Česká vodíková mise zamířila do Japonska a představila se na veletrhu Fuel Cell Expo

První dva dny došlo na prohlídky vodíkových clusterů v prefektuře Jamanaši a Fukušima spravované Organizací pro rozvoj energetických a průmyslových technologií (NEDO). Fukušima Hydrogen Energy Research Field (FH2R) je vodíkové experimentální centrum, jež je výsledkem snahy japonské vlády o revitalizaci oblasti zasažené tsunami v roce 2011. Jedná se o největší výrobu zeleného vodíku na světě s instalovaným výkonem alkalického elektrolyzéru 10 MW. Vyrobený zelený vodík se využívá v okolních průmyslových podnicích a dopravě. Jamanaši Hydrogen Company provozuje demonstrační centrum pro výrobu zeleného vodíku o výkonu 1,5 MW se využívá k výrobě elektřiny a tepla v blízké firmě Hitachi a supermarketu Ognio. Obě zařízení v Jamanaši i Fukušimě jsou napájena z přilehlých solárních elektráren a jedná se díky jejich velikosti o světové unikáty.

Od středy do pátku se představovaly české společnosti na českém národním stánku na veletrhu Fuel Cell Expo v Tokiu v rámci World Smart Energy Week, kde se představilo kolem 380 vystavovatelů, kteří prezentovali technologická řešení pro výrobu čisté energie a dekarbonizaci pro téměř 30 000 návštěvníků. Na stánku byly také prezentovány Česká vodíková platforma (HYTEP) a Technologické centrum Univerzity Karlovy. Český stánek byl slavnostně otevřen za přítomnosti zástupce Velvyslanectví ČR v Tokiu, ekonomického diplomata Ondřeje Svobody.

Souběžně se v průběhu týdne uskutečnily jednání pana Petra Mervarta, zmocněnce ministra průmyslu a obchodu pro vodíkové technologie . Za doprovodu zástupců velvyslanectví proběhly diskuze na Ministerstvu hospodářství, obchodu a průmyslu (METI), Japonské vodíkové asociaci (JH2A), NEDO a v sídle Toyota Motor Corporation, přičemž jejich cílem bylo představení české národní vodíkové strategie schválené vládou ČR v minulém roce a prozkoumání možností budoucí česko-japonské spolupráce.

Jak se mohli účastníci mise přesvědčit, Japonsko patří mezí vůdčí země v rozvoji vodíkových technologií a jejich zavádění do praxe. Nicméně se také během celého týdne ukázalo, že i česká řešení v některých vybraných oblastech mají co nabídnout, a proto oprávněně zaujala. Spolupráce v této oblasti je velice perspektivní, protože Japonsko plánuje v rámci naplnění vize „vodíkové společnosti“ a závazku dekarbonizace do roku 2050 významně investovat do dalšího rozvoje vodíkových technologií v rámci zeleného inovačního fondu. Odhaduje, že tento trh bude nadále expandovat a v roce 2030 dosáhne hodnoty 1 bilion JPY (8 mld. EUR) a do roku 2050 až 8 bilionů (65 mld. EUR)