Konec dodávek ruských energií? Bát by se mělo především Česko a naši sousedi

Okamžité zastavení dodávek ruské ropy a plynu by českou ekonomiku poznamenalo prakticky nejvíce v Evropské unii. Vysoký stupeň závislosti především na plynu by se totiž mohl sekundárně promítnout i do míry nezaměstnanosti. Podle aktuální analýzy pojišťovny Allianz Trade by při tzv. black-outu bylo ohroženo více než 20 % pracovních míst v průmyslovém odvětví. I proto je podle analytiků důležité, aby se jednotlivé státy i EU jako celek začaly na tuto variantu systematicky připravovat.

V pořadí šestý balík sankcí navrhovaný Evropskou komisí počítá s ukončením dovozu ruské ropy. Některé státy včetně ČR si vyjednaly výjimku, přijetí navíc zatím brání Maďarsko. Podle analytiků Allianz Trade by však EU měla zvládnout bez větších problémů i případné okamžité embargo. Zhruba do dvou měsíců by totiž členové OPEC mohli zvýšit těžbu ropy na úroveň druhé poloviny roku 2018, další dodatečné kapacity by mohly dodat Norsko, USA a Velká Británie. To by případný výpadek více než kompenzovalo, v mezidobí by EU mohla využít strategické zásoby a později je doplnit.

Výrazně komplikovanější by ovšem byla situace u případného zastavení dovozu ruského zemního plynu. „Pokud by totiž tento scénář nastal do třetího čtvrtletí tohoto roku, podle naší simulace zohledňující míru závislosti na Rusku i množství plynu v zásobnících zásobnících by se to dotklo zejména zemí východní Evropy včetně České republiky. Bez jakýchkoli zmírňujících opatření by bylo nejzranitelnější Maďarsko, kde by zásobníky vyschly po 2,5 měsících, ČR a Německu po zhruba 3 měsících,“ upřesňuje ředitelka české pobočky Allianz Trade Iva Palusková.

Vzhledem k přetrvávajícímu napětí stále není možné variantu úplného black-outu s jistotou vyloučit. I proto Allianz Trade navrhuje přijmout čtyři postupy, které pomohou zmínit dopady takového vývoje situace. Kromě informování veřejnosti a plnění zásobníků by vlády měly motivovat i k co největším úsporám plynu. Zároveň by měly členské státy EU uzavřít dohodu o nedostatku plynu, která by pomohla zabránit přerušení dodávek.

V neposlední řadě by vlády měly podporovat sdílení zátěže. Zatímco domácností by se výpadek dodávek plynu dotkl až jako posledních, hlavní tíhu by nesl průmysl. Například České republice by tak jen v průmyslovém sektoru bylo ohroženo přes 20 % pracovních míst – zdaleka nejvíce v EU.

„Spotřeba v domácnostech přitom nabízí významný potenciál úspor. Například v Německu by každé snížení spotřeby plynu v domácnostech o 1 procentní bod mohlo ve zpracovatelském průmyslu ochránit hrubou přidanou hodnotu ve výši 2,5 miliardy EUR a až 25 000 pracovních míst,“ dodává Palusková.