Brexit je z velké části na vině ztráty 31 miliard pro britskou ekonomiku

CER ve své studii modeloval pomocí údajů z jiných podobných vyspělých ekonomik (USA, Německo, Nový Zéland, Norsko a Austrálie) výkon „dvojníka“ Spojeného království od referenda před šesti lety, pokud by země zůstala uvnitř jednotného trhu EU. Již před vypuknutím pandemie na jaře 2020 se otevřel propastný rozdíl mezi ekonomikou současného UK a ekonomikou jeho modelového dvojníka. Na konci loňského roku byla britská ekonomika o 5,2 %, neboli 31 miliard GBP, nižší, než kdyby země zůstala v EU. Firemní a vládní nvestice byly o 13,7 % nižší; obchod se zbožím o 13,6 % menši; ačkoli obchod se službami vzrostl o 7,9 %. Následný pomalý ekonomický výkon po ukončení restrikcí spojených s koronavirem v roce 2021 také ukázal, že „značný“ problém byl „většinou brexit, nikoli covid“. UK ukončila opatření dříve než mnoho jiných zemí, částečně díky zahájení očkovací kampaně na začátku roku, což by mělo vést k rychlejšímu zotavení než v jiných zemích, nikoliv pomalejšímu. Je tak těžké vyhnout se závěru, že brexit vážně omezil růst HDP, investic a obchodu se zbožím.

Dopad brexitu na inflaci je malý ve srovnání s globálním růstem cen průmyslového zboží, energií a dalších komodit. Konec volného pohybu snížil nabídku pracovních sil, ale počet britských pracovníků, kteří se během pandemie stali neaktivními, měl mnohem větší účinek. Inflace dovozních cen byla podobná v eurozóně a UK, a to navzdory velkému poklesu dovozu zboží do Británie z EU poté, co opustila jednotný trh a celní unii. Menší ekonomika znamená, že k financování veřejných služeb a wellfare jsou potřeba vyšší daně. Také Úřad pro rozpočtovou odpovědnost OBR předpovídá, že trvalé účinky brexitu budou větší než účinky covidu. Odhady CER jsou v souladu s tímto názorem. Parlamentní výbor pro veřejné finance již v březnu varoval, že není jisté, zda dohody o volném obchodu po brexitu poskytnou nějaké „skutečné ekonomické výhody“.

BBC ilustruje dopad brexitu na obchod na příkladu firmy zabývající se prodejem mořských plodů, kterou „směšném“ papírování málem způsobilo zničení dodávky v hodnotě 50 tis. GBP, protože 43krát podepsaný formulář neobsahoval vytištěné jméno. Vyřešení problému stálo firmu až 15 tis. GBP po několika zpožděních. Podle firmy„brexit nepřinesl žádné zjevné výhody. Vše trvá déle a stojí více“. Další firma působící v oblasti exportu ryb vyčísluje náklady na vyplnění celních prohlášení, vývozních zdravotních osvědčení a prohlášení k DPH na 300 GBP denně.

Nejnovější data britského statistického úřadu (ONS) ukazují, že ekonomika se v dubnu nečekaně propadla, což přispívá k obavám z prudkého zpomalení. Centrální banka Bank of England 16. června v reakci na nárůst inflace již popáté v řadě se zvýšila úrokovou sazbu z 1 % na 1,25 %, nejvyšší úroveň za posledních 13 let. HDP v dubnu klesl o 0,3 % po poklesu o 0,1 % v březnu. OECD minulý týden uvedla, že britská ekonomika příští rok nevykáže žádný růst, což je nejslabší prognóza pro rok 2023 ze všech zemí ve skupině G20 s výjimkou sankcí zasaženého Ruska. Konfederace britského průmyslu CBI 13. června varovala před stagnací a možná i recesí. Předpovídá, že inflace v posledním čtvrtletí roku překročí 10 %, což je pětinásobek cíle centrální banky.

Tamara Slate Glässner, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Londýně