ECB dnes oznámí plán snižování sazeb - ranní okénko

Dnešek patří ECB, která s největší pravděpodobností oznámí konec nákupu aktiv a naznačí další cestu zvyšování sazeb. Trhy budou hledat především jakýkoliv náznak možnosti budoucího dvojnásobného hiku, důležitá ale bude i prognóza a možné komentáře k ohrožení finanční stability hluboce zadlužených států. Včera dorazila z ČR statistika nezaměstnanosti, která ukázala na další mírný pokles k 3,2 %. Německý průmysl po březnovém propadu dokázal v dubnu meziměsíčně mírně posílit, i tak ale výsledek skončil pod očekáváním trhu.

V odpoledních hodinách oznámí ECB výsledek svého zasedání. Zvýšení sazeb se neočekává, počítá se ale s oznámením ukončení nákupu aktiv. To je nezbytnou podmínkou pro to, aby od července Evropská centrální banka mohla začít hikovat. V letošním roce čekáme 3x zvýšení sazeb. Trh je v očekávání agresivnější a počítá minimálně se zvýšením na každém ze 4 zasedání od července, mírně zaceňuje i možnost dvojnásobného hiku. To ostatně bude s největší pravděpodobností první otázka na tiskové konferenci. Rezolutní vyloučení této možnosti by nyní představovalo více holubičí postoj, než ve který trh doufá a euro by tak mohlo odepsat část zisků, které vůči dolaru v posledních týdnech získalo. Naopak opatrné slovíčkaření a nevyloučení této možnosti bude hrát ve prospěch eura a v neprospěch státních bondů (= růst výnosů). Důležitá bude i nově představená prognóza, především dlouhodobější výhled na inflaci. Pokud by se ukázalo, že ECB očekává inflaci nad 2 % i v roce 2024, šlo by o jestřábí signál, že centrální banka může posouvat sazby dokonce i nad neutrální úroveň. Do třetice bude pozornost trhu mířit i ke komentářům týkajícím se finanční stability zemí. Očekávané ukončení nákupu aktiv přispívá k rozšiřování spreadu mezi fiskálně stabilními a méně stabilními zeměmi (např. spread mezi italskými a německými 10y dluhopisy se od začátku roku rozšířil ze 130bb na více než 200bb). Ačkoliv krocení inflace je hlavním úkolem ECB, fragmentace eurozóny představuje riziko, které teoreticky může být dnes také adresované.

Pohled zpět:
Česko zná konečně svoji bankovní radu. Prezident Zeman neprodloužil mandát viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému ani členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Spolu s končícím guvernérem Jiřím Rusnokem tak mohl jmenovat hned 3 členy. Od července tím pádem v radě usedne Eva Zamrazilová (jako viceguvernérka), Jan Frait a Karina Kubelková. První dva jmenovaní za sebou již jeden mandát v ČNB historicky mají. Lze očekávat, že názory rady v tomto složení budou více holubičí, nemělo by ale ani dojít k přerušení kontinuity. To je v souladu s naší prognózou, v rámci které očekáváme poslední zvýšení na červnovém zasedání, následované stabilitou až do konce roku. První snižování může přijít začátkem roku 2023.

Německý průmysl se v dubnu meziročně propadl o 2,2 %, meziměsíčně se ale produkce zvýšila o 0,7 %. To představuje určitou stabilizaci po nečekaném březnovém meziměsíčním poklesu o 3,7 %. Zatímco řada firem uvádí, že problémy jsou spíše na straně dodavatelů a poptávka zůstává silná, v úterý zveřejněná statistika objednávek v průmyslu (-2,7 % m/m) naznačuje, že může začínat ochabovat i tato strana.

Podíl nezaměstnaných osob poklesl v květnu z dubnových 3,3 % na 3,2 %. Klesal počet uchazečů o zaměstnání, ale i volných pracovních míst. Roli sehrála sezónnost, oslabování průmyslu se zatím výrazněji neprojevuje, byť i v kombinaci s příchodem uprchlíků z Ukrajiny dochází k úbytku volných pracovních míst.
Více v komentáři zde: https://investice.rb.cz/?c15002[key]=4191

Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik