Nájemné z bytu a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu - vývoj cen a regulace od roku 1991 do 2021
1991
1. 1. 1991 maximální nájemné a služby spojené s užíváním bytu na úrovni roku 1964.
1992
1. 1. 1992 deregulovány ceny za služby spojené s bydlením ve státních bytech, zrušení sociálních slev z nájemného;
1. 7. 1992 nájemné ve státních bytech bylo vyhláškou FMF, MF ČR a MF SR č. 15/1992 Sb., kterou se mění a upravuje vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů, zvýšeno o 100 %.
1993
1. 7. 1993 uvolnění nájemného sjednávaného s novými nájemci v rodinných domech, pro cizince a v nových bytech postavených bez účasti veřejných prostředků, věcné usměrňování nájemného z bytů, jejichž stavba je financována z veřejných prostředků a je povolena po 30. 6. 1993.
1994
1. 1. 1994 maximální nájemné zvýšeno o 40 % vyhláškou MF č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů.
1995
1. 7. 1995 zvýšeno maximální nájemné (čisté) v průměru o 22,6 % podle vyhlášky MF č. 30/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Byly provedeny následující změny v oblasti nájemného:
- nájemné není regulováno při sjednávání nájmu s novým nájemcem volného bytu,
- v rekonstruovaných a modernizovaných bytech se uplatňuje věcně usměrňované nájemné,
- maximální nájemné za vybavení bytu může zahrnout i úroky placené pronajímatelem, pokud nové vybavení bytu bylo pořízeno z úvěru sjednaného po 30. 6. 1995,
- v bytech LBD a v bytech nově vznikajících družstev a jiných právnických osob vytvořených nájemci se nájemné reguluje formou věcného usměrňování (pro nájemníky, kteří zůstali mimo právnickou osobu, platí i nadále maximální nájemné).
1996
1. 7. 1996 se v souladu s vyhláškou č. 30/1995 Sb. zvýšilo čisté nájemné v bytech s regulovaným nájemným v průměru o 25,6 %.
S účinností od 1. 1. 1996 bylo vyhláškou č. 274/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění vyhlášky č. 30/1995 Sb. ze dne 13. 11. 1995:
- uvolněno nájemné z bytů, které jsou postaveny z hypotéčních úvěrů nebo ze stavebního spoření,
- u nově postavených bytů s účastí veřejných prostředků se maximální limit věcně usměrňovaného nájemného změnil z dvojnásobku na trojnásobek základního nájemného včetně úpravy koeficienty každoročního zvýšení,
- u rekonstruovaných a modernizovaných bytů se maximální limit věcně usměrňovaného nájemného ve výši dvojnásobku základního nájemného ještě upravuje o koeficienty každoročního zvýšení.
1997
1. 7. 1997 bylo zvýšeno maximální čisté nájemné v nájemních bytech s regulovaným nájemným v průměru o 50 %, z toho v Praze o 100 %.
1998
1. 7. 1998 se v souladu s výše citovanou vyhláškou č. 176/1993 Sb. zvýšilo maximální čisté nájemné v nájemních bytech v průměru o 26,6 %. Úprava maximálního nájemného byla diferencována v závislosti na velikosti obce. K nejvyššímu zvýšení došlo v Praze o 41 %, k nejnižšímu v obcích do 10 000 obyvatel o 15 %.
1999
Vyhláška č. 41/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů, upravila pravidla zvýšení nájemného pro období od 1. 7. 1999 do 30. 6. 2000. Proti dosud platným třem koeficientům (inflace, koeficient růstu nájemného podle velikosti obce a rozhodovacího koeficientu vlády) pro stanovení maximální výše nájemného v daném období byl zaveden pouze jeden koeficient vyjadřující průměrnou změnu cen stavebních prací v předchozím kalendářním roce.
Koeficient změny cen stavebních prací byl vyhlášen ve výši 1,093 a tím se zvýšilo maximální nájemné o 9,3 %.
2000
K 1. 3. 2000 byl vyhlášen maximálně možný růst nájemného v období od 1. 7. 2000 do 30. 6. 2001 ve výši 4,9 %.
Skutečný růst nájemného v roce 2000 byl poněkud nižší a dosáhl 4,6 %.
2001
K 1. 3. 2001 byl vyhlášen maximálně možný růst čistého nájemného od 1. 7. 2001 do 31. 12. 2001 nejvýše o 4 %. Půlroční interval byl stanoven na základě předpokládané platnosti nového zákona o nájemném od 1. 1. 2002.
2002
K 1. 3. 2002 byl stanoven maximálně možný růst nájemného v nájemních bytech v závislosti na změně indexu cen stavebních prací uplynulého roku od 1. 7. 2002 o nejvýše 4%. Současně však byla nově vymezena podlahová plocha pro propočet nájemného a umožněno při zateplení domu, které prokazatelně vede k úspoře nákladů nájemce na teplo, zvýšit nájemné ročně o 30 % z dosažené úspory. Změna výpočtu podlahové plochy bytu a možné zvýšení nájemného za 1 m2 o 4 % se promítlo do údajů Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“), dle kterých došlo ke zvýšení nájemného v roce 2002 o 8,8 %.
2003
Na počátku roku 2003 přetrvávala ještě platnost cenového moratoria, které vyhlásila vláda svým nařízením č. 567 s účinností od 20. prosince 2002 na dobu 3 měsíců. Cenové moratorium skončilo 19. března 2003. Protože v roce 2003 nebyl zákon o nájemném schválen Poslaneckou sněmovnou, nebylo nájemné v roce 2003 regulováno.
2004
V roce 2004 stále nebyla přijata Poslaneckou sněmovnou právní úprava v oblasti nájemného. Nájemné tedy nadále nebylo cenově regulováno.
Dle údajů ČSÚ došlo v roce 2004 k nárůstu nájemného o 0,1 %.
2005
V prosinci 2005 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v pořadí již třetí znění návrhu zákona o jednostranném zvyšování nájemného z bytu. V únoru 2006 projednal návrh zákona Senát a navrhl určité změny a následně tyto změny odsouhlasila Poslanecká sněmovna 14. března 2006.
2006
S účinností od 31. 3. byl schválen zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o jednostranném zvyšování nájemného“). Podle zákona se má nájemné zvyšovat od 1. 1. 2007 po čtyři roky v průměru o 14 % ročně, ale velmi diferencovaně podle velikosti a atraktivnosti obce. Základní ceny, cílové hodnoty, maximální přírůstky, územní rozčlenění obcí a roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel a postup při vyhledávání maximálního přírůstku měsíčního nájemného pro konkrétní byt obsahuje sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 333/2006 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt, které bylo vydáno na základě zmocnění ve výše citovaném zákoně.
2007
Dle údajů ČSÚ došlo k nárůstu čistého nájemného o 9,6 %, v tom nájemného jednostranně zvýšeného podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného, o 17,1 % a pokles tržního nájemného o 0,3 %. Nárůst nájemného podle zákona o jednostranném zvýšení nájemného se však v Praze pohyboval podle kategorií bytů a jednotlivých městských částí mezi 18,5 % až 62,1 %. U 1. kategorie bytů od 18,5 % do 34 % a u 4. kategorie od 43,6 % do 61,2 %.
2008
Dle údajů ČSÚ došlo v roce 2008 k nárůstu čistého nájemného o 16,2 %, v tom nájemného jednostranně zvýšeného podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného o 25,5 % a tržního nájemného o 2,5 %. Nárůst nájemného podle tohoto zákona se však v Praze pohyboval podle kategorií bytů a jednotlivých městských částí u I. kategorie od 21,8 % do 35 %, u II. kategorie od 30,9 % do 45,2 %, u III. kategorie od 35,8 % do 50,6 % a u IV. kategorie od 47,7 % do 63,7 %.
2009
Dle údajů ČSÚ došlo v roce 2009 k nárůstu čistého nájemného o 19,4 %, v tom nájemného podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného o 27,6 % a tržního nájemného o 4,6 %. Nárůst nájemného podle zákona o jednostranném zvýšení nájemného se však v Praze pohyboval podle kategorií bytů a jednotlivých městských částí u I. kategorie od 21,8 % do 35,1 %, u II. kategorie od 31 % do 45,1 %, u III. kategorie od 35,8 % do 50,5 % a u IV. kategorie od 47,7 % do 63,8 %.
2010
Dle údajů ČSÚ došlo v roce 2010 (prosinec 2010/prosinec 2009) k nárůstu čistého nájemného o 8,4 %, v tom nájemné podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného se zvýšilo o 16,8 % a tržní kleslo o 1,8 %. Růst nájemného podle tohoto zákona se v Praze pohyboval různě podle kategorií bytů a jednotlivých městských částí. U I. kategorie od 8,7 % do 19,5 %, u II. kategorie od 11,4 % do 22,6 %, u III. kategorie od 12,7 % do 24,1 % a u IV. kategorie od 15,9 % do 27,6 %.
2011
Dle údajů ČSÚ vykázal v roce 2011 (prosinec 2011/prosinec 2010) došlo k nárůstu čistého nájemného o 4,6 %, v tom nájemného zvýšeného podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného o 11,8 % a tržní o 1,5 %. Růst nájemného podle tohoto zákona se v Praze pohyboval různě podle kategorií bytů a jednotlivých městských částí. U I. kategorie od 8,7 % do 19,6 %, u II. kategorie od 11,3 % do 22,6 %, u III. kategorie od 12,7 % do 24,1 % a u IV. kategorie od 15,9 % do 27,5 %.
2012
Dle údajů ČSÚ došlo v roce 2012 (prosinec 2012/prosinec 2011) k nárůstu čistého nájemného o 4,3 %, v tom nájemného jednostranně zvýšeného podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného o 11,6 % a tržního o 1,0 %. Růst nájemného podle tohoto zákona se v Praze pohyboval různě podle kategorií bytů a jednotlivých městských částí. U I. kategorie od 8,7 % do 20,7 %, u II. kategorie od 11,4 % do 23,6 %, u III. kategorie od 12,7 % do 25,2 % a u IV. kategorie od 16,0 % do 28,8 %.
2013
Skončením platnosti zákona o jednostranném zvyšování nájemného byla k 31. 12. 2012 fakticky ukončena zbývající regulace nájemného v krajských městech a vybraných městech Středočeského kraje. V menších městech skončila tato regulace již v roce 2010. Nájemné je od roku 2013 sjednáváno čistě na smluvním principu.
Dle údajů ČSÚ došlo v roce 2013 (prosinec 2013/prosinec 2012) k nárůstu nájemného o 1,3 %.
2014
Dle údajů ČSÚ došlo k nárůstu nájemného o 1,2 % (v tom družstevního o 0,5 %).
2015
Dle údajů ČSÚ průměrná roční výše nájemného v roce 2015 vzrostla o necelé procento (0,8 %) a roční nárůst nájemného v prosinci 2015 (prosinec 2015/prosinec 2014) byl 0,9 % (nájemné v bytech bytových družstev kleslo 0,3 %).
2016
Dle údajů ČSÚ průměrná roční výše nájemného v roce 2016 vzrostla o 1,2 % a roční nárůst nájemného v prosinci 2016 (prosinec 2016/prosinec 2015) byl 1,3 % (nájemné v bytech bytových družstev vzrostlo v prosinci o 0,3 %, a v průměru za celý rok 2016 zůstalo beze změny).
2017
Dle údajů ČSÚ průměrná roční výše nájemného v roce 2017 vzrostla o 2,2 % a roční nárůst nájemného v prosinci 2017 (prosinec 2017/prosinec 2016) byl 2,6 % (nájemné v bytech bytových družstev a SVJ vzrostlo v prosinci o 0,3 % a v průměru za celý rok 2017 se nájemné nepatrně zvýšilo o 0,4 %).
Přehled zvyšování maximálního nájemného ukazuje následující tabulka:
Maximální nájemné - meziroční růst v % | |
---|---|
Datum | Meziroční změna (%) |
1.7.1992 | 100% |
1.1.1994 | 40% |
1.7.1995 | průměr 22,6 % |
(od 30 % v Praze po 16,9 % v malých obcích) | |
1.7.1996 | průměr 25,6 % |
(od 34,3 % v Praze po 19,1 % v malých obcích) | |
1.7.1997 | průměr 50 % |
(od 100 % v Praze po 27 % v malých obcích) | |
1.7.1998 | průměr 26,6 % |
(od 41 % v Praze po 15 % v malých obcích) | |
1.7.1999 | průměr 9,3 % |
(diferenciace podle velikosti obce nebyla uplatněna) | |
1.7.2000 | průměr 4,9% |
1.7.2001 | průměr 4% |
1.7.2002 | průměr 8,8% |
2003 | bez cenové regulace a cenového vzrůstu |
2004 bez cenové regulace | 0,10% |
2005 bez cenové regulace | 0,10% |
2006 bez cenové regulace | 0,10% |
2007 bez cenové regulace | 9,60% |
(v tom podle zákona č. 107/2006 Sb. ) | 17,10% |
2008 bez cenové regulace | 16,20% |
(v tom podle zákona č. 107/2006 Sb.) | 25,50% |
2009 bez cenové regulace | 19,40% |
(v tom podle zákona č. 107/2006 Sb.) | 27,60% |
2010 bez cenové regulace | 8,40% |
(v tom podle zákona č. 107/2006 Sb.) | 16,80% |
2011 bez cenové regulace | 4,60% |
(v tom podle zákona č. 107/2006 Sb. ) | 11,80% |
2012 bez cenové regulace | 4,30% |
(v tom podle zákona č. 107/2006 Sb.) | 11,60% |
2013 bez cenové regulace | 1,30% |
2014 bez cenové regulace | 1,20% |
2015 bez cenové regulace | 0,90% |
2016 bez cenové regulace | 1,30% |
2017 bez cenové regulace | 2,6% |
2018 bez cenové regulace | 3,30% |
2018
Dle údajů ČSÚ se nájemné placené nájemníky za první (hlavní) bydliště zvýšilo o 3,0 % a náklady na imputované nájemné vlastníků (tj. náklady vlastnického bydlení) v průměru vzrostly o 4,3 %.
2019
Bez cenové regulace.
Dle údajů ČSÚ se nájemné placené nájemníky za první (hlavní) bydliště zvýšilo o 3,7 % a náklady na imputované nájemné vlastníků (tj. náklady vlastnického bydlení) v průměru vzrostly o 5,1 %.
2020
Bez cenové regulace.
Dle údajů ČSÚ se nájemné placené nájemníky za první (hlavní) bydliště zvýšilo o 3,1 % a náklady na imputované nájemné vlastníků (tj. náklady vlastnického bydlení) v průměru vzrostly o 2,4 %.
2021
Bez cenové regulace.
Dle údajů ČSÚ se nájemné placené nájemníky za první (hlavní) bydliště zvýšilo o 2,4 % a náklady na imputované nájemné vlastníků (tj. náklady vlastnického bydlení) v průměru vzrostly o 7,0 %.
Více:
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Bydlení:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun
Iva Grácová, Bezvafinance
Inflace a její dopad na osobní finance: Jak se připravit na rok 2025?
Richard Bechník, Swiss Life Select