Ranní okénko - V rámci revize prognózy očekáváme nižší inflaci a rychlejší pokles sazeb

Ekonomický kalendář hlásí pro předposlední únorový týden volnější tempo, kdy vycházejí především předstihové ukazatele, která jsou sice zajímavá v kontextu dalšího ekonomického vývoje, trh k nim ale obecně přistupuje více rezervovaně a do dění na finančních trzích tak tyto čísla obvykle příliš nepromlouvají. Výjimku tento týden můžou představovat jen středeční zápisky z posledního zasedání Fedu, které by mohly více přiblížit načasování prvního snížení sazeb. Jediný tuzemský ekonomický údaj bude představovat páteční průzkum nálady u spotřebitelů a firem.

Pondělí a úterý nenabídne zásadnější ekonomické události a první důležitější data přinese až středa. V eurozóně vyjde informace ohledně spotřebitelské důvěry, která po tříměsíčním růstu během ledna znovu poklesla. Odhad analytiků počítá s návratem na růstovou trajektorii, byť samotný růst by měl mít spíše kosmetickou podobu. Ve večerních hodinách pak dorazí avizované zápisky z posledního zasedání Fedu, kde ale případné náznaky ohledně termínu snížení sazeb bude třeba brát s určitou rezervou, jelikož nereflektují mj. vyšší lednovou americkou inflaci. Aktuálně trh zaceňuje první snížení až na červnové zasedání.

Čtvrtek přinese tradiční první odhady indexů nákupních manažerů, kde z pohledu Česka bude opět zásadní vývoj v německé výrobě. I když zde index zůstává hluboko pod hodnotou 50 bodů (45,5 v lednu), od poloviny roku 2023 jeho hodnota nepřetržitě roste. To lze interpretovat tak, že německý průmysl i nadále klesá, tempo poklesu ale zpomaluje a naznačuje blížící se obrat. Mírný nárůst je očekáván i v případě únorové hodnoty.

Pátek patří konjukturálnímu průzkumu z dílny ČSÚ, kde bude zajímavý především vývoj nálady u spotřebitelů. Ta po rychlém nárůstu z přelomu let 2022 a 2023 už přes rok až na výjimky stagnuje, a to relativně hluboko pod historickým průměrem. Silný pesimismus se pak projevuje i v maloobchodních tržbách, které zůstávají (reálně) hluboko pod předpandemickými hodnotami. Rychlý pokles inflace, který ale ještě v únorových hodnotách nebude plně reflektován, by měl vést k postupnému zlepšení nálady a následně i k oživení poptávky.

Na konci týdne jsme přistoupili k revizi prognózy inflace, kdy pro letošní rok očekáváme meziroční růst cen v průměru o 2,4 %. V první polovině roku může míra inflace poklesnout i pod hranici 2 %, v druhé polovině roku pak kvůli srovnávací základně očekáváme návrat blíže ke 3 %. To dopadá i do naší prognózy na vývoj sazeb, kdy od ČNB očekáváme rychlejší tempo než v naší původní prognóze. V rámci letošního roku očekáváme cuty o dalších 275bb, kdy většina by měla být koncentrována do první poloviny roku. Na konci června očekáváme základní sazbu na 4,5 %, do konce roku by pak měla poklesnout na 3,5 %. Pro březen náš základní scénář počítá se snížením o 50bb. Rychlejší tempo snižování sazeb pak i nadále může dopadat na kurz koruny, kde sice očekáváme postupnou apreciaci, v první polovině roku ale koruna zůstane blízko současným hodnotám. V druhé polovině roku, spolu se snižováním sazeb u ECB a Fedu, pak očekáváme postupnou apreciaci až pod úroveň 25,0 EUR/CZK.

Závěr týdne na trzích byl pro americké akcie negativní, kdy mj. rychlejší růst cen u amerických výrobců přispěl k poklesu indexu S&P 500 o 0,5 %. Německý DAX rostl (+0,4 %), dařilo se i akciím na tuzemské burze (+0,5 %). Koruna v závěru týdne oslabovala a pohybuje se poblíž 25,45 EUR/CZK.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: Martin Kron, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.