Bude Haruhiko Kuroda centrálním bankéřem, který vrátí Japonsku inflaci?

Japonská inflace dál roste. V srpnu meziročně na 3 %, v jádrovém vyjádření na 2,8 %. Bank of Japan však reagovat nebude. Alespoň ne, dokud bude u kormidla Haruhiko Kuroda. Taková je většinová představa o budoucnosti japonské měnové politiky.

Jádrová inflace se dle dat Bloombergu, pomineme-li dobu dopadu zvýšení daně z prodeje, dostala na nejvyšší hodnoty od roku 1991. Za růstem cen stojí zejména energie a potraviny. Podle Bank of Japan však jde o dočasný vývoj. Japonská ekonomika proto stále potřebuje akomodativní měnovou politiku.

Vývoj posledních měsíců je živnou půdou pro zakořenění vysoké inflace, které se začne projevovat i v inflačních očekáváních. Data Bank of Japan za druhý kvartál to potvrzují. Od roku 2014 jsme na nejvyšších hodnotách, dokonce nad 2% inflačním cílem.

Bank of Japan se tak dostala pod tržní tlak spekulací o měnověpolitickém obratu. Divergence měnové politiky ve srovnání se zbytkem světa, zejména s USA, se projevila jak na jenu, tak i na japonském bondovém trhu. Bank of Japan zůstává neoblomná. Kurz se snaží spolu s ministerstvem financí krotit slovními intervencemi, bondy pak aktivními nákupy, aby zabránila překročení horní hranice cíleného pásma u 10Y výnosu odpovídající 0,25 %.

V oblasti kurzových intervencí má Bank of Japan svázané ruce. Nedávný vývoj stojí za globálním posílením dolaru. Jednostranná intervence by tak neměla dostatečně silný kýžený efekt. Nedá se přitom předpokládat, že by USA podaly v tomto ohledu Japonsku pomocnou ruku.

V případě dluhopisového trhu Bank of Japan vše řídí skrze nákupy. Spekuluje se, že by mohlo dojít na rozšíření cíleného pásma 10letého výnosu. Centrální banka však mlčí, jelikož tento krok lze vnímat jako zvýšení sazeb. Pokud by banka k navýšení přistoupila, může čekat další sázky na měnověpolitický obrat, a tedy v podstatě pokračování současné situace, avšak s ještě větší vervou jak u bondů, tak u jenu.

Slabý jen nahrává japonským firmám se zisky v zahraničí. Vysoké ceny energií jsou však problém, zejména pokud jde o zemi, která je dováží. Japonské podniky už v tomto směru vývoj kurzu mnohokrát kritizovaly. Situace dospěla dokonce až k úvahám o výstavbě nových jaderných elektráren.

Proč Bank of Japan nejedná? Argument dočasnou inflací už napříč světem nevyšel. Můžeme tedy spekulovat, že chce nechat inflaci přestřelit cíl, a nechat dostatečně ji zakořenit, včetně působení sekundárních inflačních efektů.

Haruhiko Kuroda by se tak mohl stát centrálním bankéřem, který Japonsku vrátil inflaci. Jeho mandát končí v dubnu 2023. Do té doby bude hodně zajímavé sledovat, jak dlouho tato strategie vydrží. Od čtvrtečního zasedání si však žádné velké kroky neslibujme. Měnověpolitická divergence přetrvá.

Zdroj: Bloomberg, Reuters, Bank of Japan

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.