Rozvoj kvantových technologií je pro Japonsko prioritou. Láká i vědce z EU

03.07.2022 / 10:26 | Aktualizováno: 10.07.2022 / 07:10

V květnu 2022 japonský kvantový superpočítač Fugaku ztratil po dvou letech pozici nejrychlejšího počítače na světě, když jej překonal superpočítač v americké Oak Ridge National Laboratory. Ztráta světového prvenství ale nemění nic na tom, že pro Japonsko jsou kvantové technologie jedním z hlavních oborů budoucnosti. Jejich rozvoji věnuje značné zdroje v intenzivní globální konkurenci v oborech kvantových počítačů a kvantové kryptografie s cílem mít do roku 2030 deset milionů uživatelů těchto technologií.

Položení základů výzkumné kvantové infrastruktury

Japonská vláda v roce 2020 vypracovala inovační strategii pro kvantové technologie zaměřenou na podporu základního výzkumu ve vědeckých centrech nebo na univerzitách. Tomu odpovídalo i následné založení několika výzkumných center kvantových technologií v čele s Quantum Technology Innovation Headquarters v Ústavu pro fyzikální a chemický výzkum (RIKEN). Jejich aktivity se soustřeďují nejen na společné projekty s vládními institucemi a firmami, ale také na mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji.

Hlavní tematické oblasti rozvíjené v konkrétních výzkumných centrech jsou následující: kvantový software (Univerzita Ósaka), kvantová zařízení (AIST), kvantové bezpečnostní sítě (NICT), kvantové počítače (RIKEN), kvantové materiály (NIMS), kvantové senzory (Tokijský technologický institut), kvantová biotechnologie (QST), a kvantové počítačové aplikace (Tokijská univerzita). Nové středisko má ještě vzniknout na okinawském Institute of Science and Technology Graduate University, které se bude zaměřovat na rozvíjení mezinárodních projektů.

Rostoucí důležitosti z pohledu vlády také odpovídá zvyšující se rozpočet pro kvantové technologie. Za fiskální rok 2019 vláda vyčlenila 16 miliard JPY, po vyhlášení kvantové strategie to bylo za rok 2020 33 miliard JPY a v roce 2021 35,2 miliard JPY. Letošní rozpočet dokonce dosáhl cca 80 miliard JPY, tedy více než dvojnásobné částky než v minulém roce. Trend bude určitě pokračovat, protože i pro nového premiéra Fumio Kišidu jsou kvantové technologie jedním z pěti prioritních technologických odvětví, které zasluhují podporu státu i z důvodů národní bezpečnosti.

Možnosti mezinárodní spolupráce

I přes rostoucí investice a současné úspěchy však začíná Japonsko zaostávat za svými hlavními konkurenty – Čínou a Spojenými státy, ze kterých pochází nejvíce patentů souvisejících s kvantovými technologiemi. I proto Japonsko uvažuje o užší spolupráci ve vývoji kvantových počítačů s evropskými státy, což může otevírat příležitosti i pro české výzkumné subjekty.

Napomoci by tomu mělo i Digitální partnerství, které uzavřely Evropská unie a Japonsko v květnu tohoto roku. Obě strany odsouhlasily podporu výměny výzkumníků v této oblasti, vč. snadnějšího přístupu do výzkumných infrastruktur druhé strany, především co se týče přístupu a využívání superpočítačů v EU a v Japonsku.

Další možnou platformou pro spolupráci je japonský program na podporu průlomových technologií Moonshot. Ten je za jistých podmínek otevřen i vědecké spolupráci se zahraničními partnery a jedním z jeho hlavních cílů je „vyvinutí univerzálního kvantového počítače, který způsobí revoluci v ekonomice, průmyslu a bezpečnosti do roku 2050“. Možnosti se otevírají i pro start-upovou spolupráci, pro kterou nyní japonské instituce připravují lepší podmínky, aby se omezila závislost na amerických technologiích.

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Tokiu