Valná hromada Harvardu obměnila vedení společnosti

V pátek 10. června se v Praze v Hotelu Olšanka uskutečnila valná hromada společnosti Harvardský průmyslový holding v likvidaci (HPH). Tedy společnosti, která v roce 1996 vznikla sloučením Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu. Přestože HPH má stále vlastně takřka 239 tis. akcionářů, valné hromady se jich opět zúčastnil jen nepatrný zlomek. Konkrétně 22 akcionářů či jejich zástupců. Na hlasovacích právech však ve svém důsledku měli celkově téměř třetinu. Vedení společnosti totiž nadále nebere v úvahu některé akcionáře, potažmo jejich hlasovací práva. Primárně kyperské společnosti napojené na Viktora Koženého.

Setkání akcionářů se dle všeho každopádně odehrálo pod taktovkou jen jedné osoby – Vlastimila Jiříka. Ten se v návaznosti na navyšování základního kapitálu v roce 2019 stal následně hlavním akcionářem HPH. Dle veřejně dostupných zdrojů, by měl disponovat takřka 18 % všech vydaných akcií HPH , potažmo ovládat téměř 23,5 % hlasovacích práv. Každopádně konkrétní údaje o jeho podílu na letošní valné hromadě poodkryje až následný oficiální zápis. Před rokem disponoval 8,2 mil. akcií HPH, páteční valné hromady se přitom zúčastnili akcionáři vlastnící v souhrnu zhruba jen 10,6 mil. akcií…

Není tak překvapením, že všechny projednávané body/návrhy byly (ne)schváleny obvykle více než 80 % přítomných hlasů. A logicky také ty návrhy, které Jiřík předložil akcionářům k hlasování až přímo na valné hromadě.

Změny v představenstvu i dozorčí radě

Již pozvánka na valnou hromadu obsahovala, na základě zmiňovaného hlavního akcionáře, návrhy na odvolání, potažmo následnou opětovnou volbu jednotlivých členů orgánů společnosti. Mělo tím dojít k vyjádření aktuálního postoje akcionářů k vedení společnosti, když své funkce vykonávají již řadu let.

Po odvolání předsedy představenstva Jakuba Sedláčka nicméně přišel, před jeho opětovnou volbou, od Jiříka protinávrh. Tedy tím vlastně negoval sám sebe. Dva týdny před valnou hromadou v navrhovaných daných bodech totiž uváděl pro znovuzvolení opět Jakuba Sedláčka. Na valné hromadě však přišel s návrhem, zvolit do představenstva Dagmar Mixovou. Tedy likvidátorku společnosti. A tak se následně také stalo.

Při projednávání složení dozorčí rady vystoupil člen Karel Staněk. Tento v mnoha také jiných kauzách dlouhodobý bojovník za drobné akcionáře uvedl, že se již ze zdravotních důvodů nehodlá opětovně o funkci ucházet. Na jeho místo byl následně opět Jiříkem navržen odvolaný Jakub Sedláček, který tak přesedlal z představenstva do dozorového orgánu. Pro něj vlastně staronové funkce, jelikož zde v minulosti již několik let působil. Zda byl ostatními znovuzvolenými dvěma členy dozorčí rady také staronově zvolen předsedou, se nejspíše brzy dozvíme z obchodního rejstříku. Stejně tak, zda likvidátorka Mixová, bude společnost „řídit“ také z pozice předsedkyně představenstva. V něm jinak nadále zůstávají Jan Materna a Renata Reichmanová.

Získané finanční prostředky zůstávají nesměněny

Akcionáři se samozřejmě zajímali o informace v souvislosti se získanými více než 20 mil. USD, o čemž jsme blíže psali v článku „Zázrak v kauze Harvard - firma získala téměř půl miliardy korun“. Představenstvo uvedlo, že firma díky získaným finančním prostředkům poplatila své závazky v řádu milionů korun (a má tak v tomto ohledu „čistý stůl“). Tedy směnila jen danou potřebnou část. Jinak s prostředky nehodlá zatím nijak nakládat, tedy ponechává je poměrně překvapivě v dolarech. Nebere tak v potaz možný úrokový diferenciál, když u společnosti v likvidaci je jinak asi jedinou reálnou a bezpečnou možností investice úročený bankovní vklad.

Budou Trusty zpět pod kontrolou HPH?

Jakoby první zdárný krok se podařil HPH ve vztahu k tzv. Trustům. Novou jistě také pozitivní informací je totiž získání kyperské společnosti Daventree Trustees (DTL). Tedy firmy, která byla správcem dvou trustů, do kterých byl v letech 2002 a 2003 při jejich založení převeden značný zahraniční majetek spadající do skupiny HPH. V letech 2003-4 se díky tzv. prvnímu trustu dostalo k akcionářům v souhrnu přes 45 mil. USD. Avšak právní kroky V.Koženého následně výplaty pozastavily, potažmo kontrolu nad trusty získali kyperští právníci. Akcionáři, kteří si tehdy „včas“ o podíl v trustu nepožádali, se k prostředkům zkrátka dosud nedostali. Tahanice o nadvládu nad trusty tedy trvá již druhé desetiletí. Už v roce 2011 se přitom zdálo, že by se daný majetek mohl vrátit zpět pod křídla HPH. Zda k tomu dojde, a daný majetek se stane součástí likvidačního zůstatku, zůstává nadále otevřenou záležitostí.

Vyzvednutí listinných akcií stále možné

Závěrem možno ještě zmínit, že akcionáři, kteří jsou v prodlení s vyzvednutím listinných akcií HPH, mají možnost své pochybení stále napravit. Přestože již koncem roku 2020 uběhla tzv. dodatečná lhůta pro jejich převzetí, HPH umožňuje akcie si nadále vyzvednout. Tato možnost by měla být přinejmenším do konce roku, resp. představenstvo na valné hromadě uvedlo, že letos neplánuje uskutečnit jinak zákonem určený prodej nevyzvednutých akcií. V tomto ohledu zbývajících „spících“ asi 217 tis. akcionářů HPH se tedy může stále vrátit zpět do „hry“.