Státní protiinflační dluhopisy již přinášejí nadprůměrné výnosy. Počátkem července se mohou držitelé dluhopisů těšit na připsání více než 14% výnosu.

Jen v loňském roce obyvatelům České republiky nabízelo Ministerstvo financí celkem čtyři emise státních tzv. protiinflačních dluhopisů. Největší zájem byl o poslední emisi, kdy společně s obvykle také nabízenými tzv. reinvestičními dluhopisy občané svěřili státu rekordních 41,1 mld. Kč. Z toho naprostá většina finančních prostředků zamířila právě do protiinflačních dluhopisů. Jaký výnos za první rok své investice občané získají, bude známo v listopadu, kdy Český statistický úřad dopočítá aktuální míru inflace. Tedy přesněji zveřejní, o kolik se v říjnu zvedl index spotřebitelských cen za poslední rok.

V současnosti jsou však již známy výnosy loni prodávaných prvních dvou tranší protiinflačních dluhopisů. Z nich vlastně z daní zamíří zpět k občanům jen za první rok v souhrnu takřka miliarda korun. Ze zbylých dvou tranší to však budou podstatně výraznější částky. Není tak ani divu, že po konci rozhazovačné A. Schillerové, za jejíhož vedení byly dluhopisy ministerstvem financí nabízeny, její nástupce na další vydávání protiinflačních dluhopisů nenavázal. Financovat v posledních letech značně bobtnající dluh státu lze totiž podstatně levněji.

 

Protiinflační dluhopisy nabízené v zimě 2021, u nichž následně proběhlo vydání (emise) k l. dubnu, mají každoroční výnos vztažen k lednové meziroční inflaci. Ta dle statistiků naposledy dosáhla 9,9 %, resp. přesněji 9,87654 %. Letos v dubnu tak držitelé daných dluhopisů již získali patřičný výnos. Dle podmínek protiinflačních dluhopisů jim však nebyl fyzicky vyplacen, nýbrž reinvestován.

Jinými slovy, kdo nakoupil tyto nominálně korunové dluhopisy například za milión korun, získal na svůj účet dalších 98 766 dluhopisů. V dalším roce se mu tak navíc bude připisovat výnos již z držby celkem 1 098 766 dluhopisů, resp. korun. Jeho výše bude závislá opět na meziroční lednové inflaci. A obdobně i v dalších letech, resp. po celkově šesti letech držby je pak při splacení dluhopisu vyplácena majiteli za roky celá „naspořená“ částka. Navíc v plné výši, když na rozdíl například od bankovních vkladů či třeba dividend, nejsou výnosy z protiinflačních dluhopisů daněny jinak obvyklou 15% sazbou.

Rekordní výnos na domácích státních dluhopisech

Na ještě větší rekordní výnos se za první rok mohou těšit držitelé loňských „letních“ protiinflačních dluhopisů, u nichž proběhla emise k 1.7. Počátkem letošního července se mohou, výše zmiňovanou formou, těšit na připsání výnosu 14,16084 %. O tolik totiž meziročně vzrostly ceny v dubnu, které jsou určující pro tento dluhopis. Při investici například miliónu korun, tedy již budou nově vlastnit dokonce 1 141 609 dluhopisů.

Pokud by meziroční inflace v následujících letech dosáhla v rozhodném měsíci vždy například již jen 3 %, může po celkem 6 letech investice občan z původně investovaného milionu korun získat zpět přes 1,323 milionu korun.

Jaký výnos získají občané nakupující dluhopis emitovaný loni k 1. říjnu, bude záviset na výši meziroční červencové inflace. Říjnová meziroční inflace pak bude rozhodující pro stanovení prvního výnosu u zatím posledních protiinflačních dluhopisů, kterých se, jak bylo zmíněno v úvodu, prodalo rekordní množství. V obou případech lze predikovat, že výnosy v návaznosti na inflaci dosáhnou dvouciferných hodnot.

Koupě dluhopisů

Jak již bylo uvedeno, protiinflační dluhopisy již Ministerstvo financí nevydává. Navíc ani na burze se s nimi neobchoduje, když tuto možnost vylučují schválená pravidla (prospekty daných dluhopisů). Jediná cesta, jak se k nim příp. dostat, je tedy pouze koupě od dosavadních majitelů.

Protiinflační dluhopisy jsou evidovány na majetkových účtech u Ministerstva financí. Z hlediska možné transakce s nimi možno sdělit, že příp. žádost o jejich převod na jiného majitele lze podat způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek Ministerstva financí případně také prostřednictvím distributorů (Česká spořitelna, ČSOB). Finanční vypořádání si však musí vyřešit obě strany obchodu sami mezi sebou.

Připomenout lze, že cena dluhopisů se standardně určuje v procentech jejich nominální hodnoty, k níž se připočítává naběhlý tzv. alikvotní úrokový výnos (AÚV). Vzhledem k výše uvedenému stanovování výnosu u protiinflačních (nominálně korunových) dluhopisů lze však o konkrétním AÚV vlastně konkrétně hovořit pouze jen pár týdnů před připisováním výnosů.

Předčasné splacení

Závěrem možno zmínit, že vlastník dluhopisu není vázán držet je až do doby splatnosti. Kromě toho, že má možnost je prodat jiné fyzické osobě, lze si nechat dluhopis vyplatit předčasně i přímo zpět od státu. Vždy však jen ke každoročnímu výročí dluhopisu (vztaženo k datu emise). Příslušná žádost musí být podána vždy nejpozději dva měsíce předem, navíc předčasné splacení má jistá omezení. O celou investici si lze říci jen do objemu 500 tis. korun (dluhopisů). Nad daný limit, v případě vyšších investovaných částek, pak jen vždy maximálně do 50 %. Každopádně při „výpovědi“ žadatel k výročí emise kromě původně vložených finančních prostředků získá do té doby naspořený výnos.

Do diskuse pod článek lze případně uvést nabídku či poptávku na protiinflační dluhopisy. Investoři díky tomu mohou vstoupit ve vzájemný kontakt. Zároveň jsme pro čtenáře připravili anketu - "Za jakou cenu byste byli ochotni protiinflační dluhopisy v současnosti koupit?" Vztaženo k poslední emisi dluhopisů, u které bude výnos za první rok znám až v listopadu.