Příští týden bude o středečním zasedání FOMC, kde se očekává zvýšení sazeb o 75 b.b. a další jestřábí vystoupení šéfa Fedu Powella

V uplynulém týdnu se trh upínal k jednání ministrů EU ohledně cen energií pro omezení nepříznivého vlivu vysokých cen zemního plynu a elektřiny na ekonomiku i společnost jako celek a na americká makrodata z inflace. Z jednání ministrů EU vzešel návrh na omezení výnosů výrobců elektřiny z jiných než plynových zdrojů. Rozdíl mezi prodejní cenou a stanoveným stropem na úrovni 180 EUR/MWh by výrobci odváděli do státních rozpočtů. Celá situace se nadále vyvíjí, a i jednotlivé země postupně vyčkávají na konkrétní a finální návrhy. Konečný dopad na dotčené sektory je tak prozatím stále nejistý.

Vedle evropské energetické krize se trh věnoval makroekonomickým datům, o to především spotřebitelské inflaci (CPI). Ta v USA sice zpomalila svou dynamiku na celkové úrovni, ale méně, než trh očekával a především struktura tzv. jádrové inflace se nevyvíjela příznivě. Tento výsledek posunul sledovaný výnos desetiletého státního dluhopisu USA na 3,45 %, tedy nejvýše od roku 2011, což vytvářelo tlak na ostatní finanční aktiva. Současně se zvýšila očekávání na další vývoj základních úrokových sazeb stanovovaných Fedem. Především nepříznivé výsledky americké inflace CPI přinesly na trh prodejce. Konkrétně tak USA prostřednictvím indexu S&P 500 odepsalo 5,0 % t/t.

Evropa prostřednictvím indexu EuroStoxx 600 ztratila 2,4 % t/t. Domácí index PX šel proti všeobecnému proudu a poskočil výše o 1,8 % t/t na 1220,3 bodu, a to především díky bankám, které korigují svoje předešlé ztráty.

Společnosti na BCPP

Evropská komise navrhuje omezit výnosy výrobců elektřiny z jiných než plynových zdrojů. Rozdíl mezi prodejní cenou a stanoveným stropem na úrovni 180 EUR/ MWh by výrobci odváděli do státního rozpočtu. Zatímco česká vláda tak plánuje zastropovat cenu elektřiny pro odběratele a následně na to vybírat prostředky od vybraných společností prostřednictvím mimořádných daní, evropské řešení navrhuje prostřednictvím cenových stropů přímo získávat prostředky od výrobců elektřiny a ty následně použít na pomoc odběratelům. Ministr financí Zbyněk Stanjura řekl, že unijní řešení je přísnější než navrhované české a s návrhy na zavedení daně z mimořádných zisků pro energetické společnosti zatím vyčkává na evropské řešení. Mimořádná daň by měla zahrnovat také bankovní sektor, kde však nepůjde o všechny banky a pravidla budou nastavena jinak než u navrhovaného evropského řešení. Podle našich propočtů má zastropování cen v příštím roce větší dopad do hospodaření ČEZu, než případná daň z mimořádných zisků, v dalších letech pak dopad zastropování postupně klesá a tato varianta by byla příznivější než mimořádná daň. ČEZ ukončil týden na 958,5 Kč (+2,5 % t/t).

Hartwig Löger byl navržen do funkce nového generálního ředitele VIG pojišťovny. Dozorčí rada by měla nominaci schválit na svém zasedání 29. listopadu. Úřadující šéfce VIG Elisabeth Stadlerové končí mandát v červnu příštího roku a vzhledem k dosažení věku pro odchod do důchodu nebude usilovat o jeho prodloužení. Hartwig Löger byl v minulosti například rakouským ministrem financí (2017-2019) či generálním ředitelem rakouské pojišťovny UNIQA (2011-2017). VIG uzavřelo páteční seanci na 560 Kč (-0,9 % t/t).

Avast a NortonLifeLock informovaly, že jejich fúze byla k 12. 9. úspěšně dokončena. Společnosti oznámily, že akcionáři Avastu držící 36,5 % akcií si vybrali tzv. akciovou variantu protiplnění ze strany Nortonu, zatímco držitelé 63,5 % akcií zvolili tzv. hotovostní variantu. NortonLifeLock tak bývalým akcionářům Avastu vydá 94,2 mil. nových akcií a zaplatí 5,97 mld. USD. Pro Norton to bude znamenat navýšení počtu akcií o cca 16,5 %. Sloučená společnost bude nyní fungovat pod jménem NortonLifeLock, ale brzy plánuje představit nové jméno, s nímž se změní i burzovní ticker. Spojená společnost má nyní přes půl miliardy uživatelů.

Nejvíce rostoucí akcií týdne byla opětovně Komerční banka (670 Kč, +5,0 % t/t). Titul se obešel bez konkrétní firemní informace, avšak nákupní zájem pokračoval po zvýšení sazeb ECB a pro banky příznivým krokům v rámci politiky ECB. Naopak nejvíce klesající akcií týdne byla CTP (319 Kč či -1,9 % t/t). Titul se obešel bez významnějších konkrétních zpráv. Rostoucí úrokové sazby v ekonomice tradičně nepomáhají realitním titulům, kterým se zdražuje financování a může se nepříznivě promítnout i očekávaný nepříznivý makroekonomický vývoj.

Výhled na příští týden

Příští týden bude o středečním zasedání FOMC, kde se očekává zvýšení sazeb o 75 b.b. a další jestřábí vystoupení šéfa Fedu Powella. Potvrzení pokračování v relativně ostré monetární restrikci v USA na trh zřejmě opětovně vrátí prodejce, kteří budou přehodnocovat valuace finančních aktiv. Z tohoto důvodu jsme na akcie nadále obezřetní a očekávali bychom nepříznivou reakci trhu. V Anglii bude v pondělí mimořádné volno z důvodu pořádání pohřbu královny Alžběty II, což omezí tržní likviditu.

Ve čtvrtek zveřejní svá čísla za 1H22 Colt CZ. Očekáváme upravenou EBITDA 1,76 mld. Kč (+46 % r/r), kde hlavním důvodem je akvizice americké společnosti Colt z května 2021. Na růstu se dále podílí i plnění kontraktu pro Armádu ČR a zakázek v dalších evropských zemích. Očekáváme, že společnost potvrdí svůj výhled na EBITDA pro letošní rok (3-3,3 mld. Kč). Předpokládáme, že se trh zaměří na komentáře k vývoji především poptávky v USA.

Z makroekonomických zpráv se zaměříme v USA na středeční zasedání FOMC, kde se očekává zvýšení sazeb o 75 b.b. na 3,0-3,25 % a zopakování jestřábího komentáře a čtvrteční pravidelná data z trhu práce. V Německu se zaměříme na úterní průmyslovou inflaci (PPI) za srpen (oček. 36,4 po 37,2 % r/r).

Okomentovat na Facebooku