezerv). Významná jsou v Iráku naleziště fosfátů (okolí městečka Akashat v provincii Anbár na západě země) a síry (důl al-Mishraq jižně od Mosulu v provincii Ninive). S výjimkou ropy jsou technologie na těžbu a zpracování těchto surovin značně zastaralé a poddimenzované, což do určité míry platí ale také pro ropný průmysl.

Veškeré nerostné bohatství je v Iráku vlastněné státem a proto v případě zakázek ve zvýšených sektorech je potřeba jednat se státními společnostmi. V oblasti ropného průmyslu se jedná o společnosti SOMO (State Oil Marketing Organization), State Company of Petrochemical Industries a nově od dubna 2021 INOC (Iraq National Oil Company), která se dělí na sedm dalších společností (Basra Oil Company, Thi Qar Oil Company, North Oil Company, Midland Oil Company, Missan Oil Company, Oil Exploration Company a Iraqi Drilling Company). Všechny tyto společnosti spadají pod irácké Ministerstvo ropy . Irák investuje do své ropné infrastruktury skrze tyto společnosti a Ministerstvo ropy, proto je dobré sledovat výběrová řízení vyhlášená na jejich webových stránkách ( SOMO , Ministerstvo ropy ). Je ale potřeba mít na paměti, že oficiální webové stránky v Iráku ne vždy spolehlivě fungují, a že v Iráku jsou důležité osobní vztahy, skrz které se firmy mohou o výběrových řízeních dozvědět více. Je proto důležité najít si v Iráku spolehlivého partnera – což platí v Iráku ve všech oblastech.

V současné době se mluví o modernizaci rafinerie Šuajba (Basra Oil Company) v provincii Basra a modernizaci a rozšíření rafinérie al-Diwaniyah Refinery v provincii Qadisiyah. Kromě rafinerií samotných navíc irácká vláda spolu s jordánskou odsouhlasily v lednu 2022 výstavbu ropovodu z ropného pole Rumajlá jižně od Basry do Hadíthy v provincii Anbár a odtud do Akaby. Dlouhodobě se také mluví o rozšíření ropovodu Kirkuk-Ceyhan, který vede ze severního Iráku do jižního Turecka. Irácká vláda se také snaží vymanit ze závislosti na dovozu zemního plynu z Íránu výstavbou a obnovou těžby zemního plynu. Aktuálně vláda hledá partnera k rozšíření a modernizaci plynového pole Mansuriya.

Těžba dalšího nerostného bohatství pak spadá pod Ministerstvo průmyslu a minerálů a State Company of Mining Industries . Dlouhodobě se mluví o rekonstrukci dolu a továrny na zpracování fosfátů Akashat (State Company of Phosphate) a stejně tak o obnově dolu a továrně na zpracování al-Mishraq ( Mishraq State Company For Sulphur ), které byly poničeny během válek s ISIS. Díky průmyslové spolupráci od 70. let mají české firmy a Česká republika v těchto oblastech velice dobrou pověst. Irácké Ministerstvo průmyslu a minerálů projevilo zájem o spolupráci s českými firmami zejména v oblasti těžby a zpracování fosfátů (State Company of Phosphate) a síry ( State Company of Mishraq Sulfur ), ale také v oblasti geologického průzkumu kvůli eventuální těžbě dalších minerálů ( Iraqi Geological Survey ).

Obecně je dobré mít na paměti, že vzhledem k absolutní dominanci státních podniků v oblasti těžby a ropného průmyslu v Iráku je tendence investovat v období vysokých cen ropy. Naopak v období nízkých cen ropy je v Iráku tendence investovat nižší.

Situace v zemi je komplikovaná, dochází k častým výpadkům elektřiny z technických důvodů, ale také kvůli nedostatku domácí produkce elektřiny. Projekty na rekonstrukci, výstavbu či modernizaci rozvodných sítí a elektráren českým firmám nabízejí řadu příležitostí. Mimo to se buduje propojení irácké rozvodné sítě se sousedními státy nebo se plánují investice do fotovoltaických elektráren.

Irák dlouhodobě řeší energetickou krizi, kdy produkce elektřiny je v zemi výrazně nižší než poptávka. Minimální napojení na elektrické sítě sousedních států tento problém zdaleka neřeší. Irácká vláda se tento problém snaží řešit výstavbou nových elektráren i napojováním irácké elektrické sítě na sítě sousedních států. Vzhledem k tomu, že tyto investice povedou k výsledkům nejdříve až ve střednědobém horizontu, většina Iráčanů vlastní elektrické generátory na benzin. Nedostatečnou produkci navíc komplikuje rozvodná síť ve špatném stavu, která v letních měsících běžně kolabuje.

V Iráku poptávka po elektřině kolísá v závislosti na ročním období. Největší poptávka je tradičně v létě, kdy teploty dosahují 50 °C a bez klimatizace se nedá existovat, ale také v zimě, kdy teploty padají k 0°C a většina domácností topí. Podobné teplotní výkyvy jsou také v okolních zemích a i přes plánované napojení na elektrické sítě sousedů se nedá spoléhat na to, že to situaci vyřeší. V létě 2016 byla v Iráku maximální poptávka 22 000 MW, v roce 2021 pak činila již přes 30 000 MW, v roce 2019 pak byla maximální výrobní kapacita 19 300 MW s tím, že cca 6500 MW vyráběly elektrárny na zemní plyn, který se z velké části dováží z Íránu. Jak se ukázalo například letos v zimě, Írán přerušil dodávky zemního plynu a elektřiny do Iráku z důvodu zvýšené domácí spotřeby v zimních měsících, což Irák připravilo o 7500 MW.

Irácká vláda si je těchto nedostatků dobře vědoma a snaží se investovat do výstavby nových elektráren a rozvodné sítě, ale také do rehabilitace starých elektráren a rozvodné infrastruktury, která byla často poškozena během války s ISIS. V loňském roce byl například zahájen provoz elektráren na zemní plyn v Dhíkáru a Samaře. Problém s nedostatkem zemního plynu se Irák snaží řešit projekty na zachytávání zemního plynu na ropných rafineriích.

Irácké Ministerstvo průmyslu a minerálů má velký zájem o spolupráci s Českou republikou v oblasti obnovitelných zdrojů, alternativní energie a solárních panelů. V Iráku jsou ideální podmínky pro výstavbu uplatnění solárních panelů a vláda plánuje výstavbu fotovoltaických elektráren v téměř všech provinciích. V současné době finalizuje jednání o výstavbě fotovoltaické elektrárny s produkcí 1000 MW v Najafu.

Výstavba nových elektráren je však běh na dlouhou trať a do té doby zůstává Irák závislým na dieselových agregátech, který tady mají v prakticky každé domácnosti. O tyto agregáty je proto velký zájem i v soukromé sféře a s největší pravděpodobností ještě dlouho bude.

Irák se také usiluje o obnovu své rozvodné sítě, která byla dlouhodobě zanedbávána a poškozena konflikty a která stojí za částí nedostatků iráckého problému s nedostatkem elektřiny. Irák navíc plánuje propojení své elektrické rozvodné sítě se sousedy. Letos v lednu bylo například podepsáno memorandum o porozumění se Saúdskou Arábií o propojení irácké sítě se sítí zemí Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu.

Mimoto je zajímavostí plánovaná výstavba jaderné elektrárny v Iráku. Ta by měla mít osm reaktorů schopných produkovat 11 GW, plánovaná cena se pohybuje kolem 40 mld. USD a mluví se o spolupráci s ruskými (Rosatom) a jihokorejskými (Kepco) partnery. Hlavním koordinátorem tohoto projektu je IRSRA (Iraqi Radioactive Sources Regulatory Authority), která spadá přímo pod iráckého premiéra. Tento projekt bude zdlouhavý, nabízí však řadu příležitostí pro předání českého know-how nebo pro české firmy jakožto subdodavatele.

Irák má zájem o spolupráci s českými firmami nejen v oblasti rekonstrukce a výstavby elektráren a rozvodné sítě. Irák dlouhodobě usiluje o partnerství s českými protějšky v oblasti recyklace baterií, výroby elektrických kabelů a na to navázané výroby mědi, výroby solárních panelů a elektrických měničů. Více informací o veřejných zakázkách Ministerstva průmyslu a minerálů a Ministerstva elektřiny naleznete na jejich webových stránkách. Mimo to může být pro potenciální zájemce o tento obor v Iráku zajímavá každoroční akce Iraq’s Energy Exhibition & Conference .

V Iráku má český obranný průmysl tradičně velmi dobrou pověst. České zbrojovky mají řadu příležitostí při modernizaci a údržbě starší techniky, ale také v dodávkách nových produktů, zejména dronů a protidronového vybavení. Českým exportérům otvírají dveře do Iráku dva každoroční veletrhy, IQDEX a ATSO, přičemž na IQDEXu každoročně vystavují české firmy pod záštitou ambasády.

V Iráku má český obranný průmysl tradičně velice dobrou pověst. Současný ministr obrany Juma Inad, který by měl v dohledné době navštívit Českou republiku, je o kvalitách a možnostech českého obranného průmyslu dobře informovaný a má zájem o spolupráci s Českou republikou v této oblasti. Kromě Ministerstva obrany je však dalším důležitým odběratelem obrněné techniky Ministerstvo vnitra, pod které spadá několik elitních jednotek.

Velkou výhodou pro české zbrojovky je fakt, že více než 60 % irácké obrněné techniky pochází z bývalého východního bloku. Irák má zájem o munici, náhradní díly, údržbu a modernizaci této techniky. Jedná se z velké části o tanky T-72, obrněnce BVP nebo helikoptéry Mi-17. Další velkou výhodou pro české zbrojovky je zkušenost s transformací výbavy z bývalého východního bloku na kompatibilitu se západní výbavou.

Mimo to má Irák zájem o nové vybavení a techniku. V Iráku je zájem o obrněné transportéry, lehké bojové letouny, drony, protidronovou ochranu nebo rušičky. V současné době v Iráku také roste zájem o lokalizaci obranného průmyslu, což má na starost Defence Industries Commission, která nově vznikla v roce 2021 a je přímo odpovědná premiérovi. V Iráku například operuje továrna na munici postavená zahraniční firmou, která však musí dovážet ze zahraničí střelný prach a zápalky. V této souvislosti má Irák zájem o alternativní zdroj střelného prachu, zápalek, o možnost jejich výroby přímo v Iráku, ale také o výstavbu dalších muničních továren.

V oblasti obranné techniky se silně doporučuje najít si v Iráku spolehlivého místního partnera. Pro průzkum iráckého trhu v oblasti obranné techniky a navázání obchodních kontaktů s ministerstvy i místními státními podniky se doporučuje účast na každoročním veletrhu obranné techniky v Bagdádu IQDEX , kde ambasáda pravidelně pořádá oficiální účast českých firem, a nově také každoročně plánovaná mezinárodní konference a výstava protiteroristických a speciálních operací a kyberbezpečnosti ATSO .

Vzhledem k dlouhodobému nedostatky vody má Irák velký zájem na obnově a modernizaci vodohospodářské infrastruktury. O ní se stará řada mezinárodních organizací, které jsou v této oblasti alternativou iráckého státu. Mimo to se v Iráku nabízí i příležitosti v oblasti recyklace.

Irák se dlouhodobě potýká s akutními nedostatky vody, což má řadu přímých i nepřímých negativních dopadů na kvalitu života, irácké zemědělství i průmysl. Letos v zimě tak například irácká vláda kvůli nedostatku vody zakázala využít polovinu zemědělské půdy. Nedostatky v oblasti vodohospodářství zasahují tento sektor celoplošně, od celostátního systému vodního hospodářství po lokální infrastrukturu.

Irácké Ministerstvo průmyslu a minerálů projevilo zájem o spolupráci s českými firmami v oblasti filtrace a čištění vody, desalinizace (zejména boilery), rozvod a distribuce vody, vodní pumpy a technologie s těmito oblastmi související. Informace o výběrových řízeních české firmy naleznou na webových stránkách iráckého Ministerstva vodních zdrojů a Ministerstva průmyslu a minerálů . Mimo to do vodohospodářství investují ale také v rámci rozvojové pomoci také mezinárodní neziskové organizace, a je proto dobré sledovat také jejich poptávku. Největší z nich, agentury OSD (zejména UNDP a UNICEF) a Světová banka pravidelně zveřejňují veřejné zakázky k projektům v Iráku na svých webových stránkách.

Mimo to má Irák zájem o spolupráci s českými partnery v oblasti recyklace. V Iráku se až na výjimky nerecykluje a zpracování a likvidace odpadu ve srovnání s Českou republikou na velice nízké úrovni. Příležitosti se nabízejí například v oblasti recyklace baterií, pneumatik a plastů obecně.

Irácké nemocnice mají z velké části zastaralé a nedostačující vybavení. Země také trpí nedostatkem léků. Irák má zájem o vybavení nemocnic, o léky a zvažuje možnost lokalizace farmaceutické výroby přímo v zemi. Soukromé nemocnice jsou většinou lépe financovány a je s nimi jednodušší komunikace, zájem na spolupráci má však také irácké Ministerstvo zdravotnictví.

Vybavení iráckých nemocnic se výrazně liší podle regionů i typů nemocnice. Obecně se dá říci, že nemocnice ve velkých městech a zejména v Bagdádu jsou na tom lépe, stejně tak jsou na tom lépe soukromé nemocnice vedené často různými náboženskými spolky – ať soukromými osobami, islámskými nadacemi či církvemi. Irácké Ministerstvo zdravotnictví má zájem zlepšit kvalitu nabízenou ve veřejných nemocnicích, čemuž by měla napomoci také plánovaná reforma, nebo spíše zavedení všeobecného zdravotního pojištění. Komunikace se státními nemocnicemi je však komplikovaná, protože probíhá na několika úrovních zároveň s Ministerstvem zdravotnictví a nemocnicemi zároveň. Jsou také hůře financovány. Naopak lépe financované bývají soukromé nemocnice, které mají vlastní finanční zdroje, a je zároveň celkově jednodušší s nimi jednat. Vybavení v iráckých nemocnicích obecně je často nedostatečné a zastaralé, ať se jedná o operační vybavení, anesteziologické a dezinfekční přístroje, laboratorní vybavení, operační lůžka nebo spotřební zdravotnický materiál.

Kromě vybavení nemocnic Irák trpí akutním nedostatkem léků i na základní nemoci. V tomto ohledu irácké Ministerstvo průmyslu a minerálů oslovilo českou stranu se zájmem o intenzivnější spolupráci s českými farmaceutickými firmami na dodávkách léků. Zároveň projevilo zájem o možnosti vybudovat produkční kapacity na výrobu léků v samotném Iráku.

Přes akutní nedostatky v iráckém zdravotnictví se jedná o složité vyjednávací pole s řadou možných komplikací. Proto se českým firmám silně doporučuje najít si schopného a důvěryhodného místního partnera pro fungování v této oblasti. Aktuální veřejné tendry iráckého Ministerstva zdravotnictví naleznete na jejich webových stránkách .