Nejen plyn, ale i rizikové prémie zdražují elektřinu - Rozbřesk

Zatímco se evropské vlády snaží odmrazit obchodování na derivátových trzích s elektřinou a z tohoto důvodu v řadě zemí (netýká se to jen Česka) schvalují mimořádné úvěry pro producenty či obchodníky, tak trh nepřestává v extrémní době vysílat zajímavé signály.

Detailnější pohled na věc například ukazuje, že nebývale velkou část z forwardové ceny na letošní zimu v současnosti tvoří něco, co lze nazvat rizikovou přirážkou. Pokud totiž předpokládáme běžnou plynovou elektrárnu (cca 50% účinnost) a od ceny elektřiny (ceny výstupu) odečteme cenu plynu (cenu vstupu), tak dostaneme tzv. spark spread, tedy orientační marži plynové elektrárny. A ta je v současnosti velmi vysoká (i při zohlednění emisí), což značí právě existenci velmi vysoké rizikové prémie.

Riziková prémie jako taková je na trhu s elektřinou běžná a lze ji i teoreticky ospravedlnit. Například tak, že cena elektřiny se spíše než propadnout může dramaticky "utrhnout ze řetězu". Toť základní myšlenka z jednoho z možných vysvětlení toho, že forwardové ceny se mohou i dlouhodoběji pohybovat nad (očekávanými) cenami spotovými. Zajistit se totiž proti růstu může být větší motivace než zajistit se proti poklesu, což znamená tlak na růst forwardové ceny. Tato situace v minulosti bohužel leckoho motivovala k poněkud agresivní obchodní strategii, která však, jak jsme se přesvědčili vloni touto dobou, neobstála v historickém časovém testu. V současnosti se navíc k výše uvedenému fundamentálnímu vysvětlení přidává právě mimo jiné i to, že obrovská volatilita a extrémní nárůsty burzovních cen vyvolávají u obchodníků potřebu na další kapitál a značně tak znesnadňují / prodražují vstup do nových kontraktů.

Již na konci tohoto týdne uvidíme, zda a případně na čem se domluví zástupci evropských zemí ve snaze zmírnit dopady evropské energetické krize. V současnosti se zdá plán asi takový, že státy si tak či onak sáhnou na "nadměrný zisk" generovaný z levnějších zdrojů jako jsou jádro a obnovitelné zdroje, a ten následně budou distribuovat mezi vysokými cenami sužované spotřebitele. Uvidíme také, jaké bude navrhované řešení pro výše zmíněný problém s forwardovými cenami.

To je ale ta "snadnější" část, neboť základní ekonomický problém dnešní evropské reality zůstává stejný. Trh prostřednictvím cen vysílá jasný signál, že elektřiny je a bude málo a že je třeba omezovat spotřebu. Vedle zmírnění cenových dopadů je proto také nutné přijít s plánem, kdo, kdy a kde bude šetřit.


TRHY

Koruna

Koruna během včerejší seance znovu ztrácela půdu pod nohama a vůči euru oslabila nad 24,60 EUR/CZK. Průmyslová produkce dle včera zveřejněných dat v červenci mírně poklesla (-0,3 % meziměsíčně), a to navzdory pokračujícímu oživení v automobilovém sektoru. V kombinaci s dalším propadem stavební produkce tak platí, že tuzemská ekonomika vstoupila do třetího čtvrtletí v nevalné kondici. Z pohledu koruny stojí za zmínku výsledek obchodní bilance, která i v červenci skončila v deficitu, přičemž od začátku roku je z důvodu drahých dovážených komodit v kumulativním schodku již 100 mld.

Koruna se dle našeho názoru může dostat pod ještě citelnější tlak s blížím se zasedání ECB (čtvrtek). To bude platit zvláště v případě, pokud ECB zvýší úrokové sazby o 0,75 % a naznačí pokračující utahování měnové politiky v reakci na neuspokojivý inflační vývoj v eurozóně. Pro korunu je růst úrokových sazeb v podání ECB - vedle zhoršujících se domácích fundamentů - další nepříjemná zpráva, neboť implikuje utahování úrokového diferenciálu, a tedy nižší atraktivitu české měny v očích investorů.

Eurodolar

Eurodolar zažívá z fundamentálního pohledu dokonalou bouři, když na jedné straně dobrá americká data (viz včerejší ISM ve službách) tlačí dolarové sazby vzhůru, a na straně druhé v Evropě kulminuje energetická krize. Jejím vedlejším efektem je nutnost doplnění kapitálu zajištěných obchodníků s energiemi, kterému nemusí některé společnosti dostát, což se následně může přelít do finančního sektoru.

Odhlédneme-li od trhu s plynem a elektrickou energií a italských kreditních marží, tak by si trh měl dnes odpoledne dát pozor na vystoupení druhé ženy Fedu - L. Brainardové.

Regionální Forex

Dnes odpoledne zasedá polská centrální banka, která velmi pravděpodobně zvedne úrokové sazby. Tentokrát to však bude jen o 25 bazických bodů a to přesto, že polská inflace vystoupala v srpnu na nový rekord. Výbor pro měnovou politiku v tomto složení však přikládá daleko vyšší váhu hospodářskému růstu a ten zjevně zpomaluje. V komentáři k rozhodnutí bude tedy důležité si přečíst, jak NBP bude hodnotit výkon ekonomiky, neboť Polsko se již možná nachází v technické recesi. Pokud holubičí majority v NBP budou tlačit na to, aby dnešní zvýšení sazeb bylo poslední, zlotý nebude spokojen.