Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. červenci 2022

9. 8. 2022

Ke konci července 2022 činil podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji 2,33 %, což bylo nejméně v mezikrajském srovnání. Nejnižší mírou nezaměstnanosti se může kraj prezentovat již dvacet sedm měsíců v řadě. Oproti předchozímu měsíci se v kraji výrazněji zvýšila nezaměstnanost žen, vzrostl však i podíl nezaměstnaných mužů.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci sedmého měsíce roku 2022 hodnoty 2,33 %, což bylo o 0,95 procentního bodu méně než na území celé ČR. Podíl nezaměstnaných žen je v kraji od konce března 2021 vyšší než podíl nezaměstnaných mužů. Ke konci července 2022 činila v kraji nezaměstnanost žen 2,78 % a nezaměstnanost mužů 1,90 %. Ve srovnání s předchozím měsícem se v kraji zvýšila zejména nezaměstnanost žen (o 0,31 procentního bodu), lehce však vzrostl i podíl nezaměstnaných mužů (o 0,11 procentního bodu). Celková nezaměstnanost v kraji tak byla oproti předchozímu měsíci o 0,21 procentního bodu vyšší. Ve srovnání s červencem předchozího roku se podíl nezaměstnaných osob v kraji drží na přibližně stejné úrovni (evidujeme pouze nepatrný pokles o 0,02 procentního bodu).

V mezikrajském srovnání se podíl nezaměstnaných osob ke konci července 2022 pohyboval v rozmezí od 2,33 % v Pardubickém kraji po 5,04 % v Ústeckém kraji, přičemž Pardubickému kraji patří pozice kraje s nejnižší nezaměstnaností již od konce května 2020. Podíl nezaměstnaných osob pod hranicí tří procent mělo celkem osm krajů (druhá nejnižší hodnota 2,35 % náležela Jihočeskému kraji). Dvanáct krajů mělo nezaměstnanost do čtyř procent, Ústecký kraj překročil i pětiprocentní hranici.

V meziokresním srovnání v rámci Pardubického kraje se podíl nezaměstnaných osob ke konci července 2022 nacházel v rozmezí od 2,15 % v okrese Ústí nad Orlicí po 2,50 % v okrese Svitavy. Mezi všemi 77 okresy ČR (vč. Prahy) se nezaměstnanost pohybovala v rozmezí od 1,25 % v okrese Praha-východ po 8,13 % v okrese Karviná. Dále v žebříčku okresů s nejnižší nezaměstnaností evidujeme na druhém místě okres Praha-západ (1,57 %). Nejlépe umístěný okres z Pardubického kraje se nacházel na 12. místě, nejhůře umístěný na 21. místě.

Neumístění uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 31. 7. 2022
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ke konci sedmého měsíce roku 2022 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 8 233 nezaměstnaných osob, z toho 7 517 patřilo mezi dosažitelné uchazeče ve věku 15–64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Téměř dvě třetiny uchazečů (64,2 %) byly na úřadech práce v kraji evidovány po dobu kratší než 6 měsíců. Průměrná délka evidence uchazeče o zaměstnání činila necelých devět měsíců, což byla ve srovnání s republikovým průměrem takřka o polovinu kratší doba. Do evidence úřadů práce v kraji se nově hlásilo 1 692 uchazečů o zaměstnání. Evidence naopak skončila pro 1 061 osob, z toho pro 197 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Počet uchazečů o zaměstnání se tak na úřadech práce v kraji meziměsíčně zvýšil o 631. Nové zaměstnání si našlo 643 osob, z toho necelá polovina získala nové zaměstnání díky úřadům práce (45,9 %).

Úřady práce v kraji evidovaly ke konci července 2022 celkem 17 645 pracovních míst, z toho 13 171 pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání. Pro uchazeče se středoškolským vzděláním bez maturity měly úřady práce v kraji v nabídce 3 163 pracovních míst, pro uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou 955 pracovních míst a pro uchazeče s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním 356 pracovních míst. Ve srovnání s předchozím měsícem poklesl celkový počet pracovních míst v evidenci úřadů práce v kraji o 730, oproti červenci předchozího roku o 2 533.

Ke konci července 2022 připadalo na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji 2,1 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů 2,6krát. V okrese Ústí nad Orlicí bylo oproti uchazečům 2,2krát více pracovních míst, v okrese Chrudim 1,9krát více a v okrese Svitavy 1,5krát více.