Inflační šok pokračuje…a zdaleka nekončí

V meziročním vyjádření inflace zrychlila z květnových 16 % na 17,2 %.

Ani červen nepřinesl úlevu od inflačního šoku, který dále tvrdě dopadá na českou ekonomiku. Dle dnes zveřejněných údajů spotřebitelské ceny znovu rychle rostly – meziměsíčně o 1,6 %, což je mírné zvolnění oproti 1,8 % v květnu. V meziročním vyjádření pak inflace zrychlila z květnových 16 % na 17,2 %. Inflační vývoj tak skončil v souladu s naším očekáváním, mírně však překonal očekávání trhu (17,1 %). ČNB ve své květnové prognóze předpokládá růst spotřebitelských cen o 15 %. Cenový růst zůstal i v červnu rozprostřený napříč jednotlivými položkami spotřebního koše. Za meziměsíčním růstem cen stály v prvé řadě náklady spojené s bydlením (včetně energií), které se zvýšily o 1,8 %, a také potraviny, jež zdražily o 2,2 %. Ve svižném cenovém růstu pokračovaly také pohonné hmoty, respektive náklady spojené s dopravou (1,8 % meziměsíčně) a s nástupem letní sezóny i kategorie rekreace a kultura (3,2 % meziměsíčně). Z pohledu příspěvku k meziroční inflaci hrají stále prim náklady na bydlení, včetně drahých energií, které v červnu obstaraly přibližně třetinu cenového růstu (5,9 p.b.). Významnou roli hraje nadále také doprava (2,5 p.b.) a ve stále větší míře i potraviny (3,2 p.b.), přičemž v obou případech jde o reflexi překotného vývoje na globálních komoditních trzích. Navzdory dalšímu zrychlení inflace máme její vrchol stále před sebou. Vzhledem k vývoji na mezinárodních energetických trzích, který se teprve v plné míře bude propisovat do dražších maloobchodních cen plynu, elektřiny a tepla, je pravděpodobné, že ještě v letních měsících vystoupá spotřebitelská inflace k 20 %. Ostatně, v červenci již došlo k dalšímu – a dle našeho názoru nikoli k poslednímu – prudkému zdražení elektřiny a plynu pro domácnosti i firmy ze strany nejvýznamnějších distributorů. Ani ve zbytku tohoto roku se navíc nedočkáme výraznější inflační úlevy. Růst spotřebitelských cen by měl setrvat na vysokých úrovních okolo 20 %, neboť svižně zdražující energie budou zcela eliminovat efekt vyšší srovnávací základy z druhé poloviny minulého roku. Za celý letošní rok tak ve výsledku počítáme s průměrnou inflaci zhruba 17 %, avšak nejistota ohledně současných inflačních odhadů zůstává enormní. Rizika jsou navíc stále vychýlena směrem k ještě silnějším cenovým tlakům, zejména pokud by mělo dojít k dalším otřesům na trhu s plynem. Z pohledu ČNB je pokračující růst spotřebitelských cen (nad její vlastní prognózu), v kombinaci se slabší korunou a hrozbou neukotvených inflačních očekávání vážným pro-inflačním rizikem. Odborný aparát proto bude velmi pravděpodobně v srpnu navrhovat další razantní růst úrokových sazeb. Obměna bankovní rady a nejasné pozice třech nových centrálních bankéřů nicméně vnáší do rozhodování o sazbách vysokou míru nejistoty. Pokud by se ČNB rozhodla dále sazby nezvyšovat, pak lze čekat ještě významnější tlak na korunu a potřebu agresivnějších intervencí ze strany centrální banky. A vzhledem k tomu, jak rychle dochází v posledních týdnech k poklesu devizových rezerv, máme nemalé pochybnosti, nakolik by byla politika stabilních sazeb – při předpokládaném nepříznivém inflačním vývoji – udržitelná.