Sentiment indikátory potvrdí obavy o růst ekonomiky eurozóny (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní předstihové indikátory pouze podpoří současnou více holubičí rétoriku ECB, která často zmiňuje slabé růstové vyhlídky eurozóny a rizika pro oslabení tamní ekonomiky, které by se propsalo do nižší inflace. Indikátory sentimentu nicméně v poslední době mírně přeceňují slabost ekonomiky. Včerejší makroekonomický kalendář toho příliš nepřinesl, zásadní událostí tak bylo zveřejnění našich nových a v letošním roce posledních Ekonomických výhledů, které najdete zde: https://bit.ly/CEO_4Q24_CZ.

Indikátory sentimentu potvrdí růstové trápení eurozóny.

Slabý výkon ekonomiky eurozóny, který přispěl ke zvýšení sázek na vyšší míru uvolnění měnové politiky ECB, podle nás dnes potvrdí PMI. Ty v eurozóně dle našich odhadů zůstaly v říjnu víceméně poblíž svých zářijových hodnot, které dokumentují slabý růst. Předstihové indikátory jsou ovšem v poslední době až příliš pesimistické, když přeceňují slabost ekonomické aktivity. Tvrdá data z reálné ekonomiky jsou sice stále vcelku slabá, nicméně jsou příznivější, než by naznačovaly ukazatele sentimentu. Celkově za eurozónu podle nás PMI ve zpracovatelském průmyslu oproti září nepatrně klesl o 0,1 b. na 45 b. a výrazněji ve službách o 0,3 b. na 51,2 b. To by kompozitní index stáhlo ještě více pod 50bodovou hranici, kterou v září poprvé od Q1 24 pokořil směrem dolů. V Německu by sice PMI z průmyslu měl mírně vzrůst na 40,8 b., stále ale bude poblíž své nejnižší hodnoty od loňského září. Obecně to nenaznačuje jednoznačný obrat k lepšímu a oživení tamní průmyslové výroby v letošním závěrečném čtvrtletí. A to i přestože samotný srpnový údaj průmyslové produkce v Německu překvapil výrazně pozitivně nárůstem o 2,9 % m/m. Pokračující útlum německého průmyslu by měl zároveň omezit potenciál citelnějšího oživení toho českého a potažmo celé domácí ekonomiky.

Tuzemský konjunkturální průzkum by měl potvrdit relativně utlumenou náladu jak u spotřebitelů, tak i u podnikatelů, jak naznačuje tržní konsensus. Spotřebitelská nálada by podle nás měla zůstat pod svým dlouhodobým průměrem a oproti září klesnout na 96,9 b. v říjnu. Oživení spotřebitelské poptávky tak zřejmě stále postrádá silnější dynamiku.

Další holubičí rétorika z ECB.

Včerejší smršť vyjádření představitelů ECB nabídla zajímavou směs názorů. Vyjádření ale obecně následovala podobnou holubičí linii. Ta vyzdvihuje příznivou dezinflaci a zvýšené šance na udržitelné dosažení 2% inflačního cíle v blízké době. Centrální bankéři zároveň zmiňují slabé signály z ekonomiky, přičemž utlumená ekonomika by volala po úpravě kadence či počtu snížení úrokových sazeb. P. Lane na půdě MMF ale také zmínil proinflační rizika ve formě stále poměrně vysokého růstu mezd a zároveň dodal, že dramatické oslabení ekonomiky eurozóny není příliš pravděpodobné. F. Panetta na druhou stranu nevyloučil, že by kombinace nízké inflace a slabé ekonomiky dále tlačila na snižování sazeb až pod odhadovanou neutrální úroveň, když inflace zřejmě dosáhne 2 % (udržitelně) dříve než na konci příštího roku, jak předpokládala zářijová projekce ECB. Centrální bankéři ECB ale nadále trvají na přístupu založeném na příchozích datech a pro prosincové zasedání si nechávají všechny možnosti otevřené.

Podle finančního trhu je na prosincovém zasedání ECB možností i 50bodový cut, když již zaceňuje pokles současné sazby o zhruba 32 bb. V příštím roce pak očekává pokles sazeb ECB pod 2 %, což je zřejmě právě v souvislosti se slabými signály z tamní ekonomiky. Náš pohled na ekonomiku eurozóny a další kroky ECB najdete v nových Ekonomických výhledech zde: https://bit.ly/CEO_4Q24_CZ.