Zpráva o právním státu 2022: Komise vydává konkrétní doporučení pro jednotlivé členské státy

Komise dnes zveřejnila třetí výroční zprávu o právním státu. Zpráva přichází v kontextu ruské invaze na Ukrajinu, která zdůraznila význam prosazování demokratických hodnot, lidských práv a právního státu.

Zahrnuje přehled trendů v EU jako celku a obsahuje 27 kapitol týkajících se jednotlivých zemí, které se zabývají vývojem v každém členském státě od července 2021. Jak oznámila předsedkyně von der Leyenová v projevu o stavu Unie v roce 2021, letošní zpráva poprvé obsahuje konkrétní doporučení určená jednotlivých členským státům. Doporučení by měla členské státy podnítit k pokroku v probíhajících nebo plánovaných reformách a pomoci jim určit, kde je zapotřebí zlepšení.

Stejně jako tomu bylo v předchozích vydáních, zpráva zkoumá vývoj ve čtyřech klíčových oblastech právního státu: soudní systémy, protikorupční rámec, pluralita a svoboda sdělovacích prostředků a další institucionální otázky související se systémem brzd a protivah. Zpráva ukazuje, že v mnoha členských státech i nadále probíhají reformy právního státu s cílem řešit problémy zjištěné v předchozích dvou vydáních. Zároveň v některých členských státech přetrvávají systémové problémy.

Zpráva se dále zabývá problémy zjištěnými v předchozích zprávách, prohlubuje hodnocení Komise a obsahuje připomínky rovněž k takovým otázkám, jako jsou veřejnoprávní sdělovací prostředky, používání špionážního softwaru nebo provádění rozsudků Evropského soudu pro lidská práva.

Hlavní zjištění a doporučení

Reformy soudnictví

Reformy soudnictví byly v minulém roce i nadále prioritou politického programu. Mnoho členských států zahájilo důležité reformy s cílem posílit nezávislost soudnictví, například reformy složení a pravomocí rad pro justici, lepší postupy jmenování soudců nebo posílení autonomie státních zastupitelství. Členské státy rovněž zavedly opatření zaměřená na zlepšení účinnosti a kvality soudnictví, jako je další digitalizace systémů soudnictví a usnadnění přístupu ke spravedlnosti.

V několika členských státech zároveň přetrvávají strukturální problémy, pokud jde o nezávislost soudnictví. V některých členských státech je problematické jmenování do vyšších soudů a do funkcí předsedů soudů. Jiné státy se potýkají s problémy ohledně nezávislosti či autonomie státních zastupitelství a ohledně disciplinárních řízení, jež jsou zneužívána k omezování nezávislosti soudnictví.

V zájmu řešení těchto otázek podporují doporučení Komise například větší zapojení soudnictví do postupů jmenování, větší autonomii státních zastupitelství a to, aby členské státy poskytovaly soudním systémům odpovídající zdroje.

Protikorupční rámce

EU je i nadále jedním z nejméně zkorumpovaných regionů na světě. Od července 2021 přijalo mnoho členských států nové protikorupční strategie, zrevidovalo ty stávající nebo tento proces právě probíhá. Několik členských států uvedlo stávající rámce do souladu s mezinárodními protikorupčními normami a právem EU. Většina členských států má zavedeny rozsáhlé právní předpisy, které systému trestního soudnictví poskytují nezbytné nástroje pro boj proti korupci. Mnoho členských států přijalo opatření ke zvýšení kapacity orgánů činných v trestním řízení odpovědných za boj proti korupci prostřednictvím dodatečných zdrojů nebo odborné přípravy.

Korupce je však pro občany EU i nadále vážným problémem. Průzkum Eurobarometr o korupci z roku 2022 například ukazuje, že 68 % z nich se domnívá, že korupce je v jejich zemi rozšířená. V některých členských státech jsou vyšetřování a stíhání případů korupce zdlouhavá a rozsudky stále nebyly vyneseny, zejména v případech na vysoké úrovni. Ve všech členských státech se na úředníky veřejné správy vztahují povinnosti týkající se majetkových přiznání a zveřejňování zájmů, tyto povinnosti se však liší co do rozsahu, transparentnosti a dostupnosti zveřejněných informací, jakož i z hlediska úrovně a účinnosti jejich ověřování a vymáhání.

Pokud jde o protikorupční rámce, Komise vydala doporučení týkající se posílení preventivních rámců, například pokud jde o pravidla týkající se lobbování a střetu zájmů a zajištění účinného vyšetřování a stíhání případů korupce.

Svoboda a pluralita médií

Pandemie COVID-19 i ruská válka proti Ukrajině prokázaly klíčovou úlohu novinářů při ověřování faktů a informování občanů. Několik členských států na základě nedávných iniciativ Komise přijalo, posílilo nebo zvažuje opatření ke zlepšení bezpečnosti a pracovních podmínek novinářů. Od poslední zprávy vyvinulo několik členských států úsilí o zlepšení transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků. Přetrvávají obavy ohledně nedostatečné transparentnosti při šíření státní reklamy, střetu zájmů a překážek souvisejících s přístupem k veřejným dokumentům – jedná se o některé z důležitých otázek zdůrazněných ve zprávě a je třeba jim věnovat pozornost.

Zpráva se poprvé zabývá rovněž veřejnoprávními sdělovacími prostředky a uznává jejich zvláštní úlohu pro společnost a demokracii. Jsou zapotřebí záruky, které zajistí, aby byla chráněna nezávislost veřejnoprávních sdělovacích prostředků, aby veřejné financování bylo přiměřené a nebylo využíváno k vyvíjení politického tlaku na tyto sdělovací prostředky, jak je uvedeno v evropských normách.

Zjištění zprávy vycházejí z řady zdrojů, včetně nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků (MPM 2022), platformy Rady Evropy na podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a platformy Mapping Media Freedom.

Komise vydala řadu doporučení, která se týkají mimo jiné transparentního a spravedlivého přidělování státní reklamy, nezávislého řízení veřejnoprávních sdělovacích prostředků a opatření ke zlepšení bezpečnosti novinářů. Připravovaný zákon o svobodě sdělovacích prostředků se zaměří na řešení několika otázek uvedených ve zprávách o právním státu.

Institucionální brzdy a protiváhy

Členské státy nadále zlepšovaly kvalitu svých legislativních procesů, což je trend zaznamenaný ve zprávách o právním státu z let 2020 a 2021. Ústavní soudy i nadále hrají klíčovou úlohu v systému brzd a protivah, včetně dohledu nad nouzovými opatřeními, jakož i v dalších oblastech, jako jsou volby. V některých členských státech došlo k dalšímu posílení postavení institucí pro lidská práva, veřejných ochránců práv a dalších nezávislých orgánů. Ve většině členských států existuje příznivé a podpůrné prostředí pro občanskou společnost.

V některých členských státech však stále neexistuje formální rámec pro konzultace se zúčastněnými stranami, což je znepokojivé, a organizace občanské společnosti se nadále potýkají s problémy, jako jsou otázky financování, negativní narativy a omezování jejich pracovního prostoru. Zpráva se poprvé zabývá také tím, jak členské státy provádějí rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Zpráva se rovněž zabývá reakcemi systému brzd a protivah členských států na používání špionážního softwaru. Použití těchto nástrojů souvisí s národní bezpečností, ale mělo by podléhat vnitrostátním systémům brzd a protivah.

Za účelem řešení některých z těchto problémů vydala Komise doporučení týkající se například zapojení zúčastněných stran do legislativního procesu, zřízení a fungování akreditovaných vnitrostátních institucí pro lidská práva a zajištění otevřeného operačního rámce pro občanskou společnost.

Vyjádření členů Komise:

Místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová k tomu uvedla: „Právní stát je základem demokracie. Válka Ruska na Ukrajině je dalším připomenutím významu naší práce na podpoře a prosazování právního státu v EU i mimo ni. Letošní zpráva ukazuje, že diskuse o právním státu v Evropě nese ovoce, neboť členské státy dosahují zlepšení a otázky právního státu řeší. V některých členských státech bohužel přetrvávají obavy, zejména pokud jde o nezávislost soudnictví. Zpráva se rovněž poprvé zabývá veřejnoprávními sdělovacími prostředky. Jsou zapotřebí rozsáhlejší záruky, které zajistí, aby byla chráněna nezávislost veřejnoprávních sdělovacích prostředků, aby veřejné financování bylo přiměřené a nebylo využíváno k vyvíjení politického tlaku na tyto sdělovací prostředky. Dnes se posouváme o další krok vpřed a doporučujeme, jak zlepšit situaci v oblasti právního státu v celé EU. Vyzývám členské státy, aby se těmito doporučeními řídily, začaly o věci vážně diskutovat a jednaly.“

Komisař pro spravedlnost Didier Reynders svou kolegyni doplnil: „Nevyprovokovaná a neodůvodněná ruská vojenská agrese proti Ukrajině ukazuje, že ochrana a prosazování právního státu je důležitější než kdy jindy. EU zůstane důvěryhodná pouze tehdy, budeme-li prosazovat právní stát doma a budeme-li i nadále posilovat kulturu právního státu. Jsem rád, že naše zpráva přispívá k dosažení tohoto cíle. Přispívá k prosazování důležitých reforem v členských státech. Dnes podáváme nejen zprávu o stavu právního státu, ale doporučujeme také konstruktivní způsoby, jak přispět ke zlepšení systémů soudnictví, zintenzívnit boj proti korupci a zajistit svobodné a nezávislé sdělovací prostředky a silný systém brzd a protivah.“

Další postup

Komise nyní vyzývá Evropský parlament a Radu, aby na základě této zprávy pokračovaly v obecných diskusích a diskusích týkajících se jednotlivých zemí. Vyzývá rovněž vnitrostátní parlamenty a další klíčové aktéry, včetně občanské společnosti, aby pokračovali v dialogu o právním státu na národní úrovni. Komise v neposlední řadě vyzývá členské státy, aby řešily problémy uvedené ve zprávě, a je připravena pomoci jim v jejich úsilí, mimo jiné o provedení doporučení.

Souvislosti

Právní stát je pro všechny občany i podniky v EU naprosto zásadní, neboť zaručuje základní práva a hodnoty, zajišťuje uplatňování práva EU a podporuje podnikatelské prostředí příznivé pro investice. Je jednou ze základních hodnot, na nichž je EU postavena.

Výroční zpráva o právním státu je výsledkem úzkého dialogu s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami, přičemž jsou objektivně a nestranně zahrnuty všechny členské státy a zkoumány stejné problémy. Kvalitativní posouzení, které Komise provádí, se zaměřuje na významný vývoj od přijetí druhé výroční zprávy o právním státu v červenci 2021 a zajišťuje soudržný přístup tím, že na všechny členské státy uplatňuje stejnou metodiku, přičemž zůstává úměrné vývoji. Hodnocení obsažená v kapitolách o jednotlivých zemích byla vypracována podle působnosti a metodiky aktualizované na základě jednání s členskými státy.

Zpráva je ústředním bodem evropského mechanismu právního státu. Tento mechanismus je koncipován jako roční cyklus na podporu právního státu a předcházení vzniku nebo prohlubování problémů. Cílem mechanismu je prevence. Jedná se o samostatný nástroj oddělený od ostatních nástrojů EU na podporu právního státu, který doplňuje, avšak nenahrazuje mechanismy zakotvené ve Smlouvě, kterými EU může reagovat na závažnější problémy týkající se právního státu v členských státech. Mezi tyto nástroje patří i řízení o nesplnění povinnosti a postup na ochranu základních hodnot Unie podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii.

Třetí vydání zprávy představuje další krok v investicích Komise do právního státu a obsahuje konkrétní doporučení pro všechny členské státy. Doporučení byla vypracována na základě hodnocení v kapitolách týkajících se jednotlivých zemí a dialogu s členskými státy a při plném dodržování zásady rovného zacházení. Při vydávání doporučení věnovala Komise velkou pozornost jejich zaměření a zakotvení v evropských normách a zohlednění vnitrostátních právních systémů. Kromě toho je zajištěn soulad a součinnost s dalšími procesy, jako je evropský semestr, mechanismus rozpočtové podmíněnosti a facilita na podporu oživení a odolnosti. Další vydání zprávy o právním státu se budou zabývat kroky navazujícími na doporučení. Doporučení je třeba číst společně s hodnoceními v kapitolách týkajících se jednotlivých zemí, která se týkají konkrétních problémů a mají členským státům pomoci přijímat opatření k jejich řešení.

Problémy v oblasti svobody a plurality sdělovacích prostředků zjištěné v předchozích zprávách o právním státu vedly k několika nedávným iniciativám EU, včetně doporučení týkajícího se bezpečnosti novinářů a opatření k řešení zneužívajících soudních řízení proti účasti veřejnosti. Komise pracuje na návrhu evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků.

Další informace

Zpráva o právním státu 2022 – situace v oblasti právního státu v Evropské unii

Zpráva o právním státu 2022 – doporučení

Zpráva o právním státu 2022 – kapitoly o jednotlivých zemích

Zpráva o právním státu 2022 – shrnutí kapitol o jednotlivých zemích a doporučení

Zpráva o právním státu 2022 – metodika

Zpráva o právním státu 2022 – dotazník

Evropský mechanismus právního státu – informativní přehled

Soubor nástrojů EU na podporu právního státu – informativní přehled

Zpráva o právním státu 2022 – otázky a odpovědi

Eurobarometr o korupci zachycující vnímání a zkušenosti občanů

Eurobarometr o postojích podniků ke korupci v EU