Inflace v Česku je třetí nejvyšší v rámci EU - ranní okénko

Dnešek je z pohledu významnějších ekonomických dat prázdný. Eurostat nezměnil údaj ohledně dubnové inflace v eurozóně, ale doplnil čísla i o státy EU. Inflace v ČR byla podle jeho metodiky v dubnu třetí nejvyšší (+13,2 %). Rychleji ceny rostly jen v Litvě (+16,6 %) a Estonsku (+19,1 %). Celkově v eurozóně dosáhla inflace potvrzených 7,4 %, v celé EU pak 8,1 %. V USA sice poslední ukazatele naznačují, že poptávka v maloobchodě je stále silná, velcí retailoví hráči se ale připravují na zhoršení. Akcie amerických obchodů jako je Walmart, Target nebo Cisco se od začátku týdne propadají dvouciferným tempem v důsledku slabšího výhledu a i očekávání, že značnou část navyšování cen kvůli slabé poptávce obchodníci nepřenesou na zákazníky, a místo toho sníží své marže. Včera se negativní makro-nálada přenesla i na celý americký akciový trh, který – měřeno indexem S&P 500 – zažil nejhorší den od poloviny roku 2020.

Z USA dnes dorazí tradiční týdenní čísla z trhu práce. Ty opět ukážou, že americký trh práce zůstává velmi napjatý, zajímavý bude především rozklad na sektory. Čím dál tím větší část nezaměstnaných totiž přichází ze stavebnictví, kde zároveň ubývají nově utvářená pracovní místa. Pokračování trendu by znamenalo, že rostoucí sazby u hypotečních úvěrů začínají dopadat na sektor bydlení. Opačný příběh naopak platí u profesí v sektoru služeb, kde ekonomika benefituje z post-pandemického zotavení.

Počet nově prodaných existujících domů by měl v USA dále klesat. To alespoň meziměsíčně v dubnu vůči březnu. Právě v březnu došlo k poklesu o 2,7 %, nyní trh čeká další snížení o 2,2 %. Jak už bylo zmíněno na začátku, důvodem je horší dostupnost vlastnického bydlení v důsledku vyšších sazeb u hypotečních úvěrů.

Pohled zpět:

Z Ruska včera přišel údaj ohledně vývoje HDP v prvním kvartále. Válka se na něm projevila více jen v březnu a meziročně rostla ruská ekonomika o 3,5 % (proti 5 % v minulém čtvrtletí). Ve směru lepšího výsledku působil s největší pravděpodobností export energetických produktů, kde Rusko nebylo sankcionováno a těžilo z vyšších cen. Podrobnější rozklad ale nabídnou až další odhady. Navzdory relativně silnému prvnímu čtvrtletí očekáváme letos propad ruské ekonomiky o 8 %.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik