Inflace zrychluje navzdory slábnoucí poptávce (Měsíční předpovědi)
Červen byl podle našich odhadů ve znamení meziměsíčního poklesu jak v případě maloobchodních tržeb, tak i průmyslové produkce. Pozitivní trend zmírňujících se omezení v dodavatelských řetězcích sice pokračoval, výroba aut však zůstává hodně volatilní a v červnu opět klesla. Výrobní sektor navíc začíná trápit i snižující se poptávka, která již plně zasáhla sektor spotřebitelský. Důvodem je především rychlý růst spotřebitelských cen, který tvrdě dopadá na domácnosti. Inflace by přitom z důvodu výrazného zvýšení cen energií pro konečné spotřebitele měla dále zrychlit. Očekáváme, že v červenci došlo k nárůstu meziroční inflace z 17,2 % na 19,3 % a poblíž 20 % se bude nejspíše pohybovat až do konce roku. ČNB i přesto na srpnovém zasedání pravděpodobně ponechá úrokové sazby beze změny.
Poptávka po průmyslovém zboží slábne
Průmyslová produkce v červnu podle našeho odhadu klesla meziměsíčně o 1,2 %, zatímco v květnu o 2,4 % vzrostla. Výroba automobilů zůstává i přes pozitivní trend pokračujícího zmírňování problémů v dodavatelských řetězcích hodně rozkolísaná. V červnu došlo k jejímu poklesu meziměsíčně o 2,1 % (SA) poté, co v květnu přidala výrazných 24,3 %. Poptávka po průmyslovém zboží v důsledku vysokých cen postupně slábne. Předstihový PMI indikátor aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu klesl v červnu po zhruba dvou letech pod hranici 50 bodů a nacházel se tak v pásmu kontrakce. V červenci se tento pokles ještě prohloubil. Jedním z důvodů horšího hodnocení je právě nižší objem nových zakázek. Složka PMI hodnotící úroveň výroby se snížila z květnových 50,4 b. na 46,3 b. v červnu. V meziročním srovnání očekáváme zpomalení růstu průmyslové produkce ze 3,3 % na 0,6 % (WDA). Stejný by měl být i sezonně a kalendářně neočištěný údaj, když letošní červen měl stejný počet pracovních dní jako ten loňský. Za celý letošní rok čekáme pouze skromný růst průmyslové produkce o 1,3 %, a to hlavně díky oživení výroby v první polovině roku.
Nízký spotřebitelský sentiment se promítá v klesajících maloobchodních tržbách
Maloobchodní tržby bez prodejů aut se v červnu pravděpodobně snížily meziměsíčně o 1,6 % po předchozím poklesu o 2,3 %. Záporné znaménko by tak meziměsíční dynamika měla již pátý měsíc v řadě. Od března strmě klesá také spotřebitelský sentiment, který v červenci dosáhl nejnižší úrovně v historii časové řady dostupné od roku 2003. Důvodem je zejména vysoká inflace snižující kupní sílu spotřebitelů, ale i rostoucí obavy ohledně nižšího výkonu ekonomiky či přímo recese a s tím spojených negativních dopadů na finanční situaci domácností. Prodeje automobilů podle našeho odhadu meziměsíčně rostly, oproti květnu však o poznání pomalejším tempem. Pozitivně by nadále mělo působit oživení jejich výroby a dosud nevyřízené objednávky z předchozích měsíců. V souhrnu čekáme, že celkové maloobchodní tržby v červnu klesly meziměsíčně o 1 %. V meziročním srovnání by mělo dojít k prohloubení poklesu celkových tržeb na 7,5 %, v případě tržeb bez prodejů aut pak na 7,7 % (WDA). Za celý letošní rok očekáváme, podobně jako u spotřeby domácností, pokles maloobchodní tržeb bez prodejů aut kolem 2 %.
Inflace se kvůli dražším energiím bude do konce roku držet poblíž 20 %
Očekáváme, že meziměsíční růst spotřebitelských cen v červenci výrazně zrychlil na 2,9 % z červnových 1,6 %. Hlavním důvodem byl strmý nárůst cen energií pro konečné spotřebitele. Na základě již zveřejněných ceníků jednotlivých dodavatelů energií odhadujeme, že se cena elektřiny a plynu pro domácnosti v červenci zvýšila meziměsíčně o zhruba 20 %. Výrazné zdražení energií by se na celkové meziměsíční inflaci mělo podílet přibližně z poloviny. V meziměsíčním růstu nicméně pokračovaly také ceny potravin a pohonných hmot. V případě jádrové inflace čekáme, že nadále docházelo k postupnému zmírňování meziměsíční dynamiky (po sezonním očištění). Ta však i přesto zůstala výrazná. Celková meziroční inflace podle našeho odhadu vzrostla z 17,2 % v červnu na 19,3 % v červenci. Růst spotřebitelských cen se bude pravděpodobně pohybovat poblíž 20 % do konce roku, s vrcholem ve čtvrtém čtvrtletí, a za celý rok by podle naší prognózy měl činit v průměru 16,8 %. V příštím roce očekáváme jeho zmírnění na 11,2 %. Více píšeme v našich nových Ekonomických výhledech zde https://bit.ly/CEOQ322CZ.
ČNB ponechá úrokové sazby na srpnovém zasedání beze změny
Nová bankovní rada vedená guvernérem Michlem podle nás ponechá základní repo sazbu na současných 7 %, v listopadu ji však kvůli vývoji inflace bude muset zvednout o 50 bb. Růst spotřebitelských cen se v posledních měsících nacházel výrazně nad prognózou centrální banky a zároveň i jejím dvouprocentním cílem. Zatímco meziroční inflace v červnu zrychlila na 17,2 %, centrální banka ve své poslední prognóze ze začátku května čekala 15,0 %. Rychlý růst spotřebitelských cen se navíc stále více propisuje do vyšších inflačních očekávání. Podle posledního průzkumu ČNB z června očekávají nefinanční podniky v horizontu jednoho roku inflaci ve výši 9,4 %, v horizontu tří let pak na úrovni 7,1 %. Optimální reakcí by podle nás bylo zvýšit úrokové sazby již na srpnovém zasedání. Podle dosavadních vyjádření představitelů ČNB to však vidíme jako nepravděpodobné. Myslíme si však, že cenový a mzdový vývoj v kombinaci s tlaky na oslabení koruny bankovní radu nakonec stejně donutí ještě jedno další zvýšení udělat. V listopadu by se tak podle nás měla dvoutýdenní repo sazba dostat na 7,5 %, což by měl být zároveň její vrchol. Při takovémto vývoji a díky předchozím výrazným zvýšením úrokových sazeb, spolu s očekávaným útlumem poptávky, by se dynamika jádrové inflace měla postupně snižovat. Další nárůst inflace bude z velké části dán růstem regulovaných cen z důvodu vyšších cen energií pro domácnosti. Na ten však podle nás centrální banka reagovat pravděpodobně nebude. Rizikem je nicméně přeliv těchto vyšších cen do jádrové inflace a inflačních očekávání, což by si vyžádalo výraznější reakci měnové politiky. V souladu se zmírňováním jádrové inflace naše prognóza od začátku příštího roku očekává postupný pokles úrokových sazeb zpět k politicky neutrálním 3 %, kterých by však mělo být dosaženo až ve Q3 24. Zároveň předpokládáme, že ČNB bude nadále pokračovat v intervencích proti oslabující koruně.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?