EU, zaměstnanost a sociální věci v červnu 2022 - nový právní předpis o minimálních mzdách, zlepšení genderové vyváženosti, závěry o právech dítěte

Instituce se dohodly na novém právním předpisu o minimálních mzdách, Instituce se dohodly na zlepšení genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech společností, Rada přijala závěry o právech dítěte

• Minimální mzdy v EU mají být přiměřené, dohodly se instituce
• Rada i EP požadují genderovou vyváženost v kótovaných společnostech
• Rada se zaměřila na práva dítěte v krizových a mimořádných situacích

Krátce…

Instituce se dohodly na novém právním předpisu o minimálních mzdách

• Rada a EP dosáhly předběžné dohody o novém právním předpisu EU o stanovení minimálních mezd.
• Návrh směrnice má stanovit postupy, jejichž cílem je zajistit přiměřenou úroveň minimálních mezd, podpořit kolektivní vyjednávání o stanovování mezd a zlepšit účinný přístup pracovníků k ochraně formou minimální mzdy na základě vnitrostátního práva.

Rada a EP 7. 6. 2022 dosáhly předběžné politické dohody o návrhu směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU. Jakmile bude tento nový právní předpis s konečnou platností přijat, má podpořit přiměřenost zákonných minimálních mezd a přispět tak k dosažení důstojných pracovních a životních podmínek evropských zaměstnanců. Navrhovaná směrnice má stanovovat postupy, jejichž cílem je zajistit přiměřenou úroveň minimálních mezd, podpořit kolektivní vyjednávání o stanovování mezd a zlepšit účinný přístup pracovníků k ochraně formou minimální mzdy na základě vnitrostátního práva, např. formou zákonné minimální mzdy nebo formou mezd stanovených na základě kolektivních smluv. Komise předložila návrh v říjnu 2020 (více v příspěvku „Komise navrhla minimální mzdy pro pracovníky ve všech členských státech”, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2020). Rada se dohodla na svém postoji v prosinci 2021, EP přijal mandát k jednání v listopadu 2021 (více v příspěvku „Rada se dohodla na mandátu k jednání o rámci EU pro přiměřené minimální mzdy”, Zaměstnanost a sociální věci v prosinci 2021). Od začátku ledna 2022 proběhlo mezi Radou a EP 8 kol jednání. Od členských států, které minimální mzdy uplatňují, se požaduje, aby zavedly procesní rámec pro stanovení a aktualizaci těchto minimálních mezd na základě souboru jasných kritérií. Rada a EP se dohodly, že aktualizace zákonných minimálních mezd se mají provádět nejméně každé 2 roky (nebo maximálně každé 4 roky v případě zemí, které používají mechanismus automatické indexace). Do postupů stanovování a aktualizace minimálních mezd budou muset být zapojeni sociální partneři. Vzhledem k tomu, že kolektivní vyjednávání o stanovování mezd je důležitým nástrojem k zajištění toho, aby pracovníkům byly vypláceny přiměřené minimální mzdy, je cílem směrnice rozšířit okruh pracovníků, na něž se kolektivní vyjednávání vztahuje. Proto se spolunormotvůrci dohodli, že by země měly podporovat posilování schopnosti sociálních partnerů zapojit se do kolektivního vyjednávání, a to i formou ochrany zástupců pracovníků. Předběžná dohoda mezi Radou a EP předpokládá, že členské státy s mírou rozšíření kolektivního vyjednávání pod 80 % by měly vypracovat akční plán na jeho podporu. Rada a EP se rovněž dohodly na řadě opatření ke zlepšení účinného přístupu pracovníků k ochraně formou minimální mzdy. Tato opatření zahrnují kontroly prováděné inspektoráty práce, snadno dostupné informace o ochraně formou minimální mzdy a rozvoj schopnosti donucovacích orgánů aktivně se zaměřovat na zaměstnavatele, kteří nedodržují předpisy. Po tomto potvrzení bude následovat formální hlasování v Radě i v EP. Na provedení směrnice ve vnitrostátních právních předpisech mají mít členské státy 2 roky.

Instituce se dohodly na zlepšení genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech společností

• Rada a EP dosáhly předběžné politické dohody ohledně nového právního předpisu EU, který podporuje vyváženější genderové zastoupení v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností.
• Rada a EP dohodly, že by kotované společnosti měly usilovat o to, že do roku 2026 nejméně 40 % pozic členů dozorčí rady a nevýkonných členů správní rady budou zastávat osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví.

Rada a EP 7. 6. 2022 dosáhly předběžné politické dohody ohledně nového právního předpisu EU, který podporuje vyváženější genderové zastoupení v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností. Na zasedání Rady konaném v březnu 2022 dosáhli ministři práce a sociálních věcí obecného přístupu, který otevřel cestu k zahájení jednání s EP. V rámci celé EU byl posledních 10 letech zaznamenán určitý pokrok, pokud jde o rovnost v řídících a dozorčích orgánech. Dosažený pokrok však není rovnoměrný. V říjnu 2021 tvořily ženy v průměru pouze 30,6 % (oproti 10,3 % v roce 2011) členů řídících a dozorčích orgánů a jen v 8,5 % (oproti 3 % v roce 2011) byly předsedajícími těchto orgánů. Rada a EP se proto dohodly, že by kotované společnosti měly usilovat o to, že do roku 2026 nejméně 40 % pozic členů dozorčí rady a nevýkonných členů správní rady budou zastávat osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví. Pokud se členské státy rozhodnou uplatňovat nová pravidla jak na členy představenstva / výkonné členy správní rady, tak i na členy dozorčí rady / nevýkonné členy správní rady, cílem do roku 2026 by bylo dosáhnout hodnoty 33 % na všech pozicích v řídících a dozorčích orgánech. V členských státech, které těchto cílů nedosáhnou, budu společnosti muset k zajištění nápravy této situace zavést transparentní postupy pro výběr a jmenování členů řídících a dozorčích orgánů, jako je srovnávací posouzení jednotlivých uchazečů na základě jasných a neutrálně formulovaných kritérií. Země, která před vstupem dané směrnice v platnost dosáhla pokroku blížícího se stanoveným cílům nebo zavedla stejně účinné právní předpisy, může uplatňování požadavků směrnice týkajících se postupu jmenování nebo výběru odložit. Podle zástupců Rady a EP bylo prokázáno, že vyváženější řídící a dozorčí orgány činí lepší rozhodnutí. Rovněž se očekává, že větší zastoupení žen na pozicích, kde se rozhoduje o ekonomických otázkách, posílí genderovou rovnost v podnicích a v obecné rovině i v celé společnosti.

Rada přijala závěry o právech dítěte

• Rada přijala závěry o Strategii EU pro práva dítěte se zaměřením zejména na ochranu práv dětí v krizových nebo mimořádných situacích.
• Rada konstatovala, že v kontextu válečné agrese Ruska vůči Ukrajině je zapotřebí chránit děti, jež jsou vystaveny válečným konfliktům a jejich důsledkům, a to především před odvody do armády, před obchodováním s lidmi, nelegálním osvojováním, pohlavním vykořisťováním a před jejich odloučením od rodiny.

Rada 9. 6. 2022 přijala závěry o Strategii EU pro práva dítěte se zaměřením zejména na ochranu práv dětí v krizových nebo mimořádných situacích. Rada konstatovala, že v kontextu válečné agrese Ruska vůči Ukrajině je zapotřebí chránit děti, jež jsou vystaveny válečným konfliktům a jejich důsledkům, a to především před odvody do armády, před obchodováním s lidmi, nelegálním osvojováním, pohlavním vykořisťováním a před jejich odloučením od rodiny. Rada vyzývá členské státy, aby zlepšily ochranu dětí v mimořádných situacích, mimo jiné tím, že mají: (1) zavést postupy přijímání, jimiž se zajistí ochranné ubytování uzpůsobené potřebám dětí, zaručí jejich tělesné a duševní zdraví i přístup k základním službám, (2) poskytnout pomoc dětem bez doprovodu, mimo jiné prostřednictvím urychleného jmenování poručníka či opatrovníka nebo vhodného zástupce, (3) posílit politiky zaměřené na potírání obchodování s dětmi, vymezit strategie pro identifikaci obětí obchodování s lidmi a zvýší povědomí dětí a jejich rodin o rizicích vykořisťování, (4) zajistit, aby mimořádných situací nebylo využíváno pro účely poručnictví či opatrovnictví dětí, a zejména aby během ozbrojených konfliktů nedocházelo k adopcím. Závěry se rovněž týkají strategie EU v oblasti práv dítěte v obecnějším měřítku. Rada zejména vyzývá členské státy, aby vypracovaly komplexní politiky umožňující naplňovat práva všech dětí bez jakékoli diskriminace, zvýšily své úsilí v oblasti předcházení všem formám násilí páchaného na dětech a boje proti nim, posílily soudní systémy za účelem zajištění jejich souladu s právy dětí a aby nabízely dětem více příležitostí, aby mohly být odpovědnými a odolnými členy digitální společnosti.