Inflace brzdí. Rostou šance na stagnaci úrokových sazeb

Český statistický úřad zveřejnil tento týden data o srpnové inflaci. Spotřebitelské ceny se meziměsíčně zvýšily o 0,4 % a meziročně vzrostly o 17,2 %, což bylo o 0,3procentního bodu méně než v červenci. To jinými slovy znamená, že růst cen konečně brzdí. Možná jsme už dosáhli vrcholu. Bude záležet na dalším vývoji cen ropy a krocích vlády.

Meziměsíčně vzrostly hlavně ceny energií a bydlení obecně.

Ceny elektřiny vyskočily o 0,7 %, zemního plynu o 1,0 % a tuhých paliv o 3,7 %. To jen odráželo rostoucí ceny plynu na burze. Krom toho nájemné vzrostlo o 0,4 %, což byl jen dozvuk předchozího růstu cen nemovitostí.

Další rychle zdražující položkou byly potraviny. Např. mléko zdražilo za jediný měsíc o 5,5 % a máslo o 3,8 %. To je jen pokračující trend dražších potravin, což je částečně dáno výpadkem ruských a ukrajinských potravin na světových trzích, částečně dražšími energiemi v zemědělství a částečně spekulacemi.

Po delší době se však objevily i položky, které výrazně zlevnily. Např. ceny pohonných hmot klesly o 9,8 %, což bylo dáno vývojem ceny ropy. Ta v posledních týdnech rychle klesá a už je pod úrovní, co byla před útokem ruských vojsk na Ukrajinu.

Meziroční růst cen brzdí

V meziročním srovnání brzdí růst cen zejména ceny pohonných hmot. Zatímco v červenci meziročně rostly ještě o neuvěřitelných 43,6 %, v srpnu rostly už jen o 28,3 %.

Motorem zdražování jsou stále ceny energií. Ceny elektřiny jsou meziročně vyšší o 34,6 %, zemního plynu o 61,4 % a tuhých paliv o 45,8 %.

V mezinárodním srovnání jsme na tom špatně

Po přepočtení inflace podle evropského harmonizovaného indexu (HICP) rostly české ceny o 0,3 % a meziročně o 17,1 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v srpnu 2022 za Eurozónu 9,1 %. Česká inflace je tak skoro dvojnásobná než inflace v Eurozóně. To je dáno tím, že jsou české ceny energií dražší než jinde ve světě. S tím souvisí i to, že česká vláda zatím nepřistoupila k žádnému zastropování cen ani snížení daní. Nicméně ačkoli máme vysoký růst cen, není to dáno tím, jak někteří tvrdí, že máme korunu a nepřijali jsme euro. Např. v Estonsku, které euro už přijalo, rostou ceny meziročně o 23,2 %.

Dopad na úrokové sazby a dluhopisy

To, že inflace brzdí, je silnou municí pro novou bankovní radu České národní banky (ČNB). Nový guvernér při svém nástupu do funkce prohlásil, že bude hájit stabilitu úrokových sazeb. Fakt, že inflace už dále nezrychluje, mu dává do ruky silné karty, aby svůj názor mohl velmi dobře hájit i v budoucnu. Repo sazba by tak mohla zůstat tam, kde je. Pokud by se trend v inflaci potvrdil a ta dále brzdila, je možné, že by v příštím roce repo sazba klesla. To znamená, že dluhopisy, které nyní mohou někomu přijít se svým pevným výnosem jako málo atraktivní, budou najednou zajímavější. Inflace bude nižší a rozdíl mezi výnosem dluhopisu a vkladem v bance bude u dluhopisů lepší.

Odhadovat dnes další vývoj inflace je dnes kvůli specifické situaci velmi složité

Inflace má podle mě to nejhorší za sebou kvůli tomu, že vláda rozhodla o zastropování cen energií. Tím mizí ze společnosti strach „z nekonečného“ růstu cen. Cenový strop inflaci omezuje.

Proti tomu jde však to, že se vláda začíná bát protestů lidí na ulici. Bude lidem pomáhat. Čím větší bude ale pomoc, tím menší bude tlak na brždění inflace, protože bude víc peněz v oběhu. Očekávám proto jen pomalý návrat inflace k „normálním“ hodnotám.

Ing. Vladimír Pikora, Ph.D.

Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista

Vystudoval VŠE, kde získal doktorát. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, a.s. Následně spoluzaložil analytický dům Next Finance, aby později založil Pikora Invest. Aktuálně působí na pozici hlavního ekonoma Comfort Finance Group. Je autorem řady knih s ekonomickou tématikou a více než tisíce článků do médií. Řadu let pravidelně přispívá komentáři na webu časopisu Reflex.