ČSÚ: Penzisté si polepšili

Domácnosti důchodců se v předchozích třech letech staly nejrychleji příjmově rostoucí skupinou, a to zejména díky sociálním transferům.

Z téměř 4,5 milionu domácností v Česku jich v 1,5 milionu (35 %) žil v roce 2021 nepracující důchodce (ať už sám, nebo s dalšími členy domácnosti) a v dalších 190 tisících (4 %) žil pracující důchodce (sám, nebo s jinými členy). Žádné jiné skupině domácností nerostly v posledních pěti letech čisté příjmy tak rychle jako právě domácnostem s důchodci. A pokud byl alespoň jeden ze členů takové domácnosti ekonomicky aktivní, měla jeho domácnost téměř dvojnásobný průměrný čistý roční peněžní příjem na osobu proti příjmu domácnosti rodičů se dvěma dětmi.

Dokonce i ve srovnání s domácnostmi podle ekonomických skupin porazili důchodci na hlavu osoby samostatně výdělečně činné či zaměstnance. Jen mezi lety 2019 a 2020 stoupaly čisté peněžní příjmy důchodců meziročním tempem 9,4 %, osoby samostatně výdělečně činné za nimi zaostávaly v růstu o 3 procentní body, zaměstnanci o 5,5 p. b. Celkový meziroční nárůst čistých příjmů všech domácností činil 4,9 %.

Souboj sociálních skupin s přehledem ovládly domácnosti pracujících důchodců, které zaznamenaly v letech 2019–2020 téměř pětinový meziroční příjmový vzestup (19,7 %). Od roku 2015 do roku 2020 narostl průměrně roční čistý peněžní příjem domácnosti pracujícího důchodce z 222,7 tisíce Kč na osobu na 344,6 tisíce Kč na osobu.

O něco pomalejší zvyšování příjmů zaznamenala skupina nepracujících důchodců, zvláště pak ti, v jejichž domácnostech nebyli žádní další ekonomicky aktivní členové, a tedy byli odkázáni pouze na příjem z penze. Jejich čistý příjem na osobu za posledních pět let vystoupal o 44 827 Kč na 186,5 tisíce Kč. Lépe na tom byli nepracující důchodci v domácnosti s ekonomicky aktivním členem, jimž v uvedených pěti letech příjmy vzrostly ze 167,9 tisíce Kč na 223,9 tisíce Kč na osobu ročně.

Pro srovnání – v domácnostech jednotlivců mladších 65 let atakoval čistý příjem v roce 2020 hranici 320 tisíc Kč. Z hlediska ekonomické aktivity zaznamenaly nejvyšší průměrné čisté peněžní příjmy domácnosti samostatně výdělečně činných osob (252 238 Kč/os.). Příjmy domácností nepracujících důchodců byly průměrně asi o 53 tisíc Kč nižší (199 219 Kč/os.).

Meziroční růst příjmů v domácnostech důchodců (%)

Zdroj: ČSÚ

Sociální příjmy rostly

Pokud sledujeme věk a složení domácnosti, zjistíme, že příjem domácnosti osamělého seniora ve věku 65 a více let byl v roce 2020 přibližně o 106 tis. Kč nižší než příjem domácnosti jednotlivce mladšího 65 let. Jen rok předtím byl přitom rozdíl mezi těmito skupinami o 10 tis. Kč větší, což je důkaz rychlejšího vzestupu příjmové úrovně u seniorské skupiny domácností.

Jaké jsou příčiny? Především v roce 2020 došlo k razantnímu vzestupu zejména sociálních příjmů – stouply starobní a jiné důchody, další sociální příjmy a dávky státní sociální podpory. Naproti tomu podíl příjmů z pracovních a dalších činností na celkových peněžních příjmech domácností poklesl.

Vlivem růstu příjmů u starších věkových kategorií domácností klesal v těchto domácnostech podíl ohrožených takzvanou příjmovou chudobou. Pod hranicí příjmové chudoby, která je stanovena jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu, se v roce 2019 nacházelo 41,2 % domácností 65letých a starších jednotlivců, rok poté 37,4 % a loni jich bylo 27,8 %. V letech 2012–2019 přitom v této kategorii domácností rostl počet ohrožených příjmovou chudobou osob nejrychleji ze všech.

Následně se ale situace výrazně změnila. Ve skupině pracujících důchodců byl loni podíl ohrožených příjmovou chudobou 0,7 %, rok předtím 3,6 %. U nepracujících důchodců v domácnosti s ekonomicky aktivním členem byl podíl 1,1 %, rok předtím 2,2 %. V případě nepracujících důchodců v domácnosti bez ekonomicky aktivních členů, jejichž jediným příjmem je důchod, dosáhl za rok 2021 podíl ohrožených 15,8 %, v roce 2019 to ovšem byla více než pětina osob.

Co si senioři nemohou dovolit

O obratu trendů svědčí rovněž míra materiální a sociální deprivace, což je ukazatel podílu osob, jejichž domácnosti si z finančních důvodů nemohly dovolit určité věci, služby či požitky. Položek je stanoveno třináct a za materiálně a sociálně deprivovanou se považuje osoba, jejíž domácnost nedosáhne nejméně na pět z nich. Do roku 2020 podíl deprivovaných stabilně klesal, mezi lety 2020–2021 už se jednotlivé typy domácností chovaly různě. Zatímco u domácností jako celku došlo ke stagnaci, mezi domácnostmi jednotlivců pod 65 let se podíl materiálně a sociálně deprivovaných zvýšil o 1 p. b. Oproti tomu v případě domácností jednotlivců ve věku 65 a více let tento ukazatel klesl o 2 p. b. z 8,2 % na 6,2 %.

Podíl osob ohrožených příjmovou chudobou v rámci jednotlivých skupin důchodců (%)

Zdroj: ČSÚ

Z výčtu jednotlivých položek materiální a sociální deprivace je patrné, že nejvíce domácností si nemohlo dovolit výměnu starého nábytku za nový. Z jednotlivců mladších 65 let se to v posledních třech letech týkalo přibližně třetiny z deprivovaných domácností, u 65letých a starších jednotlivců takto v letech 2019 a 2020 strádalo 56,1 %, v roce 2021 pak 51,5 % deprivovaných domácností. Týdenní dovolenou si nemohla standardně dovolit zhruba pětina mladších, u seniorů klesal podíl z 39,3 % v roce 2019 na 33,6 % v roce 2021. Na neočekávaný výdaj ve výši 11 200 Kč nemělo dostatek financí průběžně okolo 27 % domácností jednotlivců do 65 let, u starších je pak opět zřejmý pokles podílu deprivovaných z 34,9 % v roce 2019 na 29,3 % v roce 2021.

Míra materiální a sociální deprivace (% osob, které si danou položku nemohly dovolit)

Zdroj: ČSÚ

Nejvyšší výdaje jdou na bydlení

Při pohledu do peněženek nepracujících důchodců (bez pracujících členů domácností) zjistíme, že jejich průměrné roční spotřební výdaje na osobu byly v roce 2019 asi o 7 tis. Kč nižší než u jiných sociálních skupin, ale o rok později se již téměř srovnaly s výdaji členů domácností zaměstnanců či samostatně výdělečně činných (149 tis. Kč na osobu).

Skupina důchodců dominuje ve sledovaných sociálních skupinách domácností v ročních výdajích za bydlení, vodu, energie a paliva (45 764 tis. Kč/ os.). Tato složka tvořila v roce 2020 téměř třetinu všech jejich spotřebních výdajů. Rovněž za potraviny vydali důchodci nejvíce, částka 34 950 tis. Kč na osobu tvořila 23,4 % jejich celkových spotřebních výdajů. Je to důsledek toho, že nemají závodní nebo školní stravování a musejí si vařit doma. Celkový průměr převyšovaly výdaje důchodců ještě v oblasti péče o zdraví. Na druhé straně důchodci výrazně zaostávají za ostatními ekonomicky aktivními skupinami obyvatel ve výdajích za odívání a obuv, rekreaci a kulturu či stravování a ubytování.

Struktura vybraných spotřebních výdajů domácností (%, 2020)

Zdroj: ČSÚ

Pracující důchodce

Šetření Životní podmínky charakterizuje pracujícího důchodce jako osobu, která po převažující část roku pracovala alespoň 20 hodin týdně za odměnu vyšší, než je cca polovina minimální mzdy.

Článek si můžete přečíst také v časopise Statistika&My.