Finální odhad českého HDP potvrdí svižný růst ekonomiky na začátku roku (Ranní zpráva z finančního trhu)

Konečný odhad českého HDP za Q1 22 by měl přinést pouze potvrzení mezičtvrtletního růstu ekonomiky o 0,9 %. Francouzská inflace v červnu pravděpodobně dále vzrostla z 5,8 % na meziročních 6,5 %. Ta španělská včera výrazně předčila odhady a zrychlila na 10 %, zatímco růst spotřebitelských cen v Německu zpomalil vlivem administrativních opatření. Evropský trh práce bude nadále vysílat známky přehřívání. Německá míra nezaměstnanosti podle nás v červnu klesla na 4,9 % a ukazatel za celou eurozónu v květnu pravděpodobně setrval na 6,8 % Maďarská centrální banka by dnes měla zvýšit týdenní depozitní sazbu o 50 bb na 7,75 %.

Zajímavé budou statistiky o míře úspor a ziskovosti podniků

Konečný odhad vývoje tuzemského HDP za první čtvrtletí pravděpodobně pouze potvrdí mezičtvrtletní růst ekonomiky o 0,9 %. Již také víme, že hlavním zdrojem tohoto růstu byly fixní investice a čistý vývoz, zatímco spotřeba domácností již druhý kvartál v řadě klesala. Zveřejněny budou také sektorové účty. Zde bude zajímavé sledovat zejména míru úspor domácností, ukazatel ziskovosti podnikatelského sektoru, a také strukturu fixních investic (veřejné vs soukromé).

Ze zahraničních dat zaujmou především další statistiky o vývoji evropské inflace, či data o tamní nezaměstnanosti. Inflace ve Francii podle našeho odhadu v červnu dále akcelerovala v meziročním harmonizovaném vyjádření z 5,8 % na 6,5 %. Německý trh práce byl i v červnu významně napjatý, navzdory negativním dopadům plynoucím z vysoké inflace a války na Ukrajině. Registrovaná míra nezaměstnanosti podle nás klesla z 5,0 % na 4,9 %. Nezaměstnanost v Německu je tak na historicky nejnižších hodnotách, kterých dosahovala v roce 2019 před vypuknutím pandemie. To bude tlačit mzdy výrazně směrem vzhůru, což potvrzují i požadavky německých odborů. Relativně napjatý je však trh práce v celé eurozóně. Údaj za květen by měl ukázat na stagnaci míry nezaměstnanosti na úrovni 6,8 %, což je nejnižší úroveň od vzniku evropské měnové unie.

Maďarská centrální banka v úterý zvýšila základní úrokovou sazbu o výrazných 185 bb na 7,25 % a dnes na řadu pravděpodobně přijde týdenní depozitní sazba. Viceguvernér Virag na úterní tiskové konferenci předznamenal, že by se mělo jednat o zvýšení o 50 bb na 7,75 %. Následně by se týdenní depozitní sazba měla vyvíjet v souladu s tou základní.

Silné inflační tlaky trvají a důvěra spotřebitelů klesá

Inflace ve Španělsku překvapila výrazně vyšším nárůstem, zatímco ta německá byla vlivem administrativních opatření nižší, než se čekalo. Růst spotřebitelských cen ve Španělsku v meziročním harmonizovaném vyjádření zrychlil z květnových 8,5 % na 10,0 % v červnu, když analytici v průměru očekávali pouze 8,7 %. Mimo pokračujícího zdražování energií a potravin došlo ve čtvrté největší ekonomice eurozóny k dalšímu zrychlení jádrové inflace, a to z 4,9 % na meziročních 5,5 %. V Německu meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil, v harmonizovaném vyjádření z 8,7 % v květnu na 8,2 % v červnu. Analytici přitom v průměru čekali inflaci ve výši 8,8 %. Důvodem překvapivého poklesu je pravděpodobně vyšší dopad administrativních opatření na konečné spotřebitelské ceny, než s jakým se obecně počítalo. Německá vláda s cílem zmírnit dopady vysoké inflace totiž přistoupila k řadě opatření. Příkladem těch s přímým dopadem do vývoje spotřebitelských cen je výrazné snížení cen veřejné dopravy či snížení daní na pohonné hmoty. Obě tato opatření začala platit právě od června a v platnosti by měla zůstat nejméně do konce srpna. Od července navíc vejde v platnost opatření německé vlády odpouštějící poplatek na obnovitelné zdroje energie, což by mělo snížit cenu elektřiny pro spotřebitele. V roce příštím by pak měla začít platit právní úprava, která tento poplatek pro německé spotřebitele zruší natrvalo. Červnová inflace za celou eurozónu bude zveřejněna v pátek.

Důvěra v ekonomiku eurozóny v červnu klesla, oproti očekávání byl však pokles mírnější. Indikátor celkového ekonomického sentimentu se snížil ze 105 b. na 104 b., zatímco se čekalo 103 b. Pokles se nicméně týkal pouze spotřebitelů, kteří čelí vlně silného zdražování. Jejich důvěra v červnu dále klesla na dosah historických mimin ze začátku pandemie. V případě podnikatelů v průmyslu a službách důvěra mírně vzrostla, když se čekal v obou případech pokles.

Obchodování na devizových trzích se včera neslo v relativně poklidném duchu. Dolar oproti euru nepatrně posílil k 1,048 USD/EUR. Diskuse vrcholných představitelů světové měnové politiky na výroční konferenci ECB v Sintře v podstatě nic nového nepřinesla. Koruna se nadále pohybovala poblíž 24,74 CZK/EUR, polský zlotý a maďarský forint vůči euru mírně posílily.