Fed zvýší sazby o dalších 50 bb (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Fed tento týden pravděpodobně stejně jako v květnu přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb o 50 bb. Zveřejněna bude také nová prognóza pro americkou ekonomiku, včetně výhledu členů FOMC ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb, jejichž medián by podle nás mohl překročit 3 %. V ČR budou trhy sledovat hlavně případné vyjádření z bankovní rady ČNB před středečním začátkem mediální karantény. Domácí datový kalendář nabídne dubnový běžný účet platební bilance a ceny průmyslových výrobců za květen.

Cenové tlaky v tuzemské výrobní sféře zůstávají značné

Na domácí scéně budou hlavními hybateli případná vyjádření z ČNB. Ve středu začíná tradičně s týdenním předstihem před měnověpolitickým jednáním bankovní rady jejím členům mediální karanténa. Do té doby bychom se mohli od tuzemských centrálních bankéřů konkrétněji dozvědět jakým směrem by se nakonec debata mohla ubírat, jelikož už mají k dispozici kompletní set hlavních makroekonomických dat, na základě kterých se budou rozhodovat. Z domácích dat bude v tomto týdnu zveřejněn dubnový běžný účet platební bilance a ceny průmyslových výrobců za květen. U běžného účtu očekáváme obdobně hluboký schodek jako v březnu, což bude odrážet zejména výrazný deficit zahraničního obchodu ve stejném měsíci v důsledku přetrvávajících problémů exportu spojených s nedostatkem některých vstupů do výroby a vysoké ceny dovážených energií. Silné cenové tlaky ve výrobní sféře potvrdí statistiky cen průmyslových výrobců, které podle našeho odhadu v květnu vzrostly o další 2 % m/m, což implikuje zrychlení meziroční dynamiky na 27,9 %.

Ve středu Fed zvýší sazby o dalších 50 bb. Představitelé Fedu v květnu signalizovali několik zvýšení sazeb o 50 bb a následné vyhodnocení dalších kroků. Po větších krocích v červnu a červenci je tak pro září otázkou, zda Fed zvýší sazby o 25 bb, nebo o 50 bb a tempo zpřísňování zpomalí později. Co se týče úrokové trajektorie, která bude patrná z „dot plotu“, očekáváme, že medián koncové sazby by mohl nově skončit nad 3 %. V Americe budou zveřejněny také květnové statistiky maloobchodu a průmyslové výroby. Očekáváme, že maloobchodní tržby bez aut porostou zhruba o 1 % m/m značící solidní spotřebitelskou poptávku. Rovněž americká průmyslová produkce je stále na vzestupu, v květnu o 0,4 % m/m, i když oproti překvapivě pozitivnímu dubnovému údaji (1,1 % m/m) zřejmě v květnu rostla pomalejším tempem.

Datově skromný týden v eurozóně nabídne trhům prostor k absorbování zasedání ECB z minulého týdne. Očekáváme mírný nárůst průmyslové výroby v eurozóně za duben (0,3 % m/m, -1,1 % y/y), a to po prudkém březnovém poklesu o 1,6 % m/m. Pozitivní dopad postupného zmírňování napětí v dodavatelských řetězcích se pravděpodobně projeví až ve druhém pololetí. Růst HICP i jádrová inflace by podle nás měly v konečném květnovém čtení zůstat bez revize na úrovni 8,1 % y/y, resp. 3,8 % y/y. Aktuálně očekáváme, že inflace v eurozóně by mohla vrcholit v září na 9,1 % y/y, avšak rizika jsou stále vychýlena směrem nahoru. Pouze zřetelné oslabení cen by vedlo k pomalejšímu postupu normalizace ECB, které bylo představeno na zasedání minulý týden (viz níže).

Inflace v květnu překonala očekávání u nás i v USA

Výrazný růst cen v tuzemsku ukrajuje z kupní síly mezd, silné inflační tlaky navíc přetrvaly i v květnu. Průměrná nominální mzda v Q1 22 vzrostla o 7,2 % y/y, což zhruba odpovídalo naší prognóze (7 %). Za zrychlením meziroční dynamiky z předchozích 2,9 % byla hlavně nízká základna loňského roku. V reálném vyjádření mzdy poklesly o 3,6 % y/y, což je vůbec nejvýraznější propad kupní síly mezd minimálně od roku 2001 (více zde: https://cutt.ly/uJSSTCS). Inflace ani v květnu podle v pátek zveřejněných dat nejevila zásadnější známky zpomalení. Meziměsíční růst cen se po sezónním očištění snížil jen lehce (z 1,8 % na 1,6 %) a byl opět široce rozprostřený napříč spotřebním košem. V meziročním vyjádření inflace zrychlila z dubnových 14,2 % na 16 % v květnu, čímž o 0,5 pb překonala tržní konsenzus i náš odhad (více zde: https://bit.ly/3990FwC). Prognózu ČNB květnová inflace překonala o více než 1 pb, nejvýrazněji se navíc na této odchylce podílela jádrová inflace, která by měla vnější faktory a růst cen energií odrážet v menší míře než ostatní položky. Spolu se slabší korunou budou proto podle nás přetrvávající silné inflační tlaky a odkotvování inflačních očekávání hlavními důvody, které ČNB povedou k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Na červnovém zasedání očekáváme jejich růst minimálně o jeden procentní bod, alespoň na 6,75 %. Nic na tom zřejmě nezmění ani zhoršující se situace ve výrobní sféře, kterou v tomto týdnu indikovala horší než očekávaná dubnová průmyslová produkce i nové zakázky (více zde: https://cutt.ly/aJX2VBI). K rozsahu růstu sazeb na červnovém zasedání se v sobotu vyjádřil pro deník Právo i guvernér ČNB Rusnok, který uvedl, že neví, zda sazby vzrostou o 0,5 pb nebo celý procentní bod, ale rozhodování by se mohlo odehrávat v tomto intervalu.

ECB minulý čtvrtek podle očekávání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni a potvrdila, že k 1. červenci ukončí program nákupu aktiv (APP). Na příštím zasedání 21. července také pravděpodobně zahájí cyklus zvyšování úrokových sazeb, a to „hikem“ o 25 bb. Pokračovat v tom bude i v září, k čemuž ECB navíc dodává, že by se mohlo jednat i o větší krok než standardních 25 bb, v případě že data budou potvrzovat současný výhled. Trend postupného utahování měnové politiky by měl dle prohlášení centrální banky pokračovat i poté. Snižování bilance, zdá se, prozatím není součástí nástrojů zpřísňování, což by podle nás mohlo vést k nutnosti ještě výraznějšího zvýšení sazeb, pokud mzdy zrychlí (prognóza jejich růstu byla centrální bankou revidována na více než 4 % v letošním i příštím roce) a/nebo jádrová inflace bude nadále překvapovat směrem vzhůru. Nová makroekonomická prognóza ECB pro letošní rok přináší revizi inflace z předchozích 5,1 % na 6,8 %, naopak ekonomický růst eurozóny byl v letošním i příštím roce snížen. I tak ale na tiskové konferenci prezidentka Lagardeová uvedla, že rizika inflační prognózy jsou stále vychýlena směrem vzhůru. Trhy v pondělí očekávaly na letošních čtyřech zbývajících zasedáních ECB růst úrokových sazeb v souhrnu o zhruba 1,5 pb, což odpovídá i našemu aktualizovanému výhledu.

Inflace v pátek překvapila vyšším údajem i v USA. V meziročním vyjádření dosáhla 8,6 %, zatímco se čekalo 8,3 %. Oproti dubnu navíc růst cen zrychlil z 0,3 % na 1 % m/m. Po očištění o potraviny a energie však „jádrová“ cenová dynamika zhruba odpovídala tržnímu konsenzu.

Eurové i korunové výnosy zažily v uplynulém týdnu významný nárůst. Eurová tržní výnosová křivka od začátku minulého týdne vzrostla o přibližně 20-30 bb, zatímco americké sazby se zvýšily o na kratších splatnostech až o 50 bb. Dolaru tak k euru získal zhruba 1,9 %, když se podpořen páteční překvapivě vysokou inflací v USA dnes ráno obchodoval poblíž 1,05 USD/EUR. České tržní úrokové sazby si za stejné období připsaly přibližně 60-70 bb. Trhy začaly ve druhé polovině minulého týdne sázet na výraznější nárůst sazeb ČNB na červnovém zasedání, které bude posledním v současném „jestřábím“ složení bankovní rady. Pro červen je již zaceněn hike o 125 bb, což v pátek podpořila i vyšší než očekávaná květnová inflace. Zároveň dochází k posunu prvního snížení sazeb do druhého čtvrtletí 2023. Koruna ve středu svůj mírný zisk, který inkasovala po jmenování nových tuzemských centrálních bankéřů (E. Zamrazilová, K. Kubelková, J. Frait), nakonec neudržela, když se vrátila do blízkosti 24,70 CZK/EUR a poblíž této úrovně se obchodovala i po zbytek týdne. Relativně nízká volatilita kurzu zřejmě souvisí s přetrvávající přítomností ČNB na trhu. Stále se totiž nedá hovořit o ústupu nejistoty. Nejen, že neznáme konkrétní plány nových členů bankovní rady na boj s inflací, nová data navíc celkově vyznívají opět o něco více proinflačně, než bylo odhadováno, což by volalo po výraznější reakci ČNB. Tu by se ale zprvu rada v novém složení mohla vzhledem k opatrnější většině zdráhat doručit.