Centrální bankéři se obávají ztráty důvěry veřejnosti a zaměřují se na boj s inflací

Zasedání centrálních bankéřů na sympoziu v Jackson Hole zhatilo naděje obchodníků na obrat v politice Fedu zvyšujícího úrokové sazby v boji proti inflaci. Komentář Fedu, že je připraven udělat cokoli, co bude potřeba ke snížení inflace, totiž způsobil, že americké trhy klesly o 4 %.

Předseda Fedu Jerome Powell se domnívá, že obnovení cenové stability bude nějakou dobu trvat a vyžaduje důrazné použití nástrojů Fedu k nastolení lepší rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou. Snížení inflace bude pravděpodobně vyžadovat trvalé období růstu pod trendem a velmi pravděpodobně přinese určité zmírnění podmínek na trhu práce. Vyšší úrokové sazby, pomalejší růst a měkčí podmínky na trhu práce sice povedou ke snížení inflace, ale zároveň budou pro domácnosti a podniky bolestivé. Jedná se o nešťastné náklady na snížení inflace, ale neúspěch při obnovení cenové stability by znamenal mnohem větší bolest, zmínil Jerome Powell.

Je velmi pravděpodobné, že Rumunsko nebude ušetřeno bolesti vyvolané protiinflačními opatřeními. NBR ve svém posledním zápisu zmínila, že schopnost některých firem udržet si životaschopnost v kontextu vysokých nákladů bude čelit těžké zkoušce. Také hlavním faktorem určujícím růst HDP v Rumunsku pravděpodobně zůstane soukromá spotřeba a je možné, že v roce 2023 dojde pod vlivem postupného zvyšování úrokových sazeb a dalších faktorů ke zpomalení. Centrální banky ve východní a střední Evropě však zahájily cyklus zvyšování sazeb brzy a nyní mají možnost jej pozastavit, pokud tomu údaje nasvědčují. Česká národní banka v srpnu ponechala úrokovou sazbu beze změny na úrovni 7 %. ECB však v této pozici není.

Isabel Schnabelová, členka Výkonné rady ECB, ve svém projevu zmínila, že centrální banky by měly rázně zakročit proti "riziku, že lidé začnou pochybovat o dlouhodobé stabilitě fiat měn". Čím déle zůstane inflace vysoká, tím větší je podle Schnabelové riziko, že veřejnost ztratí důvěru ve schopnost centrálních bank zachovat kupní sílu. Banky by proto měly jednat rázně.

Při současné úrokové sazbě 0,5 % a srovnatelné inflaci je ECB stále daleko od 2,5% úrokové sazby Fedu. Americká roční inflace za červenec je na úrovni 8,5 % a v Evropě je inflace srovnatelná, pokud se podíváme na průměr eurozóny - 8,9 % a Evropské unie - 9,8 %. Zatímco Německo vykázalo 7,5 % a Francie 6,1 %, v pobaltských zemích se inflace pohybuje kolem 22 %, Česká republika a Bulharsko jsou na 17,3 %, Polsko na 15,6 % a Rumunsko na 14,96 %. Vysoké ceny energií v Evropě zvyšují inflaci, zatímco odhady růstu klesají a mnozí analytici vidí blížící se recesi. Když do rovnice přidáme, že euro letos oslabilo vůči dolaru o více než 12 % a nyní se obchoduje pod paritou, několik hlasů z ECB žádá v září zvýšení sazeb alespoň o 0,5 %.

Sympozium v Jackson Hole jasně ukázalo, že v USA a v Evropě nastal čas pro agresivní snižování inflace, i když to znamená obětovat část hospodářského růstu. Proto je velmi pravděpodobné, že politika zvyšování úrokových sazeb bude pokračovat. Spíše dříve než později to ovlivní trh práce, mzdy a spotřebu.

Autor: Bogdan Maioreanu, analytik eToro pro Rumunsko