Proč je koruna nervózní z nového guvernéra? - Rozbřesk

Česká koruna nenese obměnu v bankovní radě vůbec dobře. V souvislosti se jmenováním nového guvernéra Aleše Michla ztratila postupně přes korunu a kurz zpátky pod 25,00 EUR/CZK nakonec musela zatlačit sama centrální banka svými intervencemi.

Nejde ani tolik o to, že je nový guvernér více holubičí. Aleš Michl do bankovní rady vstupoval jako jestřáb a až v průběhu pandemie COVID se z něj stala holubice. Nikde také není psáno, že do budoucna své názory nezmění - doživotních jestřábů nebo holubic je v měnové politice jako šafránu. V postojích a výrocích nového guvernéra jsou však pro trhy jiné znepokojující momenty. Aleš Michl v komentářích po svém jmenování apriori vylučoval potřebu dalšího růstu sazeb. Jak může nový guvernér vědět dnes, jak by měla bankovní rada rozhodnout o sazbách skoro za čtvrt roku? Navíc bez znalosti toho, jak dopadne červnové zasedání ČNB, a v ostrém protikladu k doporučením nejnovější prognózy ČNB. Z té naopak vyplývá potřeba dalšího výrazného růstu úrokových sazeb. Právě z odtrženosti “nové bankovní rady” od svého odborného aparátu mají trhy největší strach. Měnová politika by se pak jednoduše stávala méně čitelnou a výrazně méně kredibilní - to vše v situaci, kdy inflace zdaleka není za svým vrcholem a střednědobá inflační očekávání podniků atakují historická maxima (necelých 6 %). Není tedy divu, že trhy mají strach a koruna slábne.

Naštěstí se ČNB může stále spolehnout na masivní devizové rezervy, a rozhodla se proto relativně svižně (den po jmenování nového guvernéra) obnovit intervence na podporu koruny. Opět platí, že nebude zveřejňovat detaily operací. Ze statistiky devizových obchodů však vyplývá, že při startu ruské invaze v březnu tohoto roku nemusela ČNB prodat na trzích výrazné objemy rezerv (navíc přerušila odprodej výnosů z rezerv). Při pohledu do březnové platební bilance je jasné, že pokles zahraničních pozic v ostatních (zejména krátkodobých) investicích byl ze značné části vykompenzován pokračujícím přílivem zahraničních peněz do českých dluhopisů. Na konci března tak stále platilo, že ČNB měla v rezervách více než 160 miliard eur (přes 60 % HDP). Pokud tedy nejistota spojená s obměnou bankovní rady povede k vlnám odlivu krátkodobého kapitálu, má je ČNB zatím rozhodně čím vykrývat.


*** TRHY ***

Koruna

Záznam z posledního zasedání potvrdil, že bankovní rada vnímá výrazná rizika (oproti poslední prognóze) v obou směrech - tj. pro-inflační i proti-inflační. Většina bankovní rady považovala jako rozumné vodítko spíše alternativní scénář se vzdálenějším horizontem měnové politiky, se kterým bylo konzistentní navýšení úrokových sazeb o 75bps. V některých bodech debaty (jako například u vlivu podnikových marží) se zdálo, že Tomáš Niedetzký zastává relativně méně jestřábí pozice než kolegové Holub, Benda nebo Mora. Čtveřice jestřábů (bez Tomáše Niedetzkého) také připustila, že by bylo možné hlasovat o růstu sazeb o 100bps - zvlášť s ohledem na startující růst sazeb na hlavních trzích (FED, ECB). To je pro většinu jestřábů v bankovní radě také argument, proč nevěří brzkému poklesu sazeb ve druhé polovině roku (na který ukazuje základní scénář prognózy).

Je však otázkou, jak bude hodnotit rizika prognózy a celkovou situaci v ekonomice obměněná bankovní rada. Minimálně podle posledního zápisu se však zdá, že holubice v bankovní radě nemusí mít tak velký problém s výraznějšími prodeji devizových rezerv (debatu na posledním zasedání inicioval holubičí bankéř Oldřich Dědek).

Eurodolar

Eurodolar je stále pod tlakem masivního úrokového diferenciálu mezi dolarovými a eurovými krátkodobými sazbami. Ten vyplývá z nečinnosti ECB, která se ocitla dramaticky "za křivkou". Trhu je přitom jasné, že ECB v momentě, kdy odstartuje cyklus zvyšování úrokových sazeb (zřejmě v červenci), jeho tempo bude nepochybně pomalejší než u Fedu.

Tento týden bude slabší na data (výjimkou budou americké maloobchodní tržby), nicméně komunikace centrálních bankéřů může být opět bohatá (dnes např. promluví hlavní ekonom ECB P. Lane).