Brexit oslabil britskou ekonomiku

Britská ekonomika byla na konci loňského roku o 5,2 % menší, než by byla bez brexitu. Podle nové studie předních ekonomů z Centra pro evropskou reformu (CER) je ekonomika menší o 31 miliard liber. Ačkoliv je nemožné jasně oddělit ekonomické dopady brexitu od dopadů covidu, není pochyb, že brexit je z velké části na vině za miliardové ztráty v obchodních a daňových příjmech Británie v posledních letech.

Ilustrace: Shutterstock

CER ve své studii modeloval pomocí údajů z jiných podobných vyspělých ekonomik (USA, Německo, Nový Zéland, Norsko a Austrálie) výkon hypotetického „dvojníka“ Spojeného království od referenda před šesti lety za situace, že by země zůstala uvnitř jednotného trhu EU. Již před vypuknutím pandemie na jaře 2020 se otevřel propastný rozdíl mezi ekonomikou současné Velké Británie a ekonomikou jejího modelového dvojníka.

NIŽŠÍ INVESTICE I OBCHOD SE ZBOŽÍM

Firemní a vládní investice byly ke konci minulého roku oproti hypotetické situaci bez brexitu o 13,7 % nižší a obchod se zbožím o 13,6 % menší. Pomalý ekonomický výkon po ukončení restrikcí spojených s koronavirem v roce 2021 také ukázal, že „značný“ problém byl „většinou brexit, nikoli covid“. Spojené království ukončilo opatření dříve než mnoho jiných zemí, částečně díky zahájení očkovací kampaně na začátku roku, což by mělo vést k rychlejšímu zotavení než v jiných zemích, nikoliv pomalejšímu. Je tak těžké vyhnout se závěru, že brexit vážně omezil růst HDP, investic a obchod se zbožím.

Dopad brexitu na inflaci je malý ve srovnání s globálním růstem cen průmyslového zboží, energií a dalších komodit. Konec volného pohybu snížil nabídku pracovních sil, ale počet britských pracovníků, kteří se během pandemie stali neaktivními, měl mnohem větší účinek. Inflace dovozních cen byla podobná v eurozóně a ve Spojeném království, a to navzdory velkému poklesu dovozu zboží do Británie z EU poté, co opustila jednotný trh a celní unii. Menší ekonomika znamená, že k financování veřejných služeb a wellfare jsou potřeba vyšší daně. Také Úřad pro rozpočtovou odpovědnost OBR předpovídá, že trvalé účinky brexitu budou větší než účinky covidu. Odhady CER jsou v souladu s tímto názorem. Parlamentní  výbor pro veřejné finance již v březnu varoval, že není jisté, zda dohody o volném obchodu po brexitu poskytnou nějaké „skutečné ekonomické výhody“.

„SMĚŠNÉ“ PAPÍROVÁNÍ

BBC ilustruje dopad brexitu na obchod na příkladu firmy zabývající se prodejem mořských plodů, které „směšné“ papírování málem způsobilo zničení dodávky v hodnotě 50 tisíc liber, protože 43krát podepsaný formulář neobsahoval vytištěné jméno. Vyřešení problému stálo firmu po několika zpožděních až 15 tisíc liber. Podle firmy brexit nepřinesl žádné zjevné výhody. Vše trvá déle a stojí více. Další firma působící v oblasti exportu ryb vyčísluje náklady na vyplnění celních prohlášení, vývozních zdravotních osvědčení a prohlášení k DPH na 300 liber denně.

Nejnovější data britského statistického úřadu (ONS) ukazují, že ekonomika se v dubnu nečekaně propadla, což přispívá k obavám z prudkého zpomalení. Centrální banka Bank of England v polovině června v reakci na nárůst inflace již popáté v řadě zvýšila úrokovou sazbu z 1 % na 1,25 %, nejvyšší úroveň za posledních 13 let. HDP v dubnu klesl o 0,3 % po poklesu o 0,1 % v březnu. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) minulý týden uvedla, že britská ekonomika příští rok nevykáže žádný růst, což je nejslabší prognóza pro rok 2023 ze všech zemí ve skupině G20 s výjimkou sankcí zasaženého Ruska. Konfederace britského průmyslu (CBI) varovala před stagnací a možná i recesí. Předpovídá, že inflace v posledním čtvrtletí roku překročí 10 %, což je pětinásobek cíle centrální banky.

Tamara Slate Glässner, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Londýně