Teze o kryptoměnách jako formě zajištění proti inflaci padla (1. část)

Ilustrační obrázek | zdroj 123rf.com

Svět kryptoměn se ve druhém čtvrtletí roku 2022 doslova otřásal v základech. Situace pak eskalovala hlavně v červnu, kdy Bitcoin zaznamenal více než 40% pokles své hodnoty a chvíli se obchodoval pod hladinou 18.000 dolarů. Ještě výraznější propad zaznamenalo Ethereum. Tato kryptoměna ztratila v průběhu června dokonce takřka 50 % ze své hodnoty a v jednu chvíli se obchodovala těsně nad úrovní 850 dolarů. 

Kryptografický průmysl nastartoval svůj boom po celosvětové ekonomické krizi, která propukla v roce 2008. V době, kdy vznikla první kryptoměna Bitcoin (rok 2009), o ni slyšeli snad jen ti největší nadšenci, ale rozhodně o ní nepanovalo všeobecné povědomí. Nemusela se tak potýkat s vyšší mírou inflace. Většina dnes známých a nejslibnějších kryptoměn z pohledu inovací a funkcionalit je však ještě mladších. Na trzích existují teprve od roku 2015 jako v případě Etherea, či ještě později. Například kryptoměna Solana vznikla až v roce 2017. 

Žádná kryptoměna se tak za celou dobu své historie nemusela potýkat s tak výraznou inflací, se kterou se potýkají posledních několik měsíců. Díky tomu, že se kryptografický průmysl formoval v období ekonomické kontinuity a udržitelné výši inflace, začaly se objevovat hlasy nadšenců, ale také některých odborníků, že Bitcoin, potažmo jiné kryptoměny mohou být pomyslnou pojistkou proti inflaci. Svá tvrzení opírali právě o skutečnost, že v době ekonomické stability a prosperity inflace, i když malá, znehodnocovala ceny téměř všeho s výjimkou právě kryptoměn, u kterých naopak hodnota rostla. Investoři u kryptoměn vyzdvihovali omezenou nabídku mincí, decentralizované prostředí a spekulativní povahu. Také zmiňovali, že teoreticky nejsou korelovány s akciovým trhem, což je řadí do kategorie investic známých jako "alts" (alternativy) společně s investicemi do výtvarného umění, vína nebo drahých kovů.

Ukazuje se však, že tyto domněnky jsou alespoň v dnešní době liché. Paralelu můžeme spatřovat například ve zlatě. I to je odborníky považováno za uchovatele hodnoty v čase. Co se ale stane, když porovnáte cenu zlata v čase s historickým vývojem inflace? Zjistíte, že zatím co někdy zlato opravdu poskytovalo výborné zajištění proti inflaci, jindy tomu bylo zase úplně naopak. A alespoň vývoj v posledních měsících naznačuje, že stejný scénář může potkávat také kryptoměny.

V posledních měsících pravidelné zvyšování úrokových sazeb centrálními autoritami, přetrvávající vojenský konflikt na Ukrajině a pokračující narušování dodavatelských řetězců se negativně promítá jak do vysoké míry inflace, tak do akciových trhů zejména v případě technologických firem. Čím dál více se tak projevuje provázanost vývoje na akciových trzích s vývojem hodnoty kryptoměn a stírá se mýtus o nedotknutelnosti a zajištění proti inflaci. Kryptotrh v poslední době sleduje tento vývoj zejména proto, že velká část takových investic je "spojena se spekulacemi".

Odborníci předpokládají, že vysoká míra inflace se přeleje i do roku 2023, čemuž odpovídá i postupné predikované zvyšování úrokových sazeb Americkou centrální bankou minimálně do konce letošního roku. S takovým vývojem také souvisí odhady odborníků, kteří se domnívají, že kryptoměny, ač jsou již relativně blízko svému dnu, tak jej ještě přece jen nedosáhly. V případě Bitcoinu dno odhadují v okolí úrovně 10, potažmo 15 tisíc dolarů. V případě Etherea odhadují pokles ke zhruba 500 dolarům. I když v odhadech hladiny dna se ne vždy shodnou, tak v případě dalšího volatilního vývoje na straně kryptoměn jsou za jedno.