V čem se liší ČR a Dánsko, co to je samfundssind a můžem ho získat?

Dnes se podíváme na to, v čem se liší ČR a Dánsko, co to je samfundssind a jestli ho můžeme získat. Dále na to, jak Češi (a Češky) koukají na euro. 

ČR vs. Dánsko: v 1Q2022 byla česká ekonomika stále pod úrovní z konce roku 2019 (-1%). Dánská ekonomika už 6% nad. Rozdíl 7pb = cca 400 mld. CZK!

Dánsko se zvládlo z krize proinvestovat. ČR to chtěla tentokrát udělat jinak. Tehdy to vláda myslela opět dobře. Dopadlo to ale jako vždycky.

No jo, ale rozdíl mezi námi a Dánskem nekončí u HDP. Nárůst veřejného dluhu mezi roky 2022 a 2019: ČR 13% HDP, Dánsko 0,1% HDP (to není překlep). Dále, inflace je v Dánsku poloviční. A rozdíl v nadúmrtí během covidu je značný.

Proč? Dánsko je první v egovernmentu na světě, zatímco ČR 39. Proinvestované desítky mld. nás dostaly na úroveň Běloruska.


Egovernment totiž není o tom, že pošlu daňové přiznání na úřad mailem. Ale především o efektivitě státní správy, schopnosti sbírat data, získávat informace, schopnosti se rozhodovat... která ve výsledku šetří peníze, zvyšuje prosperitu, životní úroveň a zachraňuje životy.

Nicméně musíme ještě přidat samfundssind. Jde o dánské slovo, které Dánská jazyková rada definuje jako "stavět zájem společnosti nad své vlastní zájmy". Volněji přeloženo: "společenský duch". Dánsko je zemí, kde vše reguluje důvěra. Důvěra ve vládu i sobě navzájem, že se dělají správné věci. A sociální důvěra podporuje spolupráci.

Kim Mannemar Sonderskov, profesor politologie na univerzitě v Aarhusu, a Peter Thisted Dinesen, profesor politologie na univerzitě v Kodani ve 2014 zjistili, že „Analýza ukazuje, že důvěra v Dánsku od roku 1979 do roku 2009 pozoruhodně vzrostla, čímž dokumentuje, že vysoká úroveň důvěry, kterou lze dnes nalézt, je relativně novým jevem. To je v rozporu s kulturní perspektivou a naopak potvrzuje zkušenostní pohled na důvěru. Následné analýzy založené na longitudinálních datech na agregátní úrovni i na průřezových a panelových datech na úrovni jednotlivců ukazují, že nárůst důvěry v Dánsku lze přičíst generační výměně, zvyšující se úrovni vzdělání, lepší kvalitě státních institucí a současnému zvýšení důvěry občanů v tyto instituce.

Takže:
1) důvěra není nějaký národní rys a nemůžeme se tedy donekonečna vymlouvat, že jsme jiní. Důvěru si musíme vybudovat.
2) světe div se, pomůže lepší úroveň vzdělávání, lepší kvalita státních institucí a důvěra lidí, že tyto instituce jsou tady pro ně.

David Navrátil